Marně byste na světě hledali tak úspěšný hospodářský příběh, jaký se v posledních desetiletích odehrává v Číně, nejlidnatější zemi světa. Z montovny se vypracovala na druhou nejsilnější ekonomiku světa. Dnes se však zdá, že Čína jako hlavní zdroj světového hospodářského růstu se může stát jeho brzdou. Proč tomu tak je a blíží se kolaps Číny?
Obchodní válka
Abychom pochopili složitou problematiku Číny, musíme se vrátit o několik let zpět. Uplynulé desetiletí bylo z globálního ekonomického hlediska dobrým obdobím. Přesto se v některých oblastech projevilo napětí. Jednou z těchto oblastí jsou vztahy mezi USA a Čínou, ať už na hospodářské nebo diplomatické úrovni.
Rychlý hospodářský vzestup Číny a výrazně záporný obchodní deficit USA vyvolaly ve Spojených státech obavy. Na tom si postavil prezidentskou kampaň D. Trump, který v roce 2017 nařídil vyšetřování ekonomických praktik Číny. V závěrečné zprávě se uvádí, že údajný transfer technologií z USA do Číny stojí americkou ekonomiku 225 až 600 miliard USD ročně. Na základě této zprávy Trump nařídil zavedení cel na čínské výrobky, podání žaloby na Čínu u WTO a omezení čínských investic do technologicky vyspělých odvětví americké ekonomiky. Obchodní válka začala.
Spojené státy postupně zaváděly nová cla a vzájemné vztahy se zhoršovaly. Výsledkem bylo stažení mnoha výrobních kapacit z Číny do USA a dalších zemí, ale také zvýšení cen zboží pocházejícího z Číny. S příchodem Bidena do Bílého domu někteří investoři doufali, že se postoj USA k Číně zmírní, ale opak byl pravdou. Cla byla rozšířena na pokročilé čipy, které by mohly pohánět výkonné technologie nebo zbraně. Obchodní válka mezi dvěma největšími světovými ekonomikami představuje významnou překážku pro snahu Číny obnovit svůj dřívější hospodářský rozmach.
Komunistická vláda
Další překážku představuje samotné vedení státu, které se rozhodlo tvrdě bojovat proti neomezené expanzi místních technologických gigantů. Velký rozruch vyvolalo zastavení kotace finanční skupiny Ant Group, v níž Alibaba vlastní třetinový podíl. Mnoho velkých firem bylo následně vyšetřováno kvůli svému chování na trhu a dostalo vysoké pokuty za porušení antimonopolních pravidel.
V té době se již mezi investory šířila panika ohledně jejich čínských aktiv. Situaci ještě zhoršila zpráva, že DiDi Chuxing, kdysi čtvrtý nejhodnotnější start-up na světě, bude muset být stažen z americké burzy kvůli obavám, že by americké regulační orgány mohly získat přístup k citlivým údajům o čínských zákaznících firmy. To vyvolalo obavy, zda Čína nebude usilovat o vyřazení dalších společností z amerického trhu.
Utahování otěží komunistickou vládou prohloubilo znechucení investorů i samotných podniků. Nejistota pokračovala a tentokrát přilily olej do ohně americké regulační orgány, když oznámily, že čínské firmy budou vyřazeny z burzy, pokud nebudou splňovat jejich účetní standardy. V té době akcie čínských společností znaly jen jeden směr – dolů.
Směřování Číny
Finanční trhy však dále vyděsilo směřování samotné země. Stávající prezident Si Ťin-pching si minulý měsíc udržel vedení země na bezprecedentní třetí funkční období v řadě. Trhy se opět propadly kvůli obavám, že Čína bude nadále prosazovat komunistickou ideologii nad tržní ekonomikou. Čínské akciové indexy dosáhly mnohaletých minim, například hongkongský index klesl na 13leté minimum, přestože ekonomika vzrostla 25krát.
Vývoj čínských akciových indexů
Důvodem k obavám je také postoj Číny k Rusku kvůli invazi na Ukrajinu, protože Čína nepřímo podporuje Rusko. Stejně jako před několika lety u Hongkong, i Tchaj-wanu, výrobce nejmodernějších čipů na světě, se v posledních letech výrazně zintenzivnila snaha Číny dostat jej pod svou kontrolu. Je pravděpodobné, že Čína nebude váhat použít k dosažení svého cíle vojenskou sílu. Samotný Tchaj-wan to však důrazně odmítá a nepodporuje ho nikdo jiný než Spojené státy, které oznámily, že jsou ochotny ho chránit.
Čína otálí
Všechny tyto faktory podkopaly důvěru finančních trhů v Číně a svým způsobem přispěly k tomu, že tamní ekonomika slábne. Skutečnou minou je však politika nulové tolerance vůči Covidu-19 a zejména trh s nemovitostmi.
Rozhodnutí Číny uzavřít celé provincie kvůli desítkám případů koronaviru má katastrofální dopad na domácí ekonomiku. Očekává se, že růst HDP v letošním roce dosáhne pouze 2,8 %, což je daleko za vládním cílem 5,5 %. Zároveň by to byla jedna z nejhorších měr růstu za poslední půlstoletí.
Čísla nelžou
Čínskou ekonomiku zaměřenou na vývoz zpomalují také makroekonomické faktory. Vysoká inflace v USA a Evropě, rostoucí úrokové sazby a úspory spotřebitelů se již projevily v říjnovém čínském vývozu. Ten klesl navzdory tomu, že analytici odhadovali růst. Dovoz zboží do Číny rovněž poklesl, což naopak svědčí o zpomalení v samotné Číně.
Vývoj čínského vývozu (žlutá) a dovozu (červená)
Zhoršující se situaci potvrzují i další data. Podle údajů čínského ministerstva kultury klesly výdaje turistů během říjnového prázdninového týdne meziročně o 26 %. To je nejnižší hodnota od roku 2014 a méně než polovina hodnoty z roku 2019. Tržby z prodeje vstupenek do kin v posledním týdnu zase meziročně klesly o obrovských 66 %, což je podle čínské filmové správy nejhorší týdenní výsledek od roku 2016.
I samotné společnosti pociťují tíseň. Čínský gigant Alibaba vykázal v posledním čtvrtletí pouze 9% meziroční růst tržeb, což je nejméně v jeho historii. Tržby konkurenční společnosti JD.com naopak vzrostly o 18 %, což je však zároveň nejmenší tempo růstu v historii společnosti. Tržní hodnota společnosti Alibaba, která ještě před dvěma lety patřila k nejhodnotnějším společnostem na světě, se mezitím propadla o téměř 80 % na nejnižší úroveň v historii. To také naznačuje, jak dnes investoři přistupují k Číně.
Situace se dotýká i těch nejbohatších. V seznamu Hurun Rich, který uvádí nejbohatší lidi v Číně s minimálním čistým jměním 5 miliard jüanů (692 milionů dolarů), je letos pouze 1 305 osob, což je o 11 % méně než loni. Jejich celkový majetek dosáhl 3,5 bilionu dolarů, což je za čtvrt století pokles o 18 %.
Trh s nemovitostmi
Nejzávažnějším problémem je však trh s bydlením. Stejně jako Češi i Číňané milují nemovitosti. Jsou největším majetkem většiny čínských rodin. To spolu s rostoucím počtem obyvatel a jejich rostoucí životní úrovní způsobilo, že ceny bytů v největších čínských městech prudce vzrostly. V posledních letech však již patří k nejdražším v poměru k příjmům obyvatel.
V Pekingu průměrná cena nemovitostí dosahovala 40 násobek průměrného ročního příjmu obyvatelstva. Údaje jsou z roku 2018.
Tato situace přiměla developery k výstavbě nových nemovitostí. Každý rok se v Číně postaví 15 milionů bytů a domů, což je pětkrát více než v USA a Evropě dohromady. Otázkou je, kdo bude v těchto nemovitostech bydlet. Většina obyvatelstva má stále příjem jen kolem 100 eur měsíčně, zatímco zadlužení domácností se za posledních deset let zvýšilo pětkrát a dosáhlo 10 bilionů dolarů, tedy dvou třetin čínské ekonomiky. Poměr dluhu k příjmům je 130 %, což je výrazně více než například v USA.
Čínský realitní sektor se ve skutečnosti nachází v bublině. Kvůli vysokým cenám si běžní lidé nemohou dovolit bydlení a mnoho bytů je prázdných. To developerům znemožňuje prodat byty a splatit dluhy. Často nemá kdo dokončit rozestavěné projekty, protože 4 z 10 největších developerů jsou v problémech. Největší developer Evergrande má dluh 300 miliard USD, je v částečném úpadku a je jen špičkou ledovce. Čínský realitní sektor musí letos refinancovat 117 miliard dluhů a až třetinu v dolarech. To je však v důsledku rostoucích úrokových sazeb v USA stále obtížnější.
Problémem je, že obyvatelé již splatili vklady a vzali si hypotéky na mnoho rozestavěných projektů. Situace je tak špatná, že se Číňané začali sdružovat a odmítají platit hypotéky na tyto nedokončené byty. Podle údajů Citigroup je již téměř 30 % celkového dluhu místního realitního sektoru v kategorii „nedobytných pohledávek“, tj. po splatnosti. Jedná se o největší lidový odpor v dějinách země, který již potlačuje drobné pokusy o vzpouru. Navíc ceny nemovitostí začaly od května letošního roku klesat, což může způsobit splasknutí bubliny.
Vývoj cen nemovitostí v Číně
Ačkoli se o tom tolik nemluví, finanční trhy si tuto situaci uvědomily, protože ceny dluhopisů developerů v Číně klesly na nová minima. Některé z nich odepsaly více než 90 % své hodnoty. Pokud čínská realitní bublina skutečně praskne, bude to mít dalekosáhlé důsledky. Nejprve by se čínské banky ocitly na pokraji kolapsu a poté by se krize mohla rozšířit z druhé největší ekonomiky do zbytku světa, protože Čína je největším světovým vývozcem.
________________________________________
Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?
– Článek není investičním doporučením
– Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
– Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
– Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
– Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tematické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
