V posledních týdnech převážně v amerických médiích plnily titulní stránky novin zprávy o extrémních mrazech na středozápadě Spojených států. Například v Chicagu kvůli polárnímu víru dosahují teploty až -30 stupňů Celsia. Při započítání rychlosti větru, takzvaného wind chill faktoru, teploty klesají ještě mnohem níž – i pod -50 stupňů. Na to reagoval jeden z nejvýraznějších oponentů globálního oteplování, prezident Spojených států Donald Trump, následujícím tweetem: „Na krásném středozápadě dosahují teploty minus 60 stupňů (Fahrenheita), to jsou nejnižší zaznamenané hodnoty. V nejbližší době se očekávají ještě nižší teploty. Lidi nevydrží venku ani pár minut. Kam zmizelo globální oteplování? Vrať se, prosím, potřebujeme tě!“
Šašek, nebo král?
Těžko říct, jaké má Trump důvody ke svým výrokům. Může být jednoduše hloupý či tvrdohlavý, zároveň však můžou jeho tvrzení být strategická. Ekonomika Spojených států stojí na odvětvích průmyslu, která nejsou zrovna nejšetrnější k životnímu prostředí. Kdyby hlava státu otevřeně uznala, že lidé způsobují změnu klimatu, očekávala by se od ní opatření, která by ničení prostředí měla zamezit, což by mohlo výrazně oslabit americkou ekonomiku. Ať už jsou Trumpovy motivace jakékoliv, výsledek je jasný – krátkozraké, neinformované výkřiky na Twitteru, ale třeba také odstoupení USA od Pařížské dohody.
Pro důkaz, že průměrná teplota dlouhodobě roste, nemusíme jít daleko. Americká vládní agentura NASA poskytuje veřejnosti data z meteorologických stanic po celém světě, jedna z nich leží v Milwaukee, městě asi 150 kilometrů severně od zmiňovaného Chicaga, a měří teplotu od roku 1880. V grafu níže si můžete všimnout dvou věcí. Zaprvé, průměrná roční teplota na stanici v Milwaukee má od začátku měření rostoucí trend. A zadruhé, krátkodobé odchylky jsou relativně k dlouhodobému růstu výrazné. Pokud bychom například pozorovali jen období 2012 až 2014, zdálo by se, že teplota meziročně spíše klesá. V roce 2012 byla dokonce průměrná teplota v Milwaukee nejnižší za posledních téměř sto let.
To ale nic nemění na tom, že průměrná teplota roste. A to nejen v Milwaukee, roste světově. Ale co má změna klimatu společného s kapitálovými trhy?
Kdybyste se na konci roku 2007 rozhodli investovat do fondu kopírujícího index S&P 500, vývoj vašeho portfolia by následující rok a pár měsíců vypadal přibližně takto:
Pokud byste však propad vydrželi, koncem ledna 2019 by na tom vaše portfolio bylo znatelně lépe:
Index S&P 500 zažil v minulosti mnoho propadů, některé z nich byly výrazné a trvalo roky, než začal dosahovat nových rekordů. Rostoucí trend je však v historickém grafu zcela jednoznačný:
Ano, jak globální teploty, tak hodnota indexu S&P 500 dlouhodobě rostou. Jedná se však o dva víceméně nezávislé jevy, proč tedy mluvíme zrovna o změně klimatu a ne třeba o samicích hrabáče? Cílem článku je poukázat na to, jak někteří lidé reagují na krátkodobé změny v pozorovaných jevech, aniž by brali v potaz historická data a dlouhodobé trendy.
Stejně jako Donald Trump při extrémních mrazech, které se navíc i v kontextu globálního oteplování dají vysvětlit, říká, že změna klimatu je vymyšlená, mnoho lidí během finanční krize, která zpravidla má příčiny a možná řešení, zapomene, že v minulosti se hlavní světové trhy zatím vždy vrátily k růstu a během několika let opět dosahovaly rekordních hodnot. Dochází pak k panice, která situaci nijak nezlepšuje. Této panice nezabráníte, můžete se však rozhodnout se jí neúčastnit a věřit raději historickým datům, než pomatencům na Twitteru.
Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?
- Článek není investičním doporučením
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme
