Inflace v České republice
Meziroční míra inflace v ČR v listopadu podle Českého statistického úřadu dosáhla na 7,3 %, což bylo o 1,2 p. b. méně než v říjnu. Výsledné číslo je ale značně ovlivněno započtením vlivu tzv. „Úsporného tarifu“. Bez započtení jeho vlivu by meziroční cenový růst dosáhl hodnoty 4,7 %.
Meziměsíčně spotřebitelské ceny v listopadu vzrostly o 0,1 %. Vzrostly především ceny bydlení, elektřina zdražila o 1,6 % a zemní plyn o 0,7 %. Z potravin byly vyšší především ceny zeleniny o 2,6 % a ovoce o 3,1 %, snížily se naopak ceny vepřového masa o 5,7 % a vajec o 11,7 %. Dále klesly také ceny pohonných hmot a olejů a to o 3,4 %.
Ze 41 sledovaných evropských států měla Česká republika při využití hodnoty meziroční inflace 7,3 % 6. nejvyšší inflaci. V říjnu zaujímala ČR 5. pozici. Umístění je ale z velké části způsobenou zmíněným vlivem Úsporného tarifu. Při jeho nezahrnutí by ČR zaujala 18. pozici (v říjnu 16. pozice).
Nejvyšší inflaci v Evropě mělo Srbsko (8,5 %). Následuje Rumunsko (8,07 %), Island (8 %), Maďarsko (7,9 %) a Rusko (7,5 %). Ze států sousedících s Českem je inflace stále relativně vysoká na Slovensku (7,07 %), v Polsku (6,5 %) a Rakousku (5,4 %), v Německu (3,2 %) se už na druhou stranu přibližuje inflačnímu cíli ECB ve výši 2 %.
Nejnižší inflaci z evropských státu zaznamenali v Dánsku (0,6 %). Nízká je inflace v Belgii (0,76 %), Itálii (0,76 %) a Lotyšsku (1 %).
Meziroční inflace bude ve zbytku roku v Česku pravděpodobně dále klesat, na začátku roku by poté měla skokově klesnout do blízkosti 2% inflačního cíle, odezní totiž především efekt Úsporného tarifu.
Jak to vidí ČNB?
Členové bankovní rady ČNB na svém posledním měnověpolitickém jednání 2. listopadu ponechali úrokové sazby na stávající úrovni a klíčová dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 7 %. Na této hladině se nachází od června loňského roku.
Inflace v meziročním vyjádření by se na úroveň blízkou 2% cíli měla podle ČNB vrátit v první polovině roku 2024. Poslední měnověpolitické jednání bankovní rady ČNB je naplánováno na 21. prosince. ČNB by mohla skomírající české ekonomice „nadělit“ pod stromeček snížení sazeb o 0,25 p.b. a pomoci tak domácímu hospodářství. Inflační tlaky na druhou stranu zůstávají silné a tak není vyloučeno ani ponechání sazeb na stávajících úrovních.
Inflace ve světě
Inflace v eurozóně podle prvotního odhadu v listopadu klesla, v meziročním vyjádření dosáhla na 2,4 % a dosáhla nejnižší úrovně od července 2021. Jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny energií a potravin, se meziročně rovněž snížila na 3,6 %. Inflace se tak výrazně přiblížila 2% cíli Evropské centrální banky. Pro srovnání, nejvyšší míra inflace v eurozóně činila 10,6 % v říjnu loňského roku.
Listopadová meziroční inflace v USA bude zveřejněna v úterý 12. prosince. Očekává se mírný pokles na 3,1 % ze říjnových 3,2 %. Americká ekonomika zůstává stále silná, napjatý zůstává i tamní trh práce, což přidělává vrásky na čele zejména tamním centrálním bankéřům.
Na svém listopadovém zasedání Fed ponechal klíčovou úrokovou sazbu v pásmu 5,25 % až 5,5 %, tedy na nejvyšší hodnotě za posledních 22 let. Zástupci Fedu zatím další zvýšení zcela nevyloučili, trh ale s dalším zvyšováním příliš nepočítá. Například podle CME FedWatch Tool ponechá Fed na svém zasedání 13. prosince sazby na stávající úrovni s 98% pravděpodobností. Dlouho vyhlíženého snížení se vzhledem k stále poměrně silné americké ekonomice dočkáme nejdříve na jaře příštího roku.
V Číně v listopadu spotřebitelské ceny klesly o 0,5 %, země tak v meziročním vyjádření zaznamenala deflaci. Čína deflaci čelila už v říjnu a červenci, pokles cen je způsoben především dobrou úrodou, která znamená vyšší nabídku a s ní spojený pokles cen potravin.
