Je jisté, že mladší generace se živěji zajímá o vozidla, která jim nějakým způsobem připomínají doby jejich mládí či je přitahují spíš automobily, vyrobené po válce. Z mnoha pochopitelných důvodů. Ale existuje zde i další, velmi vzrušující svět.
Z vývoje trhu během posledního roku na obecnější rovině víceméně vyplývá, že se zájem sběratelů a obchodníků s klasickými vozy vytříbil. Do módy přicházejí youngtimery či vozy kategorie neoclassic, kterým jsme se již věnovali v jednom z předchozích příspěvků. V segmentu poválečných modelů pak „táhnou“ raritní a jedinečné vozy s úžasnou, pečlivě zdokumentovanou historií či skvělým příběhem. Samozřejmě v počtu co nejméně vyrobených kusů. Tím se trh čistí. Je logické, že pohodlné nadšence lákají právě vozy z 50. a 60. let, které svou konstrukcí a schopnostmi již nabízejí relativně hodně: zpravidla jezdí rychle (stačí současnému provozu, dokonce ho často překonávají), jsou komfortní a zároveň s sebou nesou eleganci doby svého stvoření. A někdy i její nespoutanost a přímost, chcete-li.
Ovšem svět historických vozidel je mnohem pestřejší a upřímně řečeno, automobily vyrobené řekněme ve 20. až 40. letech jsou v různých ohledech ještě zajímavější a v neposlední řadě je jízdní zážitek s nimi ryzejší a mechaničtější.
U nás se klasickým vozům často říká „veterány“ (nebo ještě hůře, „veteráni“, což je úplně špatně), ovšem pokud vezmeme v úvahu technický kodex FIVA (Mezinárodní federace historických vozidel), pak je veteran pouze vozidlo vyrobené mezi 1. lednem 1905 a 31. prosincem 1918. Takže do této kategorie nepatří ani zmíněné vozy z 20. či 30. let – ty se totiž nazývají Vintage. A právě tyto automobily jsou velmi zajímavé a často opomíjené!
Pokud to vezmeme ze široka, v této kategorii existuje celá řada různých druhů vozidel a typů karoserií. V době, kdy neexistovala SUV a žádné podivné crossovery, co neumí dobře ani to, ani ono, byly karosérie děleny docela jinak. Běžné čtyřdveřové vozy či dvoudveřové tudory (z anglického twodoor) doplňovala celá řada zvučných názvů: faeton, landaulet, pulman, limuzína, městské kupé, či otevřené roadstery a vozy s karoserií tonneau, které dnes můžete spatřit například při slavné jízdě těch nejstarších vozů (nazývaných Ancestors, do roku 1904), putujících každoročně z Londýna do Brightonu.
Zatímco většina přeživších vozů běžnějších, dnes již často zapomenutých a zaniklých značek, se dá docela slušně pořídit (zájem o ně prostě není tak velký jako v případě poválečných vozů, a to i vzhledem ke složitější údržbě a nutnosti vyšší úrovně zručnosti při jízdě, která je obecně poněkud pomalejší), existuje ještě kategorie závodních strojů.
Pokud budete hledat to nejlepší, co ve zmíněném období vzniklo, určitě se zadívejte na vozy, které tehdy vyhrávaly velké ceny a budovaly značkám prestiž, jež přetrvala do současnosti. Ostatně i ceny těchto vozů napovídají o tom, že tato kategorie závodních strojů své movité příznivce rozhodně má. Jestliže zatoužíte po předválečném závodním stroji, připravte si pořádnou sumičku peněz – zřídkakdy se některý z kultovních modelů Alfy Romeo, Bugatti, Bentley, Aston-Martin, Talbotu a dalších prodává za méně než vyšší stovky tisíc eur. Většinou je to mnohem více.
Závodních strojů existuje celá řada a obecně platí, že co kus, to originál. Ve 30. letech nebyla výroba těchto kousků v Evropě zdaleka tak standardizovaná jako například ve Fordových továrnách za Atlantikem, takže pokud vedle sebe postavíte dvě závodní Alfy Romeo 8C, každá bude minimálně v detailech odlišná. Stačí ale, aby někdo zkušený oživil úchvatný řadový osmiválec se dvěma (!) kompresory a zatají se vám dech.
Slovo zkušený používám záměrně. I kdyby vás totiž kouzlo předválečných či meziválečných vozidel uchvátilo, rozhodně to není koníček pro laiky. Je třeba počítat s tím, že takový vůz vyžaduje mnohem specifičtější přístup než vaše MG B ze 70. let. Obecně si troufám tvrdit, že starší vozy jsou mnohem robustnější (vždyť profily rámů některých velkých Bentley jsou tlusté skoro jako kolejnice), což je logické: byly totiž vyrobeny pro mnohem horší cesty, než po jakých jezdí dnes. Na druhou stranu je ovšem mnohem složitější sehnat některé díly, jejichž výrobě či repasím se věnuje jen velmi malá skupina lidí.
Každopádně pokud budete chtít přičichnout světu, v němž je 100 km/h už „sakra“ rychlost, únik vody z chladiče běžnou provozní záležitostí a mechanická radost dosahuje nejvyšší úrovně, najdete jí právě u automobilů z 20. a 30. let.
Čím začít? Určitě bych se podíval po automobilech, které vznikaly na území Československa. Osobní automobily se u nás vyráběly od počátků, a to i na místech, o nichž byste to neřekli: malá vozidla vznikala třeba v Ústí nad Labem (značka Rösler & Jauernig), Příbrami (Stelka), Hradci Králové (Start), Zákupech (Gatter) či Praze-Holešovicích (Šibrava). Ale bylo toho samozřejmě mnohem víc: kromě značek jako jsou Laurin & Klement, Tatra, Praga, Walter, Wikov, Aero či Zbrojovka Brno zaslouží zmínku i liberecká továrna RAF (Reichenberger Automobil Fabrik). A to se nedostáváme do popisu toho, kolik na našem území existovalo karosářů, z nichž Uhlík či Sodomka jsou jen špičkou ledovce. Budeme se tomu věnovat někdy příště…
Každopádně pokud cílíte na dostupný vůz domácí výroby, zaměřte se na Pragu nebo Aero. Různé modely těchto víceméně lidových značek se dají stále pořídit klidně za nižší statisíce korun. Vyšší třídu symbolizuje Laurin & Klement nebo následné modely Škoda. Výš je kromě Tatry (model 77 ze 30. let patří celosvětově k tomu nejlepšímu, co na čtyřech kolech kdy vzniklo, ale Tatra měla i běžnější vozy), také Walter a Wikov. Tyto dvě značky mají rozhodně co nabídnout a dokážu si představit, že udělají velkou parádu i na zahraniční soutěži elegance. A takový Wikov 7/28 Sport, sportovně-závodní otevřený model s motorem OHC by menším bugattkám byl při nějakém vhodném podniku jistě důstojným soupeřem. Velké Wikovy či Waltery jsou podobně luxusní jako vozy Rolls-Royce, ale přitom nejsou tak drahé. Jedinečné vozy můžete prozkoumat například ve skvělém muzeu Veteran Arena v Olomouci.
Jak sami vidíte, automobilů je skutečně mnoho, každý je jedinečný, každý má svůj příběh a i svého majitele. Třeba teď čeká někde v garáži zrovna na vás… Ve 20. a 30. letech se otevírají dveře do zcela nového, úchvatného světa motorizmu. Ryzího a jedinečného. Pokud chcete dobře uložit peníze a pořídit si skutečně „chlapský“ koníček, pak by vás kroky mohly vést právě tímto směrem…
Foto: archiv
