Druhý díl nového seriálu Výhody pasivního investování bude o výkonnosti, která jak si dokážeme, bývá v drtivé většině případů vyšší než v případě aktivně spravovaného portfolia.
Člověk si při srovnávání konceptu aktivního a pasivního investování často musí říkat, že pasivní investování je levnější, ale aktivní investování díky zkušeným správcům má lepší zhodnocení. To však není úplně pravda. Ve skutečnosti ani zdaleka.
Pasivní investování je v současnosti reprezentované skrze ETF – fondy obchodované na burze. Portfolio je sestavováno na základě sledování určitého indexu. Tento index přitom může reprezentovat vývoj těch největších společností v zemi, kontinentu nebo na světě. Složení aktiv a jejich poměry v ETF odpovídají tomuto indexu a díky tomu kopírují i jeho růst.
Výhodou pasivního investování je fakt, že je oproti aktivnímu jednoduché a nízkonákladové. V praxi to znamená, že cílem ETF není vybírat ty správné firmy, ale investovat do společností, které reprezentují celý trh (např. S&P 500, Nasdaq 100, MSCI World,…). Tím, že pasivní investování nevyžaduje správu, bývá tato forma investování levnější kvůli nižším poplatkům. Pasivní investování je také méně náročné a investory chrání před chybnými investičními rozhodnutími.
Nově zveřejněná data z USA jasně ukazují, že pasivně řízené fondy v dlouhodobém horizontu ty aktivně spravované drtivě porážejí. Například ve 20letém horizontu svou výkonností zaostává více než 90 % aktivně řízených fondů. Dlouhodobý investor v aktivně řízeném fondu tak má téměř jistotu, že dopadne hůře než investor do ETF, které kopíruje celý trh. Opět připomínáme, že aktivní investování je přitom dražší než to pasivní.
Jak se daří globálním fondům?
Pojďme nyní i mimo USA a ukázat si, jak si stojí i zbytek světa. Za posledních 20 let mělo 88 % aktivních globálních fondů horší návratnost, než kdybychom pouze pasivně investovali do ETF kopírujících srovnatelný index. Mezinárodně (bez USA) zaostalo dokonce 92,5 % fondů. Několik málo fondů, které index překonaly, ho přitom průměrně porazilo jen o velice málo.
Abychom ale nekřivdili všem aktivním manažerům, samozřejmě najdeme aktivní fondy, které si vedly nepatrně lépe. Problém je však s konzistentností a s dlouhodobou výnosností. Jinými slovy, aktivní manažeři portfolií občasně sice dokáží využít příležitosti na trhu a ve správnou chvíli nakoupit a prodat správná aktiva, ale v dlouhodobém hledisku udělají spíš více chyb, což má za výsledek i nižší výkonnost.
Aktivně spravované fondy si navíc účtují násobně vyšší pravidelné poplatky, které stahují čistou výkonnost těchto fondu dolů. Aktivní správci tedy soupeří jak s trhem, tak s výší vlastních poplatků a musí porazit obojí, aby byl jejich fond výhodnější pro investory.
Snížené objemy obchodování spojené s pasivním investováním mohou vést k nižším nákladům pro investory. A co víc, pasivně spravované fondy si účtují nižší nákladové poměry jako většina aktivních fondů, protože šetří prostředky za správu a analytický výzkum. Pasivní investování též omezuje chyby lidského rozhodování a emocí, které ve všeobecnosti vedou k horším výkonům. To je důvod, proč v Portu k investování přistupujeme pasivně a děláme jej jednoduché a efektivní.
Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?
- Článek není investičním doporučením
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tematické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
