Investoři se často řídí zažitými pravidly, jejichž platnost je přinejmenším sporná. Trhy se v čase mění a to, co platilo v minulosti, již nemusí mít takovou váhu nyní. Podívejme se na několik tržních (ne)pravd, od kterých se investoři možná nikdy neoprostí.
1. Akcie jsou „rizikovější“ než dluhopisy
Státní pokladniční poukázky USA s měsíční splatností jsou považovány za bezrizikový cenný papír, desítky let přitom investorům dodávaly záporný reálný výnos. Akcie sice mohou rychle padnout a zaznamenat výrazné ztráty v relativně krátké době, ale dluhopisy umí v reálném vyjádření nenápadně ukrajovat z hodnoty peněz.
Vývoj reálné hodnoty 1 dolaru
2. Zlato je dobrou pojistkou proti inflaci
Teoreticky by to platit mohlo a zastánci zlata často využívají několik příkladů toho, kdy tomu tak bylo. Pokud se ale podíváme na korelaci klouzavých ročních výnosů z držení zlata (nejde o výnosy v pravém slova smyslu, pouze o zhodnocení v dané měně) a inflace za posledních 40 let, příliš to nefunguje. Zlato je skvělým příkladem toho, že něco, co mohlo fungovat v minulosti, již nyní neplatí.
Korelace mezi zlatem a inflací od roku 1980
3. Kdo trefuje ekonomické cykly, umí také časovat vstupy a odchody z akciového trhu
Graf naznačuje, že toto tvrzení není až tak mimo realitu. Od roku 1950 platí, že když začne recese, americké akcie již mají za sebou ztrátu v průměru kolem 9 %. Takže když víme, kdy začne recese, tak také víme, že akciím je potřeba dát na čas sbohem. Problém je, že nikdo neví, kdy přesně začne recese, takže i tak platí, že časovat cokoli se nevyplácí.
Vyznačené jsou začátky recese
4. Po historických maximech na akciovém trhu přicházejí krachy
Technicky vzato je to pravda, ale strategie se na tom postavit nedá. Od roku 1927 zaznamenal indexu S&P 500 něco přes 200 měsíčních historických maximálních zavíracích cen. Za stejnou dobu ale nastaly pouze čtyři hluboké propady. Takže pouze ve 2 % případů se akcie z historických maxim poroučely do pekla.
Historická maxima indexu S&P 500
5. Dům je dobrá investice
Jedna z největších nepravd zaužívaných investory i majiteli domů. Za sto let se ceny domů (v USA, u nás tak dlouhodobá statistika nedává smysl) prakticky nepohnuly, od roku 2000 pak zaznamenávají již druhou cenovou bublinu. Vlastní bydlení nemusí být špatná „investice“, ale kupovat dům nebo byt s tím, že jej po několika letech prodáte se ziskem, může být ošemetné. Dům je velký závazek, který se tváří jako bezpečné aktivum.
Vývoj reálné hodnoty nemovitostí v USA
Pravidla, která by platila pro všechny trhy a jimiž by se mohli řídit všichni investoři, neexistují. Jednak proto, že se trhy mění, a jednak proto, že každý má jiné představy a potřeby, investiční horizont nebo vztah k riziku. A právě to dělá z finančních trhů tak zajímavé místo.
