V nedávném článku jsme si představili index S&P 500. Několikrát jsme v něm zmínili o Dow Jones Industrial Average (DJIA), který spolu s S&P 500 a indexem NASDAQ patří mezi nejdůležitější indexy sledující americké akcie. Je tedy načase si tento index, často zjednoduše označovaný jen jako Dow Jonesův, náležitě představit.
Graf 1: Vývoj Dow Jonesova indexu mezi roky 1896-2017 (data)
Historie
Dow Jonesův index je jedním z nejstarších a nejsledovanějších indexů. Založen byl na konci 19. století, přesněji v roce 1896. Svůj název nese podle jména svého zakladatele, kterým byl Charles Dow, a jeho obchodního partnera Edwarda Jonese. Ačkoliv dlouhodobě sleduje „pouze“ 30 společností, na začátku tomu tak nebylo. V roce 1896 Dow Jonesův index sledoval 12 společností zabývajících se průmyslem. Po více než 100 letech v indexu vydržela pouze jedna z těchto 12 „zakladatelských“ společností (General Electric).
Na konci období, které nazýváme Roaring Twenties (bouřlivá 20. léta) byl Dow Jonesův index rozšířený o dalších 18 společností na celkových 30 a získal tak podobu, kterou od té doby již nezměnil. Bohužel zanedlouho poté přišla Velká hospodářská krize (1929), která srazila Dow Jonesův index o 90 % na hodnotu, na které začínal. Vystoupat zpět tam, kde se nacházel před krizí roku 1929, trvalo indexu dalších 25 let.
Graf 2: Vývoj Dow Jonesova indexu mezi roky 1896-1956 (data)
Od roku 1957 do roku 1982 Dow Jonesův index několikrát dosáhl na vysněnou hodnotu jednoho tisíce. Naneštěstí nepříznivé okolnosti, jakými byla ze strany USA nepovedená válka ve Vietnamu, či ropné šoky způsobené situací na Blízkém východě, pokaždé srazily růst Dow Jonesova indexu. Nejhorším takovým propadem byla krize mezi lety 1973-1974, kdy index ztratil téměř 50 % ze své hodnoty.
Graf 3: Vývoj Dow Jonesova indexu mezi roky 1957-1982 (data)
Prudkého nárůstu tak dosáhl až v období od roku 1982 do začátku 21. století, kdy přišel pád, který je spojován s prasknutím tzv. dot-com bubliny. Rychle se však zotavil, aby mohl čelit dalšímu hlubokému propadu roku 2008. Od roku 2009 Dow Jonesův index stabilně roste. Korekce, které by snížily hodnotu o více než 1 %, téměř nevidíme. S tím, jak jeho hodnota stoupá, se jeho růst zrychluje, a proto především v posledních měsících můžeme tak často číst o rekordech, které boří.
Graf 4: Vývoj Dow Jonesova indexu mezi roky 1982-2017 (data)
Výpočet Dow Jonesova indexu
Výpočet Dow Jonesova indexu bohužel pro nás neprobíhá tak, jak tomu bylo na začátku. Na počátku výpočtu DJIA byla suma cen všech akcií vydělena počtem těchto akcií. Vzhledem k různým faktorům, jako je štěpení těchto společností, či nahrazování některých sledovaných společností jinými, se způsob výpočtu stal složitějším a vznikl tzv. Dow divisor (v češtině ho můžeme nazvat dělitelem Dow Jonesova indexu). Tento dělitel je možné vypočítat, případně ho nalezneme na stránkách deníku The Wall Street Journal, který společnost Dow Jones & Company spravuje.
Jak tedy pomocí Dow divisoru zjistíme hodnotu Dow Jonesova indexu? To už není nic složitého, tak jak z jeho názvu vyplývá, celkovou hodnotu všech akcií, které DJIA sleduje, tímto číslem vydělíme. Pokud spočítáme, že suma všech akcií je 3650$, vydělíme ji aktuálním Dow divisor (v době psaní tohoto článku 0,14523396877348) a získáme hodnotu DJIA.
Pokud se hodnota jedné z akcií změní o 1$, Dow Jonesův index se změní o 6,89 (1/0,145..).
Narozdíl od indexu S&P 500 je jediným faktorem pro váhu firmy v indexu cena akcií firmy. V praxi to znamená, že čím dražší akcie je, tím větší váhu má v indexu. Pokud se podíváme na seznam firem, které DJIA sleduje, největší cenu má akcie firmy Boeing. Budeme-li počítat s aktuální hodnotou (298,56), zjistíme, že pohyb ceny akcií firmy Boeing je zodpovědný za 8 % pohybu Dow Jonesova indexu. Na druhou stranu u nejlevnější akcie, kterou je momentálně farmaceutická společnost Pfizer s aktuální hodnotou 36,71, je její pohyb zodpovědný pouze za 1 % pohybu Dow Jonesova indexu – 8x méně než firma Boeing.
Tento odlišný způsob výpočtu od většiny indexů může znamenat odlišný pohyb indexu. Přestože výpočet probíhá jiným způsobem, než výpočet u indexu S&P 500, můžeme na následujícím grafu vidět, že výkyvy hodnoty jsou téměř stejné.
Graf 5: Procentuální vývoj indexů S&P 500 a DJIA indexu mezi roky 1987 – 2017 (DJIA data a S&P data)
Jako indikátor trhu však přece jenom lépe slouží S&P 500 – sleduje výrazně vyšší počet společností a jeho metoda vážení jednotlivých akcií lépe odráží realitu. Dow Jones se díky velikosti sledovaných společností vyznačuje nižší volatilitou, může proto být zajímavým cílem pro investory.
Přestože dva nejznámější americké indexy zdaleka nejsou jediné, které ve Spojených státech existují, v příštím článku se přesuneme blíže k našim končinám a chvíli zůstaneme u evropských indexů.
