Stejně jako se středověké hrady chránily před nepřáteli pomocí širokých příkopů, podobnou strategii volí v dnešním světě i některé firmy. Vytváří kolem svého byznysu příkop, kterým si zajišťují dlouhodobou konkurenční výhodu a tím pádem i vyšší zisky. Pojem „wide moat“ neboli široký příkop zpopularizoval v ekonomickém světě legendární investor Warren Buffett. Jakožto hodnotový investor byl vždy velkým příznivcem firem, které dokážou konkurenční výhodu nejen vybudovat, ale především ji dlouhodobě udržet. Takové společnosti považuje za lépe předvídatelné, a právě na takových společností je postavena jeho strategie, která mu během desítek let pomohla vygenerovat nadprůměrné výnosy.
Samotný příkop je ale v investičním světě relativně abstraktní pojem. Jak tedy firmy mohou podobnou bariéru vybudovat? Představte si zjednodušený příklad, kdy se rozhodnete vydělat prodejem citronády ve stánku. Brzy zjistíte, že pokud nebudete kupovat citróny každé ráno, ale místo toho je koupíte na celý týden ve velkém, dokážete snížit svoje náklady o 20 %. To vám umožní snížit i cenu ve srovnání s konkurencí a přetáhnout její zákazníky. Na krátkou dobu tím získáte konkurenční výhodu (nižší cena), která ve výsledku navýší i vaše zisky. Takovouto výhodu lze ovšem relativně jednoduše okoukat a zanedlouho bude i konkurence nakupovat ve velkém. Díky tomu také sníží ceny a trh s citronádou se vrátí do původní rovnováhy – tedy takové rovnováhy, kdy přestanete dosahovat nadprůměrných zisků. O žádném dlouhodobém (=širokém) příkopu proto hovořit nejde.
Zanedlouho poté se vám ovšem povede vymyslet a patentovat přístroj, který dokáže citrony vymačkávat o 20 % efektivněji a vaše náklady se tak sníží stejně jako při jejich levnějším odběru. Opět můžete snížit cenu a přetáhnout zákazníky, tentokrát ale konkurence nemá možnost nápad okopírovat, jelikož je chráněný patentem. Získáte tak široký ekonomický příkop, a pokud by se váš stánek s limonádou dostal na burzu, pravděpodobně by se tato výhoda projevila v lepším výkonu akcií vůči konkurenci.
Způsoby budování příkopu
Nehmotný majetek
Patenty představují jen jeden prostředek, kterým společnosti příkop budují. Obecně je totiž dobrým způsobem vlastnictví určitého nehmotného majetku. Kromě patentů mohou firmy získávat dlouhodobou výhodu i skrze licence nebo třeba známou značku. Právě silný „brand“ vybudovaný skrze dlouhodobě nadprůměrnou kvalitu umožňuje některým firmám prodávat dražší produkty s vysokou marží. Příkladem takových firem je Coca-Cola nebo Apple. Obě firmy si vybudovaly neotřesitelnou pozici, která jim umožňuje dosahovat výrazných zisků i v období finančních krizí a nejistoty.
Poznámka ke grafu: Čistá zisková marže ukazuje, kolik společnost vygeneruje čistého zisku v porovnání s celkovými tržbami. Například Apple utržil v minulém roce 274 miliard dolarů a vygeneroval čistý zisk ve výši 57 miliard dolarů. Poměr tak činí necelých 21 %.
Monopolní postavení a složitost změny
Firmy mohou budovat svoji výhodu i skrze bariéry, kterým ostatní zájemci o vstup do odvětví musí čelit. Nejčastějším příkladem jsou společnosti ve veřejném sektoru, které zajišťují služby jako je rozvod elektřiny nebo vody. Postavit totožnou síť by bylo nejen velmi nákladné, ale ve výsledku i neefektivní, jelikož by se více firem na trhu nemuselo uživit. Společnosti s takovým postavením se těší z dlouhodobého ochranného příkopu. Ten ovšem vnímají i regulátoři a firmy často nemohou zcela rozhodovat o svojí ceně, což vytváří určitou nejistotu. Příkladem společnosti s širokým příkopem v rámci veřejných služeb je například Dominion Energy.
Podobnou výhodu mají i firmy, které je složité a nákladné vyměnit. Pokud firma nabízí relativně unikátní službu, je časově a finančně nákladné hledat za ni alternativu. Často zmiňovaným příkladem na burze je softwarová firma Autodesk, jejíž programy v oblasti 3D grafiky tuto podmínku splňují.
Výnosy z rozsahu
V polovině minulého století přišla na americký trh společnost, která rychle pochopila, že v jednotě je síla. Řeč je o Walmartu, který převálcoval menší lokální obchodníky díky centralizované síti obchodů. Větší odebírané množství dokázal Walmart od dodavatelů získávat v přepočtu na kus levněji a tím pádem si mohl dovolit nastavit i nižší ceny pro zákazníky. I přes rostoucí konkurenci si tuto výhodu stále udržuje a patří mezi společnosti, které dokážou generovat peníze takřka kdykoliv, bez ohledu na to, co se v ekonomice děje.
Obecně tak mohou společnosti budovat příkop prostřednictvím výnosů z rozsahu. Čím více zboží firma vyrobí, tím více se v ceně rozpouští náklady na produkci, marketing a další služby. Malým hráčům tak nezbývá než soupeřit v nevýhodě, nebo se stáhnout na specifičtější trh, který daný gigant nemá zájem obsadit.
Objevování příkopů
Rozpoznat firmu s dlouhodobou výhodou není vždy jednoduché, a pokud to jednoduché je, v ceně akcií už je výhoda často promítnuta. Zajímavou alternativou tak může být index, který sestavuje společnost Morningstar a který tvoří podklad pro vývoj ETF nabízeného v rámci Portu strategií. Součástí něj jsou firmy, u kterých společnost Morningstar očekává dlouhodobě udržitelnou výhodu, a to alespoň po dobu 20 let. Druhou podmínkou indexu je, že jsou do něj vybírány pouze společnosti, které se obchodují pod svoji vnitřní (=férovou) cenou. Tu určují analytici Morningstar. Ve své podstatě tak jde o kombinaci pasivní a aktivní správy s relativně nízkým poplatkem (TER je aktuálně na úrovni 0,49 %).
A jak si zmiňovaný index vede? Od podzimu roku 2002, kdy byl spuštěn, překonává nejpoužívanější americký index S&P 500. Za zhruba 19 let se jeho hodnota zvýšila o více než 1 000 %. Ještě před pandemií vítězil ve zhodnocení i nad převážně technologickým indexem NASDAQ, ten ale díky silnému výkonu přinesl nakonec o něco vyšší výnos (~1 200 %). Na grafu níže lze vidět, že vývoj indexů během posledních dvou recesí (2008 a 2020) je víceméně podobný a nelze tak očekávat, že by se v případě dalších krizí a poklesů pohybovaly tyto indexy v příliš odlišných směrech.
Jaké firmy jsou aktuálně součástí indexu? Největší pozici tvoří softwarová společnost v oblasti cloudu ServiceNow. Za ní se nachází známá jména jako je Alphabet, Microsoft, Pfizer nebo Facebook. Z velkých společností nechybí ani Amazon, Intel, Boeing, Mcdonald’s nebo Coca Cola. Relativně výraznou část ale tvoří i menší firmy, jejichž tržní kapitalizace se pohybuje v jednotkách nebo nižších desítkách miliard dolarů. Dohromady je součástí ETF zhruba 50 společností, jejichž váha se nejčastěji pohybuje mezi 1-3 %.
Investice do amerických akcií „wide moat“
Pro koho je popisovaný instrument vhodný? Zejména pro investory, kteří chtějí přidat aktivnější prvek do svého portfolia a nespoléhat se pouze na známé pasivní indexy. Nabízený instrument je i zajímavou alternativou pro ty, kteří považují aktuální váhu několika málo firem v rámci indexu S&P 500 za nebezpečí. Wide moat akcie tak mohou sloužit jako doplnění diverzifikovaného portfolia. Je však třeba mít na paměti, že směr vývoje bude v budoucnosti víceméně podobný a nedochází tak k výraznějšímu snižování rizika v rámci portfolia.
Instrument zaměřený na sektor probíraný v rámci tohoto článku naleznete v Portu strategiích pod názvem Americké akcie „wide moat“.
—————————————————————–
Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?
– Článek není investičním doporučením
– Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
– Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
– Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
– Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tematické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
