Díky masovému rozšíření internetu máme k dispozici nepřeberné množství služeb, které si za zefektivnění či zpříjemnění našeho každodenního života neúčtují ani halíř. Služby jako Facebook či Twitter jsou schopny fungovat pouze z reklam a díky tomu mohou zůstat neplacené.
Otázkou zůstává, jestli je to to, co uživatelé opravdu chtějí. Obzvlášť v posledních měsících, kdy neminul týden, aby se neobjevila další kontroverze ohledně zacházení s uživatelskými daty ze strany Facebooku. Stále častěji se tak na povrch dostávají hlasy, které souhlasí s internetem, kde Facebook není zadarmo a kde uživatelé platí svojí kreditní kartou a ne svými daty.
Pokud se na chvíli oprostíme od toho, jestli ano, nebo ne, dostáváme se k snad ještě palčivější otázce – kolik. Kolik byste byli ochotni zaplatit za Facebook bez reklam? A co za použití vyhledávače od firmy Google? Podobnou otázkou se zabýval tým tří ekonomů (Erik Brynjolfsson, Felix Eggers a Avinash Gannamaneni) ve své nedávné studii. Zaměřili se v ní na internetové služby, které jsou uživatelům poskytovány zdarma a generují profit jiným způsobem. Celý problém však pojali z odlišného úhlu. Subjektivní hodnotu nezjišťovali jako částku, kterou člověk je ochotný zaplatit, nýbrž jako částku, kterou je ochotný akceptovat za to, že se dané služby vzdá.
Měsíc bez Facebooku?
Kolik bychom vám museli zaplatit, abyste se na měsíc vzdali Facebooku? A co emailu, nebo dokonce celého internetu? Zkuste se na chvíli zamyslet nad tím, jaká je vaše cena. Padesát korun za měsíc bez Facebooku? Nebo pět tisíc?
Podobným, leč komplexnějším způsobem zjišťovali ekonomové subjektivní hodnotu na vzorku několika tisíc lidí (občané USA odpovídající demografickému rozložení). V první části nabídli každému z respondentů vyplacení dané částky výměnou za to, že se na měsíc vzdají vybrané internetové služby (k reálnému uskutečnění nedocházelo u všech respondentů, pouze u „kontrolního“ vzorku“. Více informací o metodách experimentu naleznete například zde).
Jak experiment dopadl? Co se týká Facebooku, téměř 20 % respondentů nemá problém být měsíc bez něj za méně než 1$ (22 Kč). Pokud bychom nabídli 38$ (830 Kč), ztratil by Facebook celou polovinu svých uživatelů (tedy alespoň na měsíc). Nepřekvapí asi to, že čím aktivnější člověk na Facebooku je, tím více si svého členství cení.
Obrázek 1: Graf zobrazující, kolik procent lidí si ponechá Facebook při určité měsíční platbě (zdroj)
Další služby
Facebook ale není jediná služba, která uživatelům neúčtuje žádné poplatky. Zadarmo posíláme emaily, posloucháme hudbu nebo hledáme v mapách. Jaký by byl život bez těchto služeb a na kolik si je lidé cení? Tím se ekonomové zabývají v druhé části, kde o něco jednodušším výzkumem zjišťovali subjektivní hodnotu služeb na internetu, které lidi zdarma využívají.
Která z nich je pro ně nejcennější? Pokud výsledky poněkud zjednodušíme, můžeme z nich vyvodit to, že průměrný (mediánem určený) člověk si nejvíce cení internetových vyhledávačů. Pokud by se jich měl vzdát, požadoval by 17 500 $ (380 000 Kč) ročně, jakožto kompenzaci. Na druhém místě je email, jehož hodnota pro průměrného člověka je 8 400 $ (180 000 Kč) ročně. Vidíme tak, že Facebook není ani zdaleka tou nejcennější službou.
Na druhou stranu, poskytovatelů emailových schránek existuje nespočet. V případě zpoplatnění jednoho z nich nám nedělá problém se přesunout k jinému. Dokážete si však něco takového představit v případě Facebooku? I přes to, že se nejedná o jedinou sociální síť, přesunem jinam se s největší pravděpodobností připravíte o kontakt s těmi, kteří jinou sociální síť nepoužívají.
Tabulka 1: Seznam služeb poskytovaných zdarma a částka, za kterou by průměrný člověk byl ochotný se služby vzdát (zdroj, data z roku 2017).
| Služba | Částka (ročně) | Počet respondentů |
|---|---|---|
| Všechny internetové vyhledávače | 380 000 Kč | 8 074 |
| Všechny emaily | 180 000 Kč | 9 102 |
| Všechny mapy | 80 000 Kč | 7 515 |
| Všechny videa | 25 000 Kč | 11 092 |
| Všechny eshopy | 18 000 Kč | 11 051 |
| Všechny sociální sítě | 7 000 Kč | 6 023 |
| Všechna muzika | 4 000 Kč | 6 007 |
| Všechny messengery | 3 000 Kč | 6 076 |
Bez internetu, nebo bez záchodu?
V třetí části práce lze narazit na ještě jeden zajímavý graf. Tím je seřazení ztráty různých služeb od té, která by člověku chyběla nejvíce, až po službu, bez které by se celkem bez problému obešel. Krom výše zmíněných internetových služeb se autoři rozhodli zařadit i další věci, jako je například ztráta části výplaty či domov bez záchodu.
Jednotlivé služby jsou odstupňovány podle toho, kolik strasti (v angličtině označované příhodnějším slovem „disutility„) člověku způsobí ztráta dané věci.
Obrázek 2: Graf zobrazující negativní užitek způsobený ztrátou některé ze služeb (zdroj)
Zajímavým závěrem z tohoto grafu je nejen fakt, že internet má pro nás téměř stejnou hodnotu jako dostupnost záchodu, ale i to, že zatímco v druhé části respondenti požadovali téměř 400 000 Kč ročně za život bez vyhledávačů, ve chvíli, kdy by o peníze měli přijít, tak štědrost nepřehánějí. Raději se v tomto případě vzdají vyhledávačů, než aby se vzdali 1000$ (22 000 Kč) ročně ze své výplaty. Vysvětlení pro tento propastný rozdíl autoři studie bohužel nenabízejí. Musíme se tak spokojit s vysvětlením, že ztrátu si člověk připouští mnohem složitěji.
Jak moc si ceníme svých dat?
Zdali se někdy dočkáme Facebooku či Googlu, který si místo daty nechá zaplatit penězi, je velká neznámá. Pokud se tak stane, bude zajímavé sledovat, kolik lidí tuto možnost využije. Je totiž rozdíl mezi tím, co lidé říkají, a jak se doopravdy zachovají. Nakonec stojí za zmínku to, že 95 % studentů nemá problém vyměnit data svých přátel za pizzu. Uvidíme, jestli si svých dat vážíme víc.
