Největší makléřská firma v Praze se nečekanou finanční operací na hraně zákona znovu dostala do rukou spoluzakladatele Arnolda Golda. A co mladý a úspěšný makléř Ondřej Dohnal? Asi to bude znít jako klišé, ale „pověsil řemeslo na hřebík“, dal přednost zdraví, rodině a odstartoval novou životní etapu.
Přinášíme poslední díl minisérie knihy Makléř, která je právě nyní čerstvě dostupná na pultech českých knihkupectví.
(předchozí díl) „No tak na něj nebo na ni,“ usmál se Ondra, ukázal na dmoucí se ženské břicho a zvedl číši s modrým portugalem z Roudnického vinařství. Inna jenom přikývla a přitulila se k Vadimovi.
„Moc ti to sluší, Inno, tipuju holčičku, zvlášť když se tvůj protějšek chystá na kluka,“ ušklíbla se Lída směrem k Vadimovi.
„Já se na nic nechystám. Ty sparťanský dupačky, co jsem koupil, může nosit i holka,“ odporoval Vadim.
Byli rádi, že se všichni čtyři zase po delší době sešli. Vždyť si to tak dlouho slibovali!
„Neříkal jsi před pár měsíci, že děti budeš dělat až v pětatřiceti na chalupě?“
„Čekal jsem, že to vytáhneš,“ usmál se Vadim,
„Taky do toho mám přece co mluvit já!“ vložila se do hovoru naoko uraženě Inna, „dospěli jsme k tomu tak nějak oba. V HMS je to sice fajn, ale přece jen těch kluků s kabelkama, co se o sebe starají víc než já, už na mě bylo nějak moc. Ráda si od nich odskočím na mateřskou.“
„Co se týká mě,“ navázal Vadim, „musím přiznat, že mě Ondra trochu inspiroval. Začal jsem víc přemýšlet o tom, jestli má moje práce vůbec smysl. Jestli je makléřská neuspokojující, tak ta analytická je vlastně úplně k ničemu. Vždyť ani já sám nevěřím tomu, co napíšu. Jak můžu dávat někomu doporučení, když jsem na burze osobně nevydělal ani korunu. Směšný. Navíc vidím, že dnešní svět je tak nečitelný, že ani nejde něco někomu doporučovat. Každý se v něm musí zorientovat sám, vytvořit si vlastní názor. Já se teď chci věnovat něčemu úplně jinému. Vždycky jsem měl sen, že si otevřu knihkupectví, tak proč si ho nesplnit?“
„Super! To pak budeš prodávat knížku, co o nás napíšu,“ nadšeně zareagoval Ondra.
„Co? Ty chceš něco psát?“
„No jasně. Už mám i pracovní název.“
„Jakej?“
„Makléř.“
—
Tak tohle je svět investičního bankovnictví. Svět, který je pro někoho celoživotní drogou a pro někoho důvodem k zamyšlení, jestli se nachází na správném místě.
Mimochodem, když se pár let po skončení tohoto příběhu šel Ondra zase jednou projít s Terezkou po Starém Městě, potkal Arnolda. Ten ho kupodivu nezazdil ani nepoužil své: Jak jde byznys? Úplně normálně pozdravil a dal se s ním do řeči.
„Víš, Ondro, nechtěl jsem se tehdy nikomu za nic mstít. Chtěl jsem jenom dostat zpátky, co mi patřilo, a vrátit staré dobré časy. Ale opět se potvrdilo, že nemůžeš dvakrát vstoupit do stejné řeky. Ostatně sám jsi to říkal, když jsme se viděli naposledy. Ti, co šli se mnou, mě nakonec stejně opustili. Většina skončila v konkurenčních firmách. Cítil jsem se jak s několika dýkami v zádech. Dorazil mě nekonečný soudní spor s DVB bankou, která se nechtěla vzdát jen tak, a půjčka od Kunce. Vlastně mi nic nezbylo. Ani peníze, ani kamarádi. Teda pokud jsem nějaké kamarády vůbec měl,“ ušklíbl se Arnold.
„No jo, tak to chodí, jednou jsi dole, jednou nahoře. To je prostě život. A kam máš vůbec teď namířeno?“
„Ještě nevím,“ zarazil se Gold a podíval se do země, „buď na Karlův most, nebo na Vyšehrad.“ Pak se chvíli odmlčel, zvedl hlavu a dodal: „Anebo si chytnu taxíka a pojedu domů. Ještě mám v hlavě jeden projekt, který by mě mohl restartovat. Ale moc mu nevěřím, je v něm hodně politiky. Na druhou stranu člověk nikdy neví, co mu v životě vyjde a co ne.“
„A o co se jedná?“
„Nemůžu o tom mluvit.“
„A naznačovat?“
„Zdař Bůh, Ondro,“ pousmál se Arnold Gold, otočil se a svižným krokem odkráčel.
Jakmile zmizel z dohledu, povídá Terezka: „Tati, kdo byl ten pán?“
„Ale jeden strejda, co si myslel, že peníze mají kouzelnou moc.“
„A nemají?“
„Peníze jsou důležité, ale míň, než si většina lidí myslí. A kouzelnou moc? Tu mají jiné věci, ale to pochopíš, až budeš větší. Víš, co? Příští týden pojedeme k babičce na Valašsko a já ti ukážu jednu chaloupku v lese. Když jsem byl velký jako ty, myslel jsem si, že v ní bydlí medvěd.“
Více informací o knize můžete získat na adrese www.makler-kniha.cz.
