Portu Gallery nabídne po nedávném úpisu Františka Kupky také další zvučná jména ze světa umění. V dubnu se chystají dva úpisy obrazů, první bude zahrnovat díla současných umělců, Jana Uldrycha a Veroniky Holcové. Druhý potom časem prověřené autory, Josefa Ladu a Josefa Šímu. Všechny tyto obrazy budou k vidění již příští týden na jednodenní pop-up výstavě v pražské Chemistry Gallery.
Srdečně vás zveme na výstavu v Chemistry Gallery (Ovenecká 17), která se bude konat 4. 4. 2022 od 18.00. Máte jedinečnou příležitost navštívit výstavu šesti obrazů, jež nabídne Portu Gallery ke dvěma úpisům v průběhu dubna. Na jednom místě se tak potkají díla předních současných i klasických českých malířů.
Bude se jednat o tato díla:
Veronika Holcová – Svatební lodě, 2009 akryl a olej na plátně 115 x 185 cm
Veronika Holcová – Nebeské těleso, 2008 akryl a olej na plátně 150 x 185 cm
Jan Uldrych – Kaleidoskop, olej na plátně, 2021, 180 x 130 cm
Jan Uldrych – Smír, olej na plátně, 2021 100 x 140 cm
Josef Šíma – Kompozice, 1969, tuš na papíře, 55,5 x 38 cm
Josef Lada – Vodník, 1942, litografie na papíře, 32 x 42 cm
Na první pohled by se mohlo zdát, že obrazy nemají nic společného – opak je však pravdou. Jedná se sice o autory z odlišných období, jak současné, tak klasické. Všech šest obrazů ovšem spojuje motiv přírody, který zde figuruje jako významné pojítko. Krajina je zachycena v různých polohách od temnější a ryze poetické až po naivní zobrazení.
České umění s investičním potenciálem
Z investičního hlediska jde o renomované autory zastoupené ve sbírkách soukromých i veřejných institucí i o stálice v aukčních síních. Veronika Holcová a Jan Uldrych patří mezi přední současné umělce, Josef Šíma a Josef Lada zase mezi časem prověřené respektované autory, jejichž díla mají vysokou (nejen) uměleckou hodnotu.
Investiční potenciál díla Veroniky Holcové ilustruje její umístění v prestižním J&T Art Indexu, kde se ze 70. příčky v roce 2020 posunula v roce 2021 na 52. místo. Díla Josefa Šímy zaznamenávají v aukcích velmi vysokou poptávku a lámou rekordy. Jeho obraz ML s cenou 36 milionů korun zaznamenal český aukční rekord za rok 2019.
Alternativní investice obecně se staly oblíbenou volbou v nejistých časech. Jde o jeden ze způsobů, jak diverzifikovat portfolio, jelikož obvykle nekorelují s trhy. I navzdory pandemii se v České republice v roce 2020 v aukcích prodalo kolem šesti tisíc uměleckých děl v hodnotě přes miliardu korun.
Vstupte do magického světa Veroniky Holcové
Holcová je jedna z mála umělkyň, které se věnují pouze malbě. Absolventka pražské Akademie výtvarných umění patří k výrazným umělcům střední generace. Na umělecké scéně se pohybuje od 90. let, kdy upoutala tvorbou vymykající se standardům tehdejší výtvarné produkce. Její obrazy jsou součástí významných státních i soukromých sbírek v České republice i v zahraničí.
Ve svých dílech pracuje se znázorněním jakéhosi „magického světa vnitřní iluze“, jak sama popisuje. Její obrazy připomínají realitu, která je však absurdní. Ve své tvorbě pracuje s podněty z vlastních niterných pochodů a vzpomínek, a to jak z reality, tak ze snů. Přivádí tak skryté výjevy z podvědomí či snění do života. Její reflexe reality je plná hledání a neklidu, netrpělivosti i pochybností.
Kompozice Holcové mohou na první pohled působit dojmem klidu, jedná se však pouze o zdání. „Jde o harmonické práce plné napětí, jimž je Veronika Holcová dirigentem a divák posluchačem. Lze v nich spatřovat symboliku úzkosti i bolesti, obavy z nevyřčeného, melancholie, ale i radosti a touhy po změně,“ jak uvádí anotace k aktuální výstavě Holcové v Alšově jihočeské galerii.
Dva z obrazů se v dubnu objeví také na Portu Gallery. Jedná se o díla Svatební lodě (2009) a Nebeské těleso (2008). Obraz Svatební lodě začala autorka malovat v roce 2005, dokončení se však dočkal o několik let později, v roce 2013. Původně znázorňoval žluto-fialovou krajinu s potápějící se lodí. Nicméně tato podoba autorce připadala až příliš apokalyptická, proto jej přemalovala. Na obraze je k vidění menší parník plující k velkému tankeru. Pohřební vzezření a tmavost lodí reflektuje autorčin názor na manželství.
Dílo s názvem Nebeské těleso je jedním z autorčiných nejtmavších obrazů. Pokračuje zde ve své „fantasy“ malbě a rozvádí ji do krajních možných poloh. Zručně kombinuje různé malířské techniky a paroduje kýčovité ilustrace na hranici únosnosti. Obraz prošel několika přemalováními a svou výslednou podobu našel v roce 2008.
Hranice lidského vnímání a expresivní gesta v podání Jana Uldrycha
Jan Uldrych také patří mezi úspěšné absolventy prestižní Akademie Výtvarných umění. Jeho díla se stala nedílnou součástí mnoha evropských sbírek. Uldrychova tvorba připomíná hyperrealismus, jedná se však především o dokonalé zpracování detailu, kterým autor vyniká.
Ve svých obrazech znázorňuje nespecifikovatelné objekty poskytující prostor pro různorodé vnímání i interpretaci. Prolíná se zde vnitřní svět zkušenosti, hranice lidského vnímání, motiv podvědomí a vzpomínek. Tyto motivy se přetváří do podoby abstraktního, nefigurativního malířství s expresivními gesty. Autor aktuálně pracuje na sérii obrazů s názvem Pohádka.
„Zajímá mě jistá konfrontace s realitou. Nevíme s neotřesitelnou jistotou, kde skutečně jsou její hranice, co vytváří a kde je zdroj našeho vědomí. Netoužím po tom malovat jen věci, které vidím očima. Chci přesáhnout to, co běžně nazýváme „realita“. Zajímá mě vnitřní struktura bytí, něco původního, něco co prosakuje z jiných rovin vědomí. Vyvarováváme se tak lži – nepřetváříme vnější svět, ale naše zažívání jiného nám dává odpovědi na to, co svět „tam venku“ spíše není,“ vysvětluje Uldrych.
Portu Gallery nabídne k úpisu obrazy vycházející z Uldrychovy inspirace přírodou. Dílo Smír (2021) je fúzí rozkvetlé louky a mlhoviny. Jedná se o abstraktní koncept toho, co nás v přírodě obklopuje. Druhý obraz, Kaleidoskop (2021), vychází z kosmického principu představeného pomocí sakrální islámské geometrie. Sakrální geometrické vzory lze pozorovat v jednoduchých přírodních formách – u rostlin, živočichů nebo v lidském těle.
Senzitivní krajiny Josefa Šímy
Významný představitel evropského malířství Josef Šíma (1891–1971) má sice české kořeny, vzhledem ke svému zhruba 50letému pobytu v Paříži je někdy považován za francouzského malíře. Kromě malby působil také jako ilustrátor, básník a překladatel. Šíma pocházel z rodiny výtvarníků, dědeček byl sochařem a kameníkem, otec zase profesorem výtvarné výchovy. Studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a i po odchodu do Francie stále udržoval vztahy s rodnou zemí.
Šíma měl blízký vztah k surrealismu, primárně je však považován za představitele abstraktní malby. V roce 1920 spoluzaložil skupinu avantgardních umělců Devětsil. Jeho tvorba se v poválečném období inspirovala poetismem – proto se v souvislosti s popisem Šímových obrazů často používá přívlastek poetický. Vznikly tak obrazy senzitivních krajin, později pak geometrické (podle slov autora nefigurativní) abstrakce ovlivněné Pietem Mondrianem. V dílech se rovněž často objevují symbolické znaky jako vejce, krystal nebo strom.
Podle galeristy Jiřího Švestky představují Šímovy obrazy zajímavou investiční příležitost a v poslední době dosahují velmi vysokých aukčních výsledků. Obraz Vejce, olej na plátně, se v roce 2018 vydražil za 31 milionů korun. Ceny v desítkách milionů dosahují i jiné Šímovy obrazy. Z prací na papíře dosáhla nejvyššího aukčního výsledku kresba uhlem a temperou na kartonu z roku 1934 za 4,5 milionu korun. Lze očekávat, že cena kreseb – jako je i kresba Kompozice (1969) od Portu Gallery – nadále poroste.
Josef Lada a jeho zaoblené pohádkové krajinky
Josef Lada (1887–1957) se narodil v rodině ševce v Hrusicích. Z Hrusic a okolí také čerpal řadu typických námětů pro svou tvorbu. Ve 14 letech odešel do Prahy, aby se učil malířem pokojů a divadelních dekorací. V kresbě byl samoukem, postupně si vyvinul osobitý styl s typickou silnou linkou a zaoblenými tvary postav.
Působil jako karikaturista, ilustrátor a také jako spisovatel. Kromě mnoha pohádek a knih pro děti, které sám napsal (k nejznámějším patří Kocour Mikeš a O chytré kmotře lišce), ilustroval především Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války (pro Švejka nakreslil 1339 kreseb) a další knihy od Jaroslava Haška, dále Tyrolské elegie, Krále Lávru a Epigramy od Karla Havlíčka Borovského, Erbenovy a Drdovy pohádky a další.
Byl rovněž autorem výprav, scén a kostýmů k divadelním hrám i operám uváděným Národním divadlem a hlavním výtvarníkem úspěšného českého filmu režiséra Josefa Macha Hrátky s čertem z roku 1956, natočeného podle stejnojmenné pohádkové divadelní hry Jana Drdy.
V oblasti výtvarného umění Lada vytvořil asi 400 volných obrazů a okolo 15 tisíc ilustrací. Lada se stal spolu s Čapkem, Nezvalem a Vančurou jedním ze zakladatelů tzv. „moderní pohádky“ v české literatuře a obdržel za svoje dílo roku 1947 titul národní umělec. Úpis na Portu Gallery nabídne dílo Vodník (1942). Právě tento ryze lidový motiv patřil mezi Ladovy nejoblíbenější.
