Už pátým týdnem pracuje 800 000 amerických státních zaměstnanců zadarmo, případně tráví svůj čas na nucené dovolené. Důvodem je tzv. government shutdown způsobený rozkolem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Kongresem Spojených států amerických.
Není to zdaleka první shutdown v americké historii. Jen za vlády Donalda Trumpa jde již o třetí státní výpadek. Odlišný je však ve své délce, která si začíná vybírat svou daň.
Americký shutdown
Co tzv. „government shutdown“ vlastně je? Velmi zjednodušeně jde o stav platební neschopnosti, ve kterém se ocitá americká federální vláda. Tento stav nastane ve chvíli, kdy Kongres neschválí vládní rozpočet ani rozpočtové provizorium. Nejčastěji k tomu dochází tehdy, kdy v jedné ze dvou komor (Sněmovna reprezentantů a Senát) drží většinu jiná strana, než ta, ze které vzešel prezident. A jinak tomu není ani teď.
Aktuálně probíhající shutdown trvá již od 22. prosince minulého roku. Hlavní příčinou je především odlišný názor prezidenta Trumpa a Kongresu na stavbu zdi na hranici s Mexikem. Pro stavbu zdi za 5,7 miliard dolarů (necelých 130 miliard korun) je podle očekávání prezident Trump a většina republikánské strany. Proti stavbě je naopak demokratická strana (ovládající Sněmovnu reprezentantů), která projekt považuje za zbytečný výdaj.
I přesto, že shutdown trvá již rekordních 32 dní, nezdá se, že by se blížil ke svému konci. Je jen těžko představitelné, že by demokraté, kde především v posledních letech sílí levicové křídlo, přistoupili na stavbu zdi. Stejně tak je těžko představitelné, že by z požadavku ustoupil prezident Donald Trump, který je zvyklý na tvrdé vyjednávání. Na stavbě zdi bránící migrantům ve vstupu do USA postavil podstatnou část své prezidentské kariéry (avšak v té době mělo za zeď platit Mexiko) a s blížícími volbami může ústupek vypadat jako projev slabosti.
Nastalá rozpočtová krize není ani tak výjimečná svými důvody, ale především svou délkou a na první pohled stále vzdáleným koncem. Doposavad držel pomyslný rekord shutdown z přelomu let 1995 a 1996. Ten se odehrál za prezidenta Billa Clintona a trval 21 dní. Aktuální výpadek je tak krokem do neznáma.
Dopady
Na začátku shutdownu odhadovali analytici, že ekonomické dopady budou zanedbatelné. V té době však netušili, že se americký výpadek protáhne na rekordně dlouhou dobu. Zatímco několikadenní výpadky jsou pro Američany spíše zábavou, více než měsíční výpadek ohrožuje hospodaření nejen jednotlivých rodin, ale i celých firem.
Primárním postiženým je 800 000 státních zaměstnanců. Zatímco někteří z nich byli posláni na nucenou dovolenou, jiní (především v profesích, jako je letištní kontrola) pracují bez nároku na mzdu. Ta jim sice bude s největší pravděpodobností vyplacena po skončení shutdownu, přesto to pro některé z nich bude pozdě. Mnoho státních zaměstnanců žije od mzdy ke mzdě a výpadek příjmu jim znemožňuje nejen splácení hypoték, ale často je odkazuje na pomoc charitativních organizací.
Narůstající délka krize ohrožuje i firmy pracující pro vládu externě. V těch pracuje dokonce 5x více (přes 4,1 milionu) zaměstnanců. Některým firmám docházejí peníze nejen na platy, ale i na poplatky za zdravotní zabezpečení. Více než měsíc bez státních zakázek je pro řadu z těchto firem likvidační.
Podobné problémy zažívají i podniky v okolí některých vládních úřadů. Kavárny, obchody, restaurace nebo třeba kadeřnictví. Ti všichni se již měsíc potýkají s nedostatkem zákazníků – zaměstnanců úřadu, trávicích čas na nucené dovolené.
Ekonomové a analytici tak ustupují od svých původně optimistických předpovědí a vydávají nové, jejichž vyznění je o poznání závažnější.
Podle odhadů analytiků stojí výpadek americkou ekonomiku 1,2 miliardy dolarů týdně. Situace se přitom s rostoucí dobou exponenciálně zhoršuje. Každý další den ukrajuje větší porci z HDP americké ekonomiky. S tím souhlasí i konzultační firma Pantheon Macroeconomis. Ta tvrdí, že pokud se shutdown protáhne až do konce března, americká ekonomika vykáže čtvrtletní pokles HDP.
Zavřené nejsou jen některé úřady, muzea, divadla a národní parky. Na nucené dovolené je mimo jiné i naprostá většina zaměstnanců Komise pro kontrolu cenných papírů Spojených států (SEC). To odkládá vstup nových firem, jako je Uber či Airbnb, na burzu.
Co dál?
Neshody mezi Kongresem a prezidentem USA mají reálné dopady. Rodiny státních zaměstnanců se ocitají ve stále větších potížích a jejich protesty sílí. S rostoucími problémy se mění pohled Američanů na hlavního viníka krize.
Stále více Američanů vidí jako strůjce problému Donalda Trumpa. Více než polovina Američanů (54 %) si myslí, že za aktuální shutdown může prezident Trump a Republikánská strana. Demokraty naproti tomu viní pouhých 35 procent. Proti stavbě zdi se začínají obracet i někteří republikáni, kteří považují odblokování rozpočtu za větší prioritu. Nutnost urychleně jednat se tak přesouvá především na hlavu prezidenta USA.
Jaké možnosti se v tuto chvíli nabízí?
Jako nejpravděpodobnější řešení déle než měsíc trvající krize se nabízí kompromis, kterým však nebude zeď. Demokraté by museli přistoupit na výraznější navýšení rozpočtu vyhrazeného na obranu hranice. Peníze navíc bude možné využít na postavení dalších plotů a posílení stráže na hranicích. Prezident Trump by sice přišel o svou velkolepou zeď, navýšení rozpočtu by ale mohl nazvat svým krátkodobým vítězstvím a stavbu zdi odložit na později. Obě strany si tím zachovají svojí tvář a svoje voliče.
Voliči Donalda Trumpa jsou často velmi loajální. Prezidentova podpora, navzdory mnoha skandálům a neúspěchům, mezi republikánskými voliči příliš nekolísá. U dalších prezidentských voleb půjde především o nerozhodnuté voliče, kteří se příliš nekloní ani k jedné ze stran. A právě ty Donald Trump ztrácí každým dnem, kdy vláda hází občanům klacky pod nohy. Pokud u amerického prezidenta zvítězí rozum (nebo alespoň touha po úspěchu v nadcházejících volbách), bude to nejspíše on, kdo udělá výraznější ústupek. Minulost však ukázala, že je ve svém jednání často nevyzpytatelný a tak nemusí být dosavadní rekord rekordem konečným.
