Letos v Česku vznikl historicky první průzkum mezi sběrateli umění, jeho prodejci i odborníky na danou oblast. Realizovala jej J&T Banka ve spolupráci s odborným serverem Artplus.cz. Díky tomu máme k dispozici ucelený přehled o tom, jak se u nás umění nakupuje, jaké trendy zde převládají nebo jaké jsou výhledy do budoucna. J&T Banka Art Report 2022 dává také nahlédnout do zákulisí prostřednictvím autentických výpovědí samotných sběratelů umění, kteří popisují svůj osobitý přístup ke sběratelství.
Umění jako nositel krásy i radosti
Mezi sběrateli umění jsou u nás nejčastěji zastoupeni ti, kdo umění nakupují déle než pět let a ve sbírce mají již několik desítek děl. Přitom se častěji jedná o muže (83 %) než o ženy (13 %). Hlavní roli při výběru umění hraje emocionální hodnota a subjektivní pocit, jak se sběrateli dílo líbí. Následně při koupi přichází na řadu zvažování investičního potenciálu. Při popisu výtvarného umění jedním slovem patří mezi nejčastější odpovědi: krása, radost, život, prožitek, investice, láska a další.
Největší oblibě se těší zejména současné české umění, druhé místo zastává poválečné umění a třetí potom česká moderna. Pro současné umění hovoří větší dostupnost i výběr, nižší průměrná cena děl, možnost přímého kontaktu s autory i menší obava z nákupu falz. Průměrný český sběratel nejvíce nakupuje malby, nejčastěji on-line nebo přímo od umělců. Za jedno dílo většinou utratí maximálně 50 tisíc korun. Díla zpravidla neprodává a hodnota jeho sbírky přesahuje milion korun.
Investice do umění jsou nyní atraktivnější než před pěti lety
Přestože je investiční potenciál při nákupu uměleckých děl pro sběratele až na druhém místě, není ale nepodstatný. Čím kratší dobu se sběratel věnuje nákupu umění, tím více ho při nákupech motivuje vidina zhodnocení vložených peněz a jejich ochrana před inflací. Stejně tak platí, že čím více jsou lidé ochotni za jedno dílo zaplatit, tím více ho vnímají jako finanční aktivum. Nákup umění jako investice rovněž podle sběratelů nabírá na atraktivitě, minimálně více než před pěti lety. Nejvíce věří, že v následujícím pětiletém horizontu poroste hodnota českého současného a poválečného umění. 75 % sběratelů navíc věří, že má smysl investovat do tvorby začínajících umělců vzhledem k potenciálu vysokého zhodnocení. Důvěru oproti tomu nevzbuzují NFT, kterým 59 % sběratelů nevěří a neplánuje je kupovat.
Problémy na českém trhu
Co se týká transparentnosti českého trhu s uměním, nejlépe ji hodnotí sběratelé a vlastníci. Největšími skeptiky jsou v této oblasti odborníci na trh s uměním. Prodejci se s hodnocením pohybují někde mezi těmito skupinami. Největší problém spočívá v přítomnosti falz na trhu. Jeho transparentnost podle účastníků průzkumu snižují neveřejné dohody, nedostatečné napojení tuzemského trhu na zahraničí i nedostatek odborníků. Těmto problémům by mohly pomoci technologie, například aplikace na ověření pravosti nebo původu díla. Důležité je také zlepšit cenovou transparentnost trhu, ať už lepším přístupem ke statistikám nebo zveřejňování cen současných umělců.
Jaké jsou příběhy sběratelů?
Součastí průzkumu jsou také autentická vyjádření konkrétních sběratelů s popisem jejich cesty do světa umění. Jedná se o zajímavý způsob, jak se nováček může inspirovat přístupem někoho, kdo už má určitý přehled. Na místě je také zmínit, že není nutné hned kupovat díla za stovky či desítky tisíc, například grafiky nebo menší kresby od mladých umělců lze pořídit už za pár tisíc. Současné umění nechybí také v nabídce úpisů na Portu Gallery, kde se objevují díla českých autorů – v minulosti například od Matyáše Chocholy, Pasty Onera nebo Veroniky Holcové.
„Již šest let monitoruji česko-slovenské umělce a vybírám autorky a autory patřící mezi činné a etablované aktéry místní i mezinárodní scény, kteří se vyjadřují aktuálním uměleckým jazykem vycházejícím z lokálních i mezinárodních impulzů. První čtyři roky jsem na vytipovávání uměleckých děl pracovala sama. Již dva roky je součástí KOOJON týmu zkušený kurátor Pavel Kubesa, který pomáhá systematicky podporovat českou vizuální scénu. Formálně se zaměřujeme především na výběr ucelených sérií, v nichž spatřujeme větší kunsthistorický a umělecký potenciál. Dlouhodobě se snažíme vytvořit historický otisk doby, být funkční platformou, která umožní prezentaci děl prostřednictvím netradičních výstavních formátů a přiblížit současné umění široké veřejnosti,“ říká o budování sbírky KOOJON její zakladatelka Iva Bízová.
Svou cestu k umění popisují také Petr a Pavlína Pudil, zakladatelé The Pudil Family Foundation – nadace pro podporu lokálního umění, která stojí za projektem Kunsthalle Praha: „Ani já, ani moje žena Pavlína jsme se nenarodili do rodiny sběratelů nebo umělců, a tak jsme si cestu k umění hledali sami. Z počátku jsme chtěli prostor, v němž žijeme, zaplnit uměním. Jako první jsme si domů koupili obraz jedné méně známé slovenské autorky, začali jsme jezdit po veletrzích i na výstavy současného umění po Evropě. Navštěvovali jsme aukční domy, a když se nám něco líbilo, koupili jsme to. Postupně jsme začali sbírat nejen věci, které jsme si chtěli někam umístit v domě, ale i ty, které spolu nějakým způsobem souvisely. Tato spojení jsme postupně rozšiřovali, až jsme si po čase uvědomili, že to, co máme, už je sbírka. Dnes už je naše sběratelská činnost samozřejmě dost zaměřená na to, abychom podporovali jistou komplexnost sbírky, nikoliv jen kupovali, co se nám líbí.“
Další příběhy sběratelů i kompletní výsledky průzkumu najdete na tomto odkaze. Pokud vás zajímá, jak si vedou současní umělci v rámci české výtvarné scény, prohlédněte si žebříček těch nejlepších J&T Banka Art Index.
