Prodlouží se doba odchodu do důchodu? Změní se i výpočet výše důchodu? Jak a kdy si na důchod začít odkládat? Co čekat od nového produktu, který má sloužit k zajištění na stáří – dlouhodobého investičního produktu? Dozvíte s v rozhovoru s analytikem Portu Lukášem Raškou. Ten vyšel původně na serveru Newsgate.
Jaké změny ohledně důchodů se připravují?
V současné chvíli se čeští zákonodárci zabývají dvěma tématy úzce souvisejícími s důchody. Prvním tématem je novela zákona o důchodovém pojištění. Tu v červenci schválila Poslanecká sněmovna, novela musí ale ještě projít Senátem a podepsat ji musí prezident. Změny se budou týkat nároků na předčasný důchod, prodlouží se potřebná doba pojištění a změní se i výpočet valorizací.
Druhým tématem je návrh,kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozvojem finančního trhu a s podporou zajištění na stáří. Součástí těchto změn je i tzv. dlouhodobý investiční produkt, který umožní lidem zajišťovat se na stáří investicemi dle jejich vlastního výběru za daňově zvýhodněných podmínek. Zároveň by mělo dojít ke změnám v penzijním spoření. Tento návrh zákona je schválen vládou a čeká na projednání v Poslanecké sněmovně. Vzhledem k tomu, že vlastní projednávání ale ještě nezačalo, se zdá dříve avizované datum účinnosti těchto změn od 1.1. 2024 spíše nereálné. Doufáme, že se tak stane v první polovině roku 2024.
Zůstaňme nejprve u státních penzí, jaké změny proběhnou u valorizace?
Změní se výpočet hodnoty, o kterou se budou důchody navyšovat neboli valorizovat. Nyní se důchody zvyšují o inflaci a polovinu růstu reálných mezd. Během řádné valorizace by se důchody nově měly zvyšovat o růst cen domácností důchodců s tím, že by se započítávala pouze třetina růstu reálných mezd. V červnu průměrný důchod dosáhl na 20 216 korun. Ačkoliv se má tempo růstu důchodů zpomalit, poroste i nadále, v příštích deseti letech zhruba o 10 tisíc korun.
Kromě řádných valorizací musí stát v současnosti důchody zvyšovat i pomocí valorizací mimořádných. Bylo tomu tak například letos z důvodu vysoké inflace. Mimořádné valorizace má nově nahradit dočasný příspěvek vyplácený jen do příštího řádného zvýšení penzí.
Budeme do penze odcházet později než současní důchodci?
Nejvíce nás všechny pravděpodobně zajímá hranice věku odchodu do důchodu. Právě ta by se měla postupně zvyšovat, ovšem pouze v případě, že se podle dat Českého statistického úřadu bude prodlužovat věk dožití. Cílem stále je, abychom i v budoucnu lidé trávili v důchodu stejný počet let jako současní důchodci. Strávit v důchodu by každý měl stále alespoň 21 let.
Prodlouží se ale doba, po kterou je třeba si platit pojištění pro odchod do předčasného důchodu. Nově bude možné odejít do předčasného důchodu po nejméně 40 letech placení důchodového pojištění, jež je součástí toho sociálního. Aktuálních 35 let pojištění pro odchod do předčasného důchodu už stačit nebude.Těm, kteří si pak platili pojištění alespoň 45 let, se zmírní krácení předčasného důchodu.
Co se změní u předčasných důchodů?
Lidé se momentálně z pohledu možného odchodu do důchodu dělí na dvě skupiny. První skupina má řádný důchodový věk nižší než 63 let, druhá skupina ho má nastaven na 63 a více let. Lidé ze skupiny s řádným důchodem do 63 let mohou zamířit do předčasné penze maximálně tři roky předem, ti s důchodovým věkem 63 let a vyšším mohou jít do předčasného důchodu až o pět let dříve, nejdříve však v 60 letech. Kromě nutnosti platit pojištění alespoň 40 let, kterou jsem zmínil už výše, novela ponechá pouze možnost odejít do předčasného důchodu nejdříve tři roky před řádným termínem nároku na starobní důchod. Odejít tak až o pět let dříve už nebude možné.
Jaká bude ztráta při odchodu do penze o tři roky dříve?
Aktuálně platí, že v období prvních 360 kalendářních dnů při odchodu do předčasného důchodu před řádným termínem je koeficient krácení 0,9 %, v období od 361. do 720. kalendářního dne 1,2 % a v období nad 721. dnem 1,5 % výpočtového základu. Podle schválené novely se koeficient procentního krácení výměry důchodu zvýší na 1,5 %.
Na čem všem závisí měsíční částka starobního důchodu?
Výše důchodu je ovlivněna hlavně dvěma věcmi, a to délkou doby důchodového pojištění a výší výdělků dosažených v rozhodném období. Za každý celý rok (365 dní) důchodového pojištění (do doby, než vznikne nárok na důchod) náleží 1,5 % výpočtového základu. Pokud již vznikl nárok na důchod, ale výdělečná činnost dále pokračuje a není podána žádost o důchod, navyšuje se důchod o 1,5 % za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti. Orientačně si lze výši důchodu spočítat pomocí důchodové kalkulačky ČSSZ.
Jak si začít odkládat na důchod?
Demografická křivka je neúprosná a populace stárne. Na jednoho důchodce dříve přispívali čtyři pracující lidé, dnes jsou to dva a za 30 let se počet důchodců a pracujících vyrovná. Spoléhat se pouze na důchod od státu proto nemusí být tím nejlepším řešením, pokud si člověk chce i ve stáří zachovat určitou životní úroveň.
Takovou efektivnější a bezstarostnou možností může být pasivní investování do tzv. ETF (burzovně obchodovaných fondů). Ty kopírují například známé akciové nebo dluhopisové indexy, které dlouhodobě rostou v průměru i o 8 % ročně. Takto investovat je v současnosti již velmi snadné, profesionálně sestavené portfolio z ETF si může u investičních platforem, jako je i Portu, založit každý. Právě Portu se chce na poskytování dlouhodobého investičního produktu zaměřit ihned, jakmile to novelizované zákony umožní.
Vyplatí se využít nějaký produkt od státu?
Finanční zajištění na stáří může usnadnit právě dlouhodobý investiční produkt (DIP), jehož hlavní výhody mají být daňové. Jednak bude možné využít daňový odpočet až 48 tisíc korun ročně za peníze, které na DIP člověk vloží, a kromě toho se nebudou muset danit zisky z nárůstu hodnoty investic, nevybere-li člověk peníze předčasně. DIP má fungovat jako alternativa k produktům zabezpečení na stáří, které jsou již dnes daňově podporovány (III. penzijní pilíř a životní pojištění).
V rámci dlouhodobého investičního produktu si bude moci každý sám zvolit, jak si své investiční portfolio na stáří postaví. Může k tomu využít akcie, dluhopisy, populární ETF, podílové fondy, ale třeba i nástroje peněžního trhu a nemusí se omezovat jen na nabídku tradičních penzijních společností.
Na DIP nebude bohužel přispívat stát, jako jsme tomu zvyklí například u doplňkového penzijního spoření (DPS). Z tohoto důvodu může dávat smysl část peněz na důchod vkládat i nadále do DPS, aby člověk čerpal příspěvek státu. Větší částky se však více vyplatí investovat jinde kvůli efektivitě. Penzijní fondy mají totiž často vysoké náklady, většina z nich má poplatky nastavené na horní hranici dané zákonem. Celková vnitřní nákladovost (TER) se tak pohybuje i nad 2 % ročně.
Kdy začít a kolik si odkládat?
Ideálně samozřejmě co nejdříve. Čím dříve totiž začnete, tím větší vliv bude na vaši investici mít složené úročení. Jste-li mladí, můžete odkládat nižší částku v řádu jednotek tisíců korun. Na důchod se vám tak může podařit mít více, než pokud začnete později s vyšší částkou. Volte určitě dynamickou investici, tedy vyšší rizikový profil. Počáteční kolísání vás nemusí trápit.
Na co bychom si měli odpovědět, než začneme spořit nebo investovat na důchod?
Nejdříve bych poradil si rozmyslet, jakou měsíční částku budete v důchodu potřebovat. Na základě toho doporučuji využít on-line důchodovou kalkulačku, která vám pomůže s výpočtem, kolik si přesně odkládat. Podle toho, kolik let vám do důchodu zbývá, si zvolte i vhodnou investiční strategii. Pokud je vám kolem 30 nebo 40 let, doporučuji v co největší míře investovat prostřednictvím akcií a akciových ETF. V opačném případě je lepší zvolit méně rizikovou strategii.
Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?
- Článek není investičním doporučením
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tematické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
