Meziroční míra inflace v ČR v únoru podle Českého statistického úřadu klesla o 0,3 p. b. na 2,0 %. Zpomalení meziročního cenového růstu ovlivnily především ceny potravin a nealkoholických nápojů, ty totiž v únoru meziročně poklesly o 0,1 %. Klesly ceny mouky o 22,8 %, drůbežího masa o 16,4 %, polotučného trvanlivého mléka o 23,4 %, vajec o 30,7 % a cukru o 21,1 %. Na růst cenové hladiny měly naopak největší vliv ceny bydlení. Ceny nájemného z bytu vzrostly o 6,8 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4,8 %, vodného o 10,9 %, stočného o 10,5 %, elektřiny o 13,1 % a tepla a teplé vody o 3,5 %. Naproti tomu ceny zemního plynu meziročně klesly o 5,5 % a tuhých paliv o 3,7 %.
Ze 41 sledovaných evropských států měla Česká republika inflaci 8. nejnižší. Země si tak oproti údajům z ledna opět polepšila, při minulém porovnání měla 10. nejnižší inflaci. Nejvyšší inflaci v Evropě mělo Rusko (7,6 %). Vysokou inflaci mělo i Rumunsko (6,9 %), Island (6,6 %) a Bělorusko (6,0 %). Ze sousedních států byla inflace v Česku nejnižší. Vyšší byla inflace v Polsku (3,0 %), na Slovensku (3,3 %), v Rakousku (4,3 %), i v Německu (2,5 %). Nejnižší byla z evropských států inflace v Lotyšsku (0,4 %), následuje Litva (0,7 %) a Itálie (0,8 %).
Meziměsíčně spotřebitelské ceny v únoru vzrostly o 0,3 %. Ceny pohonných hmot a olejů se zvýšily o 4,3 %. Z potravin vzrostly především ceny brambor o 10,8 %, vajec o 7,1 % a sýrů a tvarohů o 1,5 %. Naproti tomu klesly ceny vína o 3,7 % a lihovin o 2,8 %. Z potravin byly nižší ceny drůbežího masa o 3,1 %, másla o 6,1 % a polotučného trvanlivého mléka o 4,1 %.
Jak to vidí ČNB?
Česká národní banka na svém únorovém zasedání pokračovala ve snižování úrokových sazeb. ČNB potvrdila většinová očekávání trhu a přistoupila k razantnějšímu snížení. Tento krok ze strany ČNB byl víceméně očekávaný, i když část trhu tvrdila, že sazby sníží pouze o čtvrt procentního bodu. Koruna v reakci na snížení sazeb razantně oslabila a obchoduje se za cenu převyšující 25 Kč za euro.
Klíčová dvoutýdenní reposazba, kterou ČNB reguluje množství peněz v oběhu a od které banky odvozují svoje úroky se snížila ze 6,75 % na 6,25 %. Současně rozhodla centrální banka o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 5,25 % a lombardní sazby na 7,25 %. Diskontní sazba je úrok, za který si komerční banky ukládají u ČNB své volné peníze nad rámec repo operací. Lombardní sazba je svým způsobem opakem sazby diskontní a určuje, za kolik si komerční banky půjčují od ČNB.
Lednový krok ČNB byl největším snížením klíčové sazby za poslední téměř čtyři roky. Centrální banka bude pravděpodobně ve snižování sazeb pokračovat i na dalších měnověpolitických zasedáních, to následující nás čeká už 20. března. Na druhou stranu další rychlý pokles sazeb by mohl způsobit opětovné oslabování české koruny, čemuž bude chtít centrální banka zabránit. Slabší koruna může způsobit opětovný nárůst inflace. Pokles sazeb tak pravděpodobně nebude tak rychlý.
Inflace ve světě
Inflace v eurozóně podle prvotního odhadu v února klesla, v meziročním vyjádření dosáhla na 2,6 % což je pokles o 0,2 p. b. z lednových 2,8 %. Tempo zmírnila také jádrová inflace, která nezahrnuje kolísavé ceny potravin a energií. V únoru dosáhla 3,1 %, což je nejnižší úroveň od března 2022. Ani v tomto případě ale údaj nesplnil očekávání ekonomů, kteří počítali s jejím poklesem na 2,9 %.
Inflace v USA podle odhadů v února dosáhla na 3,1 %. Na stejnou hodnotu inflace dosáhla i v lednu 2024 po krátkém zvýšení na 3,4 % v prosinci. Lednová data o vývoji spotřebitelských cen v USA ukazují, že ještě není vyhráno.
Základní úroková sazba ve Spojených státech je v pásmu 5,25 % až 5,50 %. Sazba Fedu je na nejvyšší hodnotě za posledních 22 let a pravděpodobně na svém vrcholu pro tento cyklus. Centrální bankéři uvedli, že nedávné ukazatele naznačují, že hospodářský růst zpomalil a přírůstek pracovních míst se zmírnil, ale zůstává silný, a míra nezaměstnanosti zůstává nízká. Jako nejpravděpodobnější se tak v současné době jeví scénář toho, že v březnu Fed s úrokovými sazbami hýbat nebude. Prvního snížení bychom se teoreticky mohli dočkat v květnu, nejpravděpodobnější se ale v současnosti jeví první snížení v červnu 2024.
Spotřebitelské ceny v Číně vzrostly v únoru 2024 meziročně o 0,7 %, což bylo nad tržními odhady 0,3 % a jedná se o obrat od lednového nejprudšího poklesu cen o 0,8 % (deflace) za posledních 14 let. Nejnovější výsledek byl prvním spotřebitelským růstem cen od loňského srpna. Inflace v Číně dosáhla nejvyšší úrovně za posledních 11 měsíců, důvodem byly vysoké výdaje během svátků nového čínského roku.
