V přístupu k investování lze zaujmout v zásadě jen dva postoje. Aktivní a pasivní. Rozdíl mezi nimi je jasný, aktivním přístupem člověk sám vybírá jednotlivé investiční instrumenty (nebo to za něj dělá vybraný portfolio manažer fondu), zatímco pasivní přístup přes investiční nástroj (např. ETF) kopíruje vývoj podkladového aktiva, kterým může být třeba akciový index. Cílem aktivního přístupu je dosáhnout lidskou činností nadvýnosu proti trhu. Pasivní přístup naopak kombinuje nízkou nákladovost a menší časovou náročnost strávenou analýzou jednotlivých titulů. Jak si obě dvě strategie vedou?
Vliv aktivního přístupu k investování na výnosy zkoumala poradenská společnost Dalbar. Ta na základě dat od agentur Investment Company Institute, Standard & Poor’s a Bloomberg Barclays porovnávala výnosy akciových investorů (průměrný investor je zde reprezentován všemi investory do akciových podílových fondů) s indexem S&P 500 za období od 1.1.1998 do 31.12.2017.
Výsledek studie není překvapivý. Potvrdilo se, že průměrný investor si svým aktivním počínáním snižuje celkový výnos. Jak říká Warren Buffett: „investování do akcií je jednoduché, ale není snadné. Nepotřebujete IQ 160, nebo být mistr v hraní šachu, ale musíte mít stabilní osobnost“. Úspěšné investování totiž není otázka intelektu, ale zejména temperamentu. Ten bývá často hlavní překážkou dosahování velkých výnosů, protože úspěšné investování si žádá vlastnosti, které nejsou pro člověka přirozené. Lidé často uvažují v příliš krátkodobých horizontech, snaží se časovat trh, jsou chamtiví, když jsou chamtiví i ostatní, a jsou příliš skeptičtí, když je na trhu panika. Tyto vrozené rysy mohou za to, že investor činí špatná rozhodnutí, která mají negativní vliv na jeho celkový výnos.
Následující tabulka srovnává průměrné výnosy fondů a indexů do konce roku 2017:
Ze studie vyplývá:
- V roce 2017 zaostal výnos průměrného investora do fondů o 1,19 procentního bodu oproti S&P 500 (20,64 % vs. 21,83 %)
- Na 20letém horizontu průměrný investor zaostal za trhem o 1,91 procentního bodu ročně
- Za indexem zaostávali rovněž investoři investující do dluhopisových fondů (s fixním výnosem) a to téměř o 2 procentní body ročně
- Investoři do smíšených fondů akciovo-dluhopisových (Asset Allocation Fund) na dvacetiletém horizontu jen těsně překonali inflaci
Jak bylo řečeno výše, za těmito čísly stojí zejména psychologie investorů. Ta způsobuje špatná investiční rozhodnutí, jako jsou nákupy při rostoucích cen akcií, prodeje v době poklesů apod. Dalbar sestavil 9 lidských vlastností, které způsobují iracionální chování.
Iracionální chování investorů je spouštěno různými stimuly. Mohou jimi být geopolitické události, předchozí zkušenosti, nové příběhy, žhavé tipy od kolegy apod. Všechny tyto podněty rozptylují investory od racionálního chování a dlouhodobých cílů. Nutno dodat, že tohle je pouze část zodpovědná za podvýkonnost aktivních investorů vůči benchmarku, tou další jsou poplatky. Čím více se snaží aktivní investor obchodovat, tím více poplatky ukrajují z jeho výnosů a způsobují zaostávání za trhem.
Příliš krátký horizont
Jedním z hlavních důvodů podvýkonnosti aktivních investorů je příliš krátký časový horizont, kvůli kterému nejsou dlouhodobě zainvestováni a nevyužívají síly složeného úročení (o výhodách složeného úročení si můžete přečíst zde). Typicky jsou pak tito investoři zainvestováni hlavně v obdobích rostoucích trhů (tzv. „býčí trh“). Za posledních 20 let se ukázalo, že investoři do akciových fondů mají problém zůstat zainvestováni delší dobu než 4 roky, resp. jsou zainvestování v jednom instrumentu, který se pak po této době snaží aktivně vyměnit za jiný, a tím si snižují výnos. Hranice čtyř let je pak překonávána zejména v obdobích tržních růstů.
O trochu líp jsou na tom investoři do smíšených fondů, jejichž průměrná délka zainvestování za posledních 20 let činila 4,59 let. Nejkratší dobu zůstávají investice ve fondech směřujících do aktiv s fixním výnosem (dluhopisů), konkrétně 3,07 roku.
Časování trhu
Malá trpělivost a krátký investiční horizont souvisí se snahou aktivních investorů „časovat trh“. Dalbar ve své publikaci analyzoval mírů úspěšných nákupů a prodejů přes tzn. „Guess Right Ratio“, které zkoumá příliv a odliv peněz ve fondech na měsíční bázi a jejich závislost na směr pohybu trhu. Investoři odhadovali budoucí vývoj dobře, když příliv prostředků byl následovaný růstem trhu a nebo odliv prostředků z fondů byl následován poklesem trhu. V opačných situacích odhad investorům nevyšel.
Investoři měli úspěšný odhad zhruba v 50 % času během let 1998-2017. Ani investoři s vyšší mírou úspěšných odhadů nedosáhli na velké zisky, protože objem ztrát v průběhu času při špatných odhadech převyšoval objem zisků při odhadech správných. Jeden měsíc špatného odhadu tak mohl vymazat zisky dosažené při správných odhadech i v několika měsících (více o vlivu špatného časování trhu se dočtete zde).
Například v roce 2017 investoři správně odhadovali pohyb trhu jen ve 25 % času, jinými slovy, trefili se správně ve třech měsících z 12, což, naštěstí pro ně, nevedlo k příliš velkému zaostání za trhem (1,19 % za výnosem S&P 500).
Jak lze vidět, psychologie značně ovlivňuje výnosy, kterých se dá dosáhnout při investování. Bohužel ve většině případů negativně. Na druhou stranu tomuto riziku nejsou vystaveni jen aktivní investoři. I když člověk investuje skrz pasivně řízený fond, často se snaží dosahovat nadvýnosu aktivními nákupy a prodeji pozice, podle toho, jak si myslí, že se bude chovat trh. Tato strategie však často připravuje investory o peníze.
——————————————————-
Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?
– Článek není investičním doporučením
– Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
– Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
– Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
– Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tematické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
