Trhy se pohybují nahoru a dolů. Co přesně ale za tímto pohybem stojí? Jsou to lidé a jejich emoce? Prohlášení představitelů firmy? Zveřejněné výsledky za poslední kvartál? Údaje o zaměstnanosti nebo prohlášení premiéra? Od všeho trochu.
Teorie z učebnice
Trh je v učebnicích definován jako místo, kde se setkává poptávka s nabídkou. Jinými slovy je trh místem, kde jedna strana něco prodává a druhá strana něco kupuje. Cena je tedy určována základním ekonomickým principem – když je nabídka vyšší než poptávka, cena klesá, naopak v případě vyšší poptávky, než nabídky cena stoupá.
Tento teoretický koncept však předpokládá dokonalou konkurenci a naprosto racionální trhy a alespoň první zmíněný faktor je opravdu pouze zbožným přáním. Ohledně racionality trhů toho bylo napsáno mnoho, a i když existují ‚důkazy‘ proti racionalitě trhů v podobě (několika málo) investorů, kteří dlouhodobě překonávají jakýkoliv benchmark, akademici se povětšinou shodují, že trhy jsou spíš racionální. Slavný ekonom Eugene Fama vysvětlil efektivnost trhů už v roce 1970.
Racionální trhy v sobě obsahují všechny známé informace, které mohou spoluvytvářet cenu například akcie. Nejprve je ale potřeba pochopit, jak se cena akcie utváří. Cena každé akcie vychází z tzv. DCF modelu, zjednodušeně modelu budoucích peněžních toků. Jakákoliv informace, která tento budoucí tok naruší nebo naopak podpoří, pak má potenciál s cenou akcie pohnout.
Hlavní kurzotvorné informace
V praxi se rozlišují 4 hlavní typy kurzotvorných informací a událostí. Mezi tyto hlavní faktory patří vláda (a centrální banka), mezinárodní transakce, spekulace a očekávání a nabídka a poptávka.
Vláda drží v ruce otěže ekonomiky díky své fiskální politice (daně, transfery, vládní výdaje) a její kroky a činy jsou velmi důležité, s trhy tak mohou pohnout i pouhá vyjádření členů vlády. Do kolonky vláda se zahrnuje i centrální banka, která je sice v tuzemsku na vládě nezávislá, ale například v USA je ‚nezávislá v rámci vlády‘. Centrální banky mohou zpomalovat a zrychlovat tempo ekonomiky díky monetární politice (regulace množství peněz v oběhu, úrokové sazby) a činy CB jsou tak jednou z hlavních kurzotvorných zpráv.
Mezinárodní transakce, tedy tok peněz mezi státy ovlivňují sílu hlavně místních měn, ale i ekonomik. Země, ve kterých dominuje export nad importem, mají obvykle dostatek prostředků, které mohou reinvestovat a tím mohou stimulovat finanční trhy v dané zemi.
Spekulace a očekávání jsou základem každého finančního trhu. Všechny strany – spotřebitelé, investoři, politici, firmy atd. mohou mít různý pohled na to, jak se bude ekonomika vyvíjet a podle toho se dnes chovají. Očekávání (a z něj pramenící spekulace) budoucnosti tak utváří jak současné, tak budoucí trendy na trzích. I z našeho prostředí známe různé analýzy sentimentu, se kterými pracuje například ČNB ve svých Zprávách o měnové politice.
V neposlední řadě mohou trhy ovlivnit i jedinci, ke kterým ostatní vzhlížejí. V minulosti se několikrát stalo, že nejbohatší člověk planety tweetnul a ovlivnil tím nejen trh s kryptoměnami, ale také akcie společnosti Tesla nebo Twitter.
Všechno dohromady
Cena aktiv tedy není utvářena pouze jedním faktorem, ale jejich kombinací. Trhy jsou ovlivňovány všemi zmíněnými faktory jak z krátkodobého pohledu, tak z dlouhodobého. Je také důležité si uvědomit, že tyto faktory jsou velmi úzce propojené a ovlivňují se i navzájem. Například prohlášení premiéra země o zvýšení daní bude mít negativní dopad na ziskovost firem a sníží to očekávání investorů do budoucna.
Všechny tyto faktory ovlivňují budoucí peněžní toky společnosti. Když se tyto toky z jakéhokoliv důvodu sníží, sníží se i cena akcie.
