Smart beta fondy představují fúzi mezi pasivní a aktivní správou. V ideálním případě by si z aktivní správy měly vytáhnout snahu o nadprůměrné výnosy a z pasivní naopak nízké náklady, které pomohou výnosy udržet. V praxi ovšem řada těchto fondů selhává a při pohledu zpět jejich strategie nefunguje. Jednou z výjimek je burzovně obchodovatelný fond, který nabízíme v rámci Portu strategií a skrze který investujete do akcií na základě jejich momenta. Co to znamená a jaký výnos oproti tradičním indexům tato strategie v historii přinesla? To jsou některé z otázek, na které odpovídá tento článek.
Původ strategie
Strategie Růstové akcie – smart beta je postavena na velmi jednoduché myšlence. Akcie, kterým se nedávno dařilo porážet trh, budou v tomto tempu alespoň krátkodobě pokračovat. V praxi tak jako investor sázíte na rozjetý vlak. Obecně jde o strategii, která nacházela úspěch především u krátkodobých spekulantů nebo traderů a nepředpokládalo se její větší využití u dlouhodobých investorů. V roce 1993 ovšem vyšla přelomová studie pod názvem „Returns to Buying Winners and Selling Losers: Implications for Stock Market Efficiency“, která dokázala, že momentum není jen otázkou minutových spekulací, ale že hraje roli i v rámci delšího období.
Autoři studie na datech z let 1965 až 1989 vyzkoušeli 32 strategií s různými parametry. Měnili například délku období, na základě kterého se o trendu rozhodovali, nebo délku, po kterou by nakoupené akcie drželi. Ve výsledku se u 31 ze 32 strategií povedlo prokázat statisticky signifikantní výsledky a nepopíratelný vliv na výnosy. Jako celkově nejúspěšnější strategie se ukázalo nakupovat s týdenním odstupem akcie, které v posledních 12 měsících přinesly nejvyšší výnosy a následně je držet po dobu dalších 3 měsíců. Ve výsledku nadprůměrné výnosy přineslo takřka jakékoliv držení „úspěšných akcií“, avšak jen po relativně krátkou dobu. Zhruba po roce začaly tyto tituly ztrácet a do 2 let se jejich nadvýnos zcela rozplynul.
Na tuto studii následně navázalo mnoho autorů a hlasitých kritiků, výsledky se ovšem vyvrátit nepodařilo. O úroveň výš posunula celou diskuzi studie z roku 2012 pod názvem „Time series momentum“. Ta zkoumala na datech z let 1965 až 2009 momentum u 58 různých tříd aktiv, včetně akcií z různých zemí, dluhopisů, komodit nebo měn. Známky výkonnosti na základě momenta se povedlo potvrdit u všech 58 z nich. To přineslo nezvratné důkazy o existenci neefektivity na trzích, kterou vytváří lidská psychika kdekoliv, kam vstoupí.
Historické výnosy
A co reálná čísla? Instrument, který v rámci Portu strategií využíváme, funguje od konce roku 2014. S daty za necelých 6 let tak lze poměrně dobře navázat na probírané studie a porovnat výkonnost se srovnatelným instrumentem – v tomto případě „Globální akcie“, který je také součástí Portu strategií. Oba instrumenty sledují akcie v rámci celého světa a u obou tvoří největší část americký trh. Z pohledu konkrétního ETF jde o instrumenty iShares Edge MSCI World Momentum Factor UCITS (Růstové akcie – smart beta) a SPDR® MSCI ACWI UCITS (Globální akcie).
Na grafu výše lze vidět, že během období od 6. 10. 2014 do 22. 9. 2021 překonal instrument zaměřený na momentum klasické globální akcie zhruba o polovinu. V anualizovaném vyjádření tak růstové akcie – smart beta přinesly výnos 14,4 % p.a., zatímco globální akcie za stejnou dobu 10,4 % p.a.
Při porovnání za stejné období s instrumentem, který sleduje americké akcie, je dosažený výnos obou takřka identický. To lze vzhledem k silnému vývoji technologických titulů v USA z posledních let považovat za úspěch. Nutné je ale také zmínit, že vzhledem k silnému růstu amerických akcií je více než 70 % fondu zainvestováno ve Spojených státech, a právě velké technologické firmy tvoří největší pozice. Společný vývoj z posledního období tak není žádným velkým překvapením. Vzhledem k proměnlivosti strategie se ale může toto rozložení v čase výrazněji měnit.
Výhody ETF
Pokud je strategie sázející na momentum úspěšná a nakupováním výherních akcií šlo v historii vylepšit své výnosy, proč prostě nekupovat nejúspěšnější tituly na vlastní pěst? Důvodů se najde hned několik.
V první řadě je to diverzifikace. Teorie pracuje s myšlenkou, že většina firem krátkodobě naváže na uplynulý trend a bude pokračovat ve svém pohybu směrem vzhůru. Slovo „většina“ zde ale hraje důležitou roli. U převážné části věcí v životě nemáte stoprocentní jistotu a akciový trh není výjimkou. Při investici do několika málo firem může mít propad jedné z nich zásadní dopad na portfolio. Pokud jich ale vlastníte 100, 200, nebo 300, je dopad výrazně menší. Nižší riziko je tak cestou k větší konzistentnosti, díky které může strategie fungovat.
Stačí tedy pořídit více akcií a je vystaráno? Myšlenka investování na základě momenta je relativně jednoduchá, z pohledu investora má ale zásadní problém. Akcie, kterým se dařilo, překonávají (historicky) růstem zbytek trhu, avšak jen po relativně krátký časový úsek. Nestačí tak jen postavit portfolio složené ze stovek titulů, ale je potřeba ho neustále sledovat a upravovat. To není takový problém pro týmy profesionálů, ale jde o celkem velký oříšek v případě jednotlivce.
A jak přesně funguje instrument, do kterého skrze Portu strategie investujete? Zjednodušeně sleduje index (MSCI World Momentum), který vybírá akcie podle kombinace 6měsíční a 12měsíční výkonnosti. Na základě rizika jednotlivých titulů je následně vypočítáno tzv. „momentum skóre“. Podle tohoto skóre je do indexu vybrán fixní počet instrumentů, který odpovídá zhruba 30 % tržní kapitalizace standardního indexu MSCI World. Hodnota jednotlivých firem je následně určována podle jejich skóre a tržní kapitalizace. Díky tomu investor nemusí řešit pravidelnou aktualizaci portfolia, jelikož probíhá uvnitř jednoto instrumentu.
Momentum jako investice?
Strategie sázející na firmy, kterým se zrovna daří, se ukazuje historicky jako úspěšná. Neznamená to ovšem, že byste měli prodat veškeré investice a vrhnout se vstříc tomuto trendu. Historická výnosnost totiž nepředstavuje žádnou záruku budoucnosti, a to, co fungovalo doposud, už zítra fungovat nemusí. Přesto se může jednat o zajímavý způsob, jak doplnit své portfolio o něco aktivnějším prvkem správy a zároveň využívat výhod pasivního investování.
—————————————————————–
Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?
– Článek není investičním doporučením
– Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
– Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
– Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
– Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tematické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
