Jednou z nejúspěšnější inovací ve finančním světě za posledních 30 let jsou bezpochyby burzovně obchodované fondy – ETF. Jsou nízkonákladové, diverzifikované mezi stovky i tisíce společností a dlouhodobě dosahují lepší výkonnosti třeba než aktivně řízené podílové fondy. Přesto část lidí, kteří do nich investují, nedosahují lepších výnosů. Čím to je? Jsou na vině ETFka? Prozkoumala to studie Hongkongské univerzity vědy a techniky.
Když se už člověk rozhodne, že bude investovat prostřednictvím pasivních ETF sledujících index, zpravidla očekává, že tím zlepší své výnosy oproti tomu, na co byl zvyklý. Jenže, co když se po pár letech podívá na své výnosy a ty se výrazně nezlepšily? Přijdou otázky: vybral jsem ty správné ETF? Složil jsem si je k sobě dobře? Proč tomu tak je, rozkryli akademici*, kteří porovnávali různá chování investorů po dobu několika let, zahrnujících i poslední krizi v letech 2008-2009.
Ze zjištění vyplývá, že samotná výměna aktivně řízených instrumentů za ty pasivně řízené (ETF) ještě jistý úspěch neznamená. Klíčové poznatky přinesla kontrafaktuální analýza, která srovnává výsledky skutečně nastalých situací s mnoha alternativními scénáři, které v případě změny chování také mohly nastat.
Jeden z předpokladů byl, že horší výsledky jsou dány špatným výběrem ETF – například tím, že si investor vybere takové, které špatně kopíruje podkladový index, nebo je úzce zaměřené jen na specifický sektor. To však analýza nepotvrdila. Že by lidé vybírali špatné ETF a kvůli tomu dosahovali horší výkonnosti, to se neděje.
Na vině je jiný faktor – a to lidská snaha jednotlivá ETFka v průběhu času prodávat a obměňovat. Investoři nepřicházejí o peníze tím, že by sáhli po špatném ETF, ale především tím, že své nákupy a prodeje špatně časují – tedy prodávají a nakupují ve špatný moment v čase. I když pomineme transakční náklady (které bývají často vysoké za jednotlivé pokyny), lepších výsledků během zkoumání by dosáhli investoři, pokud by se drželi prosté strategie „buy-and-hold“ (kup a drž) a v průběhu času jednotlivé ETF nevyměňovali či tzv. netradovali.
Závěr studie konstatuje jednoduché shrnutí: ETF nemusí pomoci investorům k lepším výnosům, pokud je začnou (zne-)užívat k častým a špatně načasovaným nákupům a prodejům – tedy aktivnímu tradingu. Dodržením základních doporučení, jak ETF využívat, jako jsou – sledovat globálně diverzifikované portfolio a využívat strategii kup a drž bez ohledu na současný tržní stav – dosáhne dle studie průměrný investor lepšího zhodnocení o 2 procentní body ročně.
ETF jsou úžasným nízkonákladovým, pasivním nástrojem pro diverzifikaci a dlouhodobě vyšší výnosnost. A chce-li dlouhodobý investor využít jejich potenciálu naplno, musí je takto také využívat. Jejich vysoká likvidita a obchodovatelnost na burze – možná trochu ironicky – svádí ke snaze nákupy a prodeje časovat a obchodovat je. Pokud tomu však dokážete odolat, odměnou vám možná překvapivě mohou být lepší výnosy. Portu vám v tomto rádo pomůže.
*Bhattacharya, Loos, Meyer, Hackethal., 2013
——————————————————-
Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?
– Článek není investičním doporučením
– Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
– Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
– Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
– Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás dostupné tématické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
