Inflace v Česku se v listopadu nezměnila, když meziročně vzrostly spotřebitelské ceny stejně jako v říjnu o 2,8 %. Výsledné číslo bylo nižší než všeobecná očekávání, která počítala s meziroční inflací ve výši 3 %. Na inflaci měl největší vliv růst cen bydlení. Ceny elektřiny vzrostly o 9,2 %, vzrostly ceny nájemného z bytu o 6,3 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4 %, vodného o 10,9 %, stočného o 13,4 %, tepla a teplé vody o 8,5 %. Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 1,5 % zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí. Výjimkou byly ceny plynu, které klesly o 2,9 %.
Zvýšily se i ceny alkoholu a tabáku. Ceny lihovin vzrostly o 3,3 %, piva o 3 % a tabákových výrobků o 7 %. Naproti tomu ceny vína klesly o 2 %. Z potravin vzrostly ceny mléka, sýrů, vajec a to o souhrnně o 4,3 %. Na druhou stranu klesly ceny masa o 1,3 %. Snížily se i ceny oděvů o 0,5 % a obuvi o 2,3 %.
Ze 41 sledovaných evropských států měla Česká republika v listopadu při využití meziroční hodnoty inflace 2,8 % 15. nejvyšší inflaci, tedy stejně jako v říjnu. Nejvyšší inflaci v Evropě měla Ukrajina a to 10,3 %, za kterou následovalo Rusko s meziroční inflací 8,7 %. Vysokou inflaci mělo také Moldavsko (5,4 %), Rumunsko (5 %) a Island (4,8 %). Ze sousedních států byla inflace oproti Česku vyšší v Polsku (4,6 %) a na Slovensku (3,1 %). Nižší byla naopak v Rakousku (1,9 %) a Německu (2,2 %). Nejnižší inflaci z evropských států měly shodně Lichtenštejnsko, Švýcarsko a Kosovo (0,7 %). Nízká inflace byla i v Lucembursku (0,8 %), Bosně a Hercegovině (0,9 %) a Černé Hoře (1,2 %).
Inflace ve světě
Meziroční míra inflace v eurozóně podle odhadu v listopadu 2024 již druhý měsíc po sobě zrychlila na 2,3 % z říjnových 2 %. Tento vývoj byl ale v souladu s očekáváními a převážně způsoben vlivem srovnávací základny, protože v inflaci už není zohledněný loňský prudký pokles cen energií. Právě ceny energií se sice meziročně snížily o 1,9 %, je to ale výrazně méně, než říjnový meziroční pokles o 4,6 %. Na druhé straně zpomalila inflace u služeb (3,9 % oproti 4 %) a potravin, alkoholu a tabáku (2,8 % oproti 2,9 %). Jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny potravin, energií, alkoholu a tabáku, mezitím zůstala na úrovni 2,7 %. Meziměsíčně pak spotřebitelské ceny klesly o 0,3 % po říjnovém nárůstu o 0,3 %.
Inflace v USA v listopadu 2024 podle odhadů zrychlila o 0,1 p. b. na 2,7 % ze říjnových 2,6 %. Meziměsíčně se index spotřebitelských cen podle odhadů v listopadu 2024 zvýšil o 0,2 %, což by odpovídalo předchozím čtyřem měsícům. Finální číslo inflace za listopad bude zveřejněno 11. prosince.
Klíčová úroková sazba americké centrální banky se momentálně nachází v pásmu 4,5–4,75 % a je pravděpodobné, že ji Fed bude dále snižovat. Představitelé Fedu jsou optimističtí, že inflace ustupuje a trh práce zůstává silný, což podporuje možnost dalšího snižování úrokových sazeb. Snižování ale bude pravděpodobně probíhat mírným tempem. Představitelé Fedu se zatím příliš nevyjadřují k nedávnému vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách. Trumpova politika protekcionismu, snižování daní a zvyšování veřejných výdajů by mohla znovu nastartovat inflaci, a tak je další vývoj nejistý.
Meziroční míra inflace v Číně v listopadu 2024 nečekaně poklesla na 0,2 % z 0,3 % v předchozím měsíci. Výrazně tak zaostala za odhady ve výši 0,5 % a dosáhla na nejnižší hodnotu od června. Toto zpomalení zdůraznilo rostoucí rizika deflace v zemi navzdory nedávným stimulačním opatřením Pekingu a podpůrnému nastavení měnové politiky centrální banky. Meziměsíčně index spotřebitelských cen klesl o 0,6 %, čímž překonal říjnový pokles o 0,3 % a odhadovaný pokles o 0,4 %. Čína zažila deflaci už v loňském roce a v tom letošním se ji tomuto problému daří vyhýbat jen stěží.
