Rebalance je chytrá technika, která udržuje váhy složek portfolia blízko jejich cíli, a tím kontroluje riziko portfolia. V minulých článcích jsme rebalanci představili obecně a popsali kdy a jak k ní dochází. Nyní se podíváme více do detailu, jak rebalanční strategie Portu vznikala. Možností, jak rebalancovat je totiž více.
Portu svou rebalanční strategii zakládá jak na poznatcích publikovaných v četných studiích, tak na vlastních analýzách simulovaného historického vývoje portfolií Portu, které pravidelně aktualizuje. Na časovém období přesahujícím 15 let byly testovány různé rebalanční strategie a sledován vývoj portfolií. Následně byla zvolena ta, která přináší nejlepší výsledky pro klienta. V čem se ale různé strategie liší? Podívejme se na klíčové rozdíly.
Rebalanční spouštěče
O tom zda a kdy dojde k rebalanci rozhodují její spouštěče, které mohou být dvojího charakteru. Rebalance může být spuštěna buď po uplynutí určitého času, a nebo pokud drift portfolia překročí stanovenou hranici. Alternativně může být použita kombinace obou metod, což je strategie, kterou zvolilo i Portu – kombinuje totiž výhody obou.
Z časového hlediska je možné rebalancovat například na týdenní, čtvrtletní či roční bázi. Vždy, když nastane čas, je portfolio rebalancováno bez ohledu na to, v jakém je aktuálně stavu – bez ohledu na velikost driftu (odchylky od cílového stavu). Při druhé metodě je portfolio rebalancováno, když velikost povoleného driftu přesáhne například 1, 5, 10 nebo třeba 15 % atd. Pokud se metody kombinují, portfolio je v pravidelném intervalu kontrolováno (například týdně, měsíčně), avšak k rebalanci dojde jen v případě, že je překročen stanovený drift, tedy jen pokud se struktura portfolia odchýlí od svého cíle příliš; v opačném případě rebalance neproběhne – není potřeba.
Přínosy a náklady rebalance
Jak ukazují studie, čím menší je povolený drift a čím frekventovanější je kontrola, tím častěji je portfolio rebalancováno. Častá rebalance má své výhody i nevýhody. Zásadním negativem je fakt, že s narůstajícím počtem rebalancí významně rostou náklady na ni. Náklady mají 3 podoby – transakční, operativní a daňové. Transakčním nákladem jsou myšleny poplatky spojené s obchodováním, ale také bid-ask spread (rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou daného instrumentu). Portu však klientům žádné poplatky za obchodování neúčtuje. Do druhé skupiny patří náklady spojené s časem a prací stráveným kontrolou portfolia a počítáním driftu a potřebných rebalančních operací (množství, které je potřeba nakoupit a prodat). Kvůli výši těchto nákladů byla dříve rebalance nabízena jen zámožným investorům – pro drobné investice se nevyplatila, jelikož by náklady na ni několikrát převýšily přínosy. To Portu změnilo a celý proces pro vás automatizovalo. Službu dříve dostupnou jen alfuentní klientele může získat nyní každý, i pro portfolio o velikosti tisícikoruny.
Do třetí skupiny patří náklady spojené s daňovou povinností vzniklou prodejem instrumentů během rebalance. Každý prodej instrumentu představuje příjem, který podléhá daňovým povinnostem podle platné legislativy – ta se samozřejmě stát od státu liší. Podle našich výpočtů rebalance Portu portfolií nevyvolá daňovou povinnost u portfolií v hodnotě do cca 1 milionu korun. Více o daních se dočtete například v naší metodice, kapitola 6.8.
Mezi klady rebalance patří především již zmíněná kontrola struktury, a tím rizika. Studie ukazují, že rebalancovaná portfolia dosahují srovnatelného zisku při nižším riziku. Riziko (měřeno směrodatnou odchylkou) při rebalancování poklesne o 1-3 procentní body oproti nerebalancovanému portfoliu. Je tak navýšen rizikově vážený výnos pro koncového klienta. Za každou jednotku rizika, kterou investor nese, je odměňován větším výnosem.
Jakou strategii jsme zvolili
Při volbě rebalanční strategie je třeba srovnat přínosy s náklady a vybrat tu, která bude nejvýhodnější. V Portu aktuálně využíváme strategii měsíčního kontrolování portfolia a rebalanci při překročení driftu o 10 %. Jedná se o strategii, která nám na základě analýz vychází jako nejvýhodnější. V analýzách srovnáváme nad historickými daty sahajícími do roku 2006 různé rebalanční strategie (monitorování týdně, měsíčně, kvartálně a různé velikosti drifů) a porovnáváme dopady na výnosnost a rizikovost portfolií. Námi zvolená strategie generovala historicky u portfolií bez pravidelným vkladů v průměru 3-4 rebalance za rok a výborně udržela strukturu portfolia v souladu s cílem. Objem prodejů pak zpravidla nepřesáhl 10 % jeho hodnoty. Pokud ale do portfolia přicházejí pravidelné vklady, je objem prodejů výrazně nižší.
V průměru byla námi zvolená rebalanční strategie schopna mírně zlepšit průměrný roční výnos – přibližně o 0,25-0,5 procentního bodu oproti nerebalancovanému portfoliu při současném snížení jeho kolísavosti (o v průměru 0,3 procentního bodu). Výsledkem je vyšší rizikově vážený výnos pro investora – za nesené riziko je lépe odměňován než ten, kdo své portfolio nerebalancuje.
V Portu nám záleží především na přínosech, které naše investiční strategie přináší vám, investorům. Proto neustále analyzujeme různé strategie i aktuální vývoj na trzích, abychom vám mohli vždy poskytnout to nejlepší. Velmi nás těší, že službu jako je automatická rebalance přinášíme na český trh jako první a můžeme ji nabídnout každému.
Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu nikdy negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme
