Průkopník abstraktní malby František Kupka patří k nejvýznamnějším představitelům nejen českého, ale i světového umění 20. století. Jeho tvorba se těší mezinárodnímu věhlasu a v aukčních síních přepisuje rekordy. Jedno z Kupkových děl najdete již brzy na Portu Gallery. Jedná se o mimořádnou investiční příležitost v podobě grafického souboru Čtyři příběhy bílé a černé.
Zájem o alternativní investice, k nimž patří také umění, stále stoupá. V roce 2021 trh s uměním opět rostl a trhal rekordy. Odborníci připisují loňský boom na trhu s uměním především mladým nadšencům do kryptoměn, růstu na asijském trhu a obecnému přesvědčení, že je v časech ekonomické nejistoty a obav z inflace investice do umění vhodnou volbou. „Zájemců o umění je nyní nejvíce, co kdy bylo. V 277leté historii naší společnosti nyní zaznamenáváme rekordní hodnoty,“ zhodnotil loňský rok generální ředitel aukční síně Sotheby´s Charles Stewart pro The Guardian.
Milionové obrazy a pozvání na výstavu
Dílo Františka Kupky na trhu patří k tomu nejzajímavějšímu, co může česká výtvarná scéna světu nabídnout. Svědčí o tom také fakt, že se Kupkova abstraktní malba Tryskání II vloni vydražila za rekordních 196 milionů korun (213 milionů s aukční přirážkou). Stalo se tak v londýnské aukční síni Sotheby´s. Jedná se o doposud nejdražší obraz českého umělce vydražený v aukci. Stejně tak je Kupka držitelem rekordu v českých aukcích, a to s obrazem Divertimento II vydraženým v Praze za 90 milionů korun včetně aukční přirážky.
Kousek „svého Kupky“ nyní můžete mít i vy. Nebojte se, nepotřebujete k tomu miliony. Na Portu Gallery připravujeme výjimečnou investiční příležitost, úpis souboru dřevorytů s názvem Čtyři příběhy bílé a černé z roku 1926, který se spustí již 17. 2. Spolu s touto událostí chystáme také jednodenní pop-up výstavu, v rámci níž si můžete celé grafické album prohlédnout naživo. Výstava se koná 15. 2. od 19:00 v pražské Galerii Jiří Švestka.
Investujte do světově ojedinělého díla
Grafický cyklus nese v Kupkově tvorbě výjimečné postavení. Z investičního hlediska je však stejně zajímavý jako autorovy obrazy na plátně. Kupka zde opouští barevnost a vydává se cestou linií a forem, postupně se přesouvá od tvarů přírody k čisté abstrakci. „Soubor Čtyři příběhy bílé a černé (Quatre Histoires de Blanc et Noir) je unikátním, světově ojedinělým dílem, ve kterém František Kupka podal své syntetické vidění světa, jeho vzniku ze čtyř vzájemně provázaných zdrojů. Je klíčem k jeho bohaté tvorbě, úvodním vstupem k jejímu pochopení,“ vysvětluje Karel Srp, historik umění se zaměřením na českou modernu.
Kupka cyklus dřevorytů vydal v roce 1926 vlastním nákladem. V době svého vzniku sice cyklus velký ohlas nesklidil – autorova tvorba obecně tehdy trpěla nedoceněním – nicméně dnes patří mezi nejvýznamnější dílo z Kupkovy grafické tvorby. O osobním rozměru díla pro samotného autora svědčí i to, že Kupka kvůli jeho zpracování přerušil na dva roky svou ostatní tvorbu a navíc k souboru zpracoval předmluvu s vysvětlením jeho hlubšího významu. „Soubor má mimořádnou uměleckou hodnotu i postavení v rámci vývoje světového umění minulého století. Jeho význam rok od roku vzrůstá, jak ukazují četné výstavy a publikace,“ doplňuje Srp.
Kupkovo vidění světa zhmotněné na papíře
Díla vzniklo jako vyjádření Kupkova niterného vnímání univerza. Hlavním záměrem Kupky bylo těmito tisky naznačit, že uvnitř univerza existují opačné zdroje, z nichž každý má dvě podoby. Společně ustavují čtveřici, z níž je stvořen svět a mezi jejichž hranicemi se odehrává lidské bytí. Soubor proto provazuje vnitřní rytmus, kdy každou ze čtyř oblastí předznamenala jako prolog jedna menší, jednodušší grafika, po níž následovala pětice tisků rozvádějící její podněty. Celkem se cyklus skládá z 24 dřevorytů.
„List po listu se tak dal sledovat stupňující se pohyb autorovy představivosti, dosahující závratných, někdy téměř verhearenovských či březinovských výšin,” vysvětluje Srp. První, organický příběh přinášel uzavřenou buňku v jakémsi oválu, druhý, architektonický příběh, stavbu z rovnostranných a rovnoramenných trojúhelníků, třetí, organický příběh sledoval pohyb linií, odpoutávajících se od sférických trojúhelníků, čtvrtý, architektonický příběh, se soustřeďoval na linii lámající se uvnitř kosočtverce v axonometrickém prostoru.
Dvacítka dřevorytů následujících po úvodních prolozích zestručňuje Kupkovu základní čtveřici světa předznamenanou vstupním, souhrnným listem s výtryskem energie stoupající prudce vzhůru a měnící se na pozadí v oblouky, v jehož pravém rohu se nacházejí uvolněné kaligrafické tahy, mezi které je vepsán úryvek z řeckého sousloví kalos kai agathos. Tedy že krása a cnost patří k sobě a jedno nemůže existovat bez druhého. Tato kalokagathia tvoří jádro celého cyklu.
Do podoby souboru se silně propisuje Kupkův zájem o filozofii a mysticismus. Do těchto oblastí autor pronikl během studií na pařížské École des Beaux-Arts. „Dvacet čtyři listů, vyrůstajících ze zázemí autorovy umělecké zkušenosti, je mimořádnou syntézou, postihující základní zdroje světa, vnější i vnitřní, organické i krystalinické, kosmogonické i biomorfní, makrokosmické i mikrokosmické, tedy obou stěžejních oblastí, o jejichž vzájemné prolnutí Kupka pod vlivem smaragdové desky Herma Trismegista usiloval,“ dodává Srp.
František Kupka, Quatre Histoires de Blanc et Noir, 1926, dřevoryt, 33 x 26 cm
Kniha obsahuje: přebal, titulní list s názvem souboru, list s vlastním textem Františka Kupky, úvodní list, 24 listů vlastního cyklu, tiráž
Výtisk má číslo vepsané do tiráže 199. Jde o původní vydání z roku 1926.
