Na konci července Eurostat v rychlém odhadu uvedl, že ekonomika eurozóny rostla ve 2. čtvrtletí překvapivě rychle, mezičtvrtletně o 0,3 %. Z revidovaných údajů však nakonec vyplynulo, že růst HDP eurozóny činil pouze 0,1 % mezičtvrtletně. V prvním čtvrtletí ekonomika měnové unie rovněž vzrostla o 0,1 %. Těsně se tak vyhnula recesi. HDP EU jako celku ve 2. čtvrtletí stagnoval po 0,2% růstu v 1. čtvrtletí.
V meziročním srovnání se sezónně očištěný HDP v eurozóně ve 2. čtvrtletí 2023 zvýšil o 0,5 % a v EU o 0,4 % po 1,1% růstu v obou regionech v předchozím 1. čtvrtletí. Pro srovnání, HDP ve Spojených státech vzrostl ve 2. čtvrtletí mezičtvrtletně o 0,5 % a meziročně o 2,5 %.
V rámci členských států EU zaznamenala v období duben-červen 2023 nejvyšší mezičtvrtletní růst Litva (2,9 %), následovaná Slovinskem (1,4 %) a Řeckem (1,3 %). Naopak největší pokles vykázaly Polsko (-2,2 %), Švédsko (-0,8 %) a Rakousko (-0,7 %). Český HDP vzrostl o 0,1 %.
Evropská centrální banka očekává, že ekonomika eurozóny poroste v roce 2023 o 0,9 %, v roce 2024 pak zrychlí na 1,5 % a v roce 2025 na 1,6 %.
