Vítejte u dalšího vydání Portu Crypto newsletteru, ve kterém se podíváme na ty nejzajímavější události ze světa kryptoměn za uplynulý měsíc.
V září jsme byli svědky nečekaného kontrastu mezi vývojem ceny kryptoměn a tradičnějších investičních aktiv. Zatímco ceny technologických amerických akcií reprezentovaných indexem Nasdaq Composite se v září propadly o 5,8 % na hodnotu 13 219 bodů, cena Bitcoinu za stejné období vzrostla o 4 % na hodnotu 26 969 dolarů za jednu minci. Kryptoměny a zejména Bitcoin byly přitom ještě nedávno považovány za aktivum, jehož cena silně koreluje s dalšími rizikovými investicemi. Podobně jako Bitcoin se už tradičně vyvíjel i celý kryptoměnový trh a jeho ohodnocení se tak zvýšilo na 1,08 bilionu dolarů.
Bitcoin jako digitální zlato. Proč v září kryptoměny rostly, když technologické akcie padaly? Vysvětlením může být, že se investoři při pohledu na krypto už nesoustředí tolik na tradiční „podezřelé“, jako jsou výše úrokových sazeb, inflace a celkový stav ekonomiky. Mnohem více je zajímá, kam směřuje celý krypto trh. Ten si prošel za poslední rok několika skandály, včetně pádu burzy FTX, i přesto ale velcí správci majetku jako BlackRock nadále usilují o spuštění investičních nástrojů pro běžné investory. Bitcoin je tak čím dál více považován za jakési digitální zlato, u dalších kryptoměn se zase hledají nové způsoby, jak je využít.
Bitcoin je „zelený“. Podle nově zveřejněných čísel od analytika Bloombergu Jamieho Couttse je elektřina využívána k těžbě Bitcoinu z více než 50 % „zelená“. Od zákazu těžby Bitcoinu v Číně v polovině roku 2021, kdy emise dosáhly na 60,9 megatun ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2e), se emise snížily o 37,5 % na 38 megatun CO2e. Klesající emise a dramaticky rostoucí hashrate tak mohou znamenat, že těžba Bitcoinů spotřebovává více udržitelné energie. Podle Couttse to naznačuje, že obavy z velké emisní stopy Bitcoinu, jsou přehnané.
Japonské startupy získají peníze prodejem tokenů. Země vycházejícího slunce chce podpořit nové a začínající firmy. Podle pravidel, které představila tamější vláda, budou moci japonské startupy při získávání investic nabízet místo akcií kryptoměny. Cílem je podnikům usnadnit získávání finančních prostředků, které potřebují na svůj rozvoj. Rozhodnutí japonské vlády umožnit startupům získávat finanční prostředky pomocí kryptoměn lze považovat za velký krok k většímu využívání digitálních aktiv. Japonsko se tak snaží držet krok s ostatními zeměmi v regionu.
Velké banky testují krypto. Společnost Chainlink spouští tzv. CCIP (cross-chain-interoperability-protocol), pomocí kterého chce propojit blockchainy s tradičními kapitálovými trhy. Zajímavé je, že se do projektu už zapojilo řada velkých hráčů jako třeba SWIFT, BNY Mellon, Citigroup nebo BNP Paribas. V září navíc provedla první transakci na CCIP banka ANZ (Australia and New Zealand Banking Group). Ta mimo jiné také pracuje na spuštění vlastního stablecoinu (A$DC). Vypadá to tak, že zájem velkých finančních hráčů o svět kryptoměn a blockchainu neopadá ani během současného medvědího trhu.
Nejdražší transakce v historii. Velká nepříjemnost potkala kryptos burzu Paxos. Ta totiž kvůli své interní chybě zaplatila za odeslání 0,008 Bitcoinů (asi 5 200 Kč) omylem poplatek téměř 20 Bitcoinů, tedy necelých 13 milionů Kč. Průměrný poplatek se přitom v té chvíli pohyboval kolem 0.000069 Bitcoinu (asi 45 Kč). Těžař, kterému poplatek náležel, se nakonec ale vysoké odměny vzdal a burze Paxos ji vrátil. Později však prozradil, že svého kroku lituje. Ne proto, že by mu zmíněných 20 Bitcoinů chybělo, ale protože s ním lidé z burzy Paxos nejednali s velkou pokorou, když prošvihli termín, do kterého se měli o Bitcoiny přihlásit.
(Ne)vyplatí se těžit Bitcoin doma. Průměrné náklady domácností na elektřinu pro vytěžení 1 Bitcoinu jsou 46 291,24 USD, což je o 35 % více než průměrná denní cena 1 BTC v červenci 2023 (30 090,08 USD). Zatímco vytěžení 1 Bitcoinu v Itálii stojí 208 560 dolarů, v Libanonu je to podle nedávno zveřejněné studie zhruba 783krát levnější. Těžit Bitcoiny se sólo těžařům vyplatí pouze v 65 zemích světa. Z toho 34 zemí se nachází v Asii, na druhou stranu v Evropě jich je pouze pět.
Brno centrem NFT dění. V sobotu 11. listopadu proběhne speciální NFT Insights MeetUp Vol. 3 – Colloquium v brněnském design hubu KUMST. Na programu je průřez elitní byznysovou rovinou – od automobilek až po retail, prostor dostane mladá krev a jejich skvělé magisterské práce a těšit se můžete také na krátké lightning talky o zajímavostech ze světa web3, NFT, blockchainu nebo metaverse. Pro odběratele Portu newsletteru jsme zajistili slevu 20 %. Stačí při nákupu zadat PORTU20 a vstupenky jsou vaše.
