Grafy jsou nedílnou součástí života každého dobrého investora. Bez grafů by byl každý z nás nucen trávit hodiny luštěním hodnot a následným odhadováním, co naměřené hodnoty ve skutečnosti znázorňují. Jen si to představte. Zprávy v televizi, denní tisk, výroční zprávy, či přehled vašeho portfolia na Portu. Nejen zde všude se pravidelně setkáváte s grafy, které vám šetří čas.
Je proto důležité je umět správně interpretovat. Některé jsou jednodušší, některé dají zabrat. V dnešním článku se zaměříme na typy grafů, se kterými se můžete setkat při čtení našeho, či jiného blogu zaměřeného na svět investic.
Logaritmické grafy
Logaritmický graf umožňuje zobrazovat hodnoty v rozpětí několika řádů. Nejčastěji je proto využíván ve chvílích, kdy jsou zobrazované hodnoty výrazně odlišné. V nedávném článku o úspěšných aktivních fondech jsme mimo jiné zmiňovali takřka legendární fond investorského guru Warrena Buffetta. Jen těžko lze zobrazit jeho úspěch, jelikož se mu podařilo něco, co je v dnešní době takřka nepředstavitelné. Zatímco index S&P 500 rostl za 40 let o cca 2 700 %, Buffettův fond stihl vyrůst o více než 120 000 %.
Tak velký nepoměr lze jen těžko zobrazit v klasickém grafu. Ten se rázem stává zbytečným a ztrácí svou vypovídací hodnotu. I proto existuje logaritmický graf.
Jak funguje? Kladný logaritmus stoupá pomalejším a pomalejším tempem. Čím vyšší je hodnota, ze které logaritmus vypočítáváme, tím nižší je rozdíl mezi každou další jednotkou. Nejčastěji využívaným logaritmem je logaritmus o základu 10, tzv. dekadický logaritmus. A jaký to má tedy smyl pro náš graf? Vezměme čísla 20 a 2 000. Pokud vypočítáme dekadický logaritmus prvního z nich, dostaneme hodnotu 1,3. U čísla 2000 získáme ne příliš vyšší hodnotu 3,3. Podařilo se nám tak stonásobný rozdíl několikrát zmenšit.
Na výsledném grafu můžeme stupnici 1, 2, 3… nahradit stupnicí 10ˆ1, 10ˆ2, 10ˆ3… Tím se nám podaří zobrazit původní hodnoty a smazat propastné rozdíly.
Graf 1, 2: Porovnání klasického a logaritmického grafu v případě indexu S&P 500 a fondu Berkshire Hathaway (zdroj).
Grafy využívané při technické analýze
Technická analýza je dovedností, pomocí které se někteří obchodníci snaží předpovídat budoucí vývoj. K výpočtu využívá pouze údaje dané trhem – objem obchodů, cenu, volatilitu a další. Předpovědi tvořené pomocí technické analýzy tak neberou v úvahu jak se firmě daří, nebo jaké je ekonomická situace ve světě. Zajímá se pouze o údaje tvořené trhem.
Při technické analýze se setkáme s různými typy grafů. Kromě klasického liniového grafu, ze kterého lze vyčíst pouze jednu hodnotu v čase, existují ještě další dva často využívané. Jedná se o schodový (bar chart) a svícový graf (candlestick chart). Ty si detailněji popíšeme.
Schodový graf nezobrazuje pouze jednu hodnotu. Řadíme ho mezi tzv. OHLC grafy (zkratka od anglických slov Open, High, Low, Close), z nichž můžeme kromě otevírací a zavírací hodnoty vyčíst také nejvyšší a nejnižší hodnotu v daném období. Nejnižší bod svislé přímky odpovídá minimu v daný den a stejně tak nejvyšší bod odpovídá maximu. Nelze přehlédnout ani vodorovné výstupky na každé ze svislých čar. Ty, které míří doleva, označují otevírací hodnotu, zatímco doprava mířící označují závěrečnou hodnotu v daný den.
Graf 3: vývoj indexu S&P 500 5.3.-27.3.2018 – Schodový graf (zdroj)
Svícový graf se dělí na dvě části. Jde o tělo a knoty (někdy taky nazývané stíny). Širší část, tělo, nám říká, jaká byla v daný den otevírací a zavírací hodnota. Barva těla se liší v závislosti na tom, jestli sledovaný instrument skončil v plusu, či mínusu. V případě, že zavírací hodnota je vyšší než otevírací, má tělo zelenou, či jinou světlou barvu. V opačném případě, kdy došlo v rámci dne k poklesu, má tělo barvu červenou (či jinou tmavší barvu). S knoty je to už o poznání jednodušší. Vrchol horního knotu značí maximální hodnotu, které v daný den instrument dosáhl. Naopak nejnižší bod spodního knotu označuje dosažené minimum v rámci dne.
Graf 4: vývoj indexu S&P 500 5.3.-27.3.2018 – Svícový graf (zdroj)
Doufáme, že jsme vám pomohli pochopit, jak fungují tyto méně intuitivní typy grafů. Grafů se samozřejmě používá mnohem víc, je tak dost možné, že se k nim v budoucnu ještě vrátíme.
