Na burzách si vzájemně prodáváme akcie, shlukujeme je do fondů a ty si zase vzájemně prodáváme. To je však jen jedna strana cenných papírů. Co můžou se svými cennými papíry dělat společnosti?
Akcím ze strany společností, které mají přímý vliv na jejich cenné papíry, říkáme korporátní akce. K těm dochází na základě rozhodnutí představenstva společnosti s cílem buď přímo ovlivnit cenu akcií, nebo předat akcionářům podíl na zisku či změnit strukturu společnosti. Korporátní akce se z hlediska vyžadované reakce od držitelů cenných papírů dělí do tří kategorií.
První kategorií jsou korporátní akce nucené. Na tyto akce nemusí držetelé cenných papírů reagovat nijak, jsou jim od společnosti vnucené. To sice zní negativně, většinou se však jedná o výplatu dividend či akci zcela neutrální, která se akcionářů prakticky nijak nedotkne.
V druhé kategorii najdeme dobrovolné korporátní akce. V jejich případě je vyžadována aktivita ze strany jednotlivých držitelů cenných papírů. Příkladem dobrovolné korporátní akce je takzvané rights offering, kdy společnost nabídne akcionářům nákup dalších akcií zpravidla pod tržní cenou.
Kombinací nucených a dobrovolných akcí jsou akce nucené s možností volby. Tyto akce vyžadují od držitelů cenných papírů výběr z více možností, například zda chtějí dividendu vyplatit v hotovosti či v akciích.
Korporátní akce můžou být naprosto bezvýznamné, může jít třeba o prosté přejmenování společnosti (z Apple Computers na Apple Inc.), ale také mohou výrazně ovlivnit další vývoj akcií, například v případě fúze či akvizice. Jaké jsou tedy nejdůležitější a nejčastější korporátní akce?
Dělení akcií
Začneme korporátní akcí, kterou jsme zatím nezmínili. Společnosti mají možnost své akcie rozdělit. Důsledkem této akce je zvýšení počtu akcií a snížení hodnoty jedné akcie stejným faktorem. Držitelé akcií tak prakticky nepoznají změnu, po dělení mají jejich akcie stále stejnou celkovou hodnotu. K dělení akcií dochází z důvodu příliš vysoké nominální ceny jedné akcie, například kvůli velkému nárůstu její ceny, který předběhl ostatní společnosti ve stejném oboru. Akcie se tak po dělení stávají dostupnějšími, což vede k jejich vyšší likviditě a častému nárůstu ceny po dělení. Detailně píšeme o dělení akcií v samostatném článku.
Existuje i opačný postup, tedy reverzní dělení akcií, jejich spojení. To bývá často výstražným znamením, společnosti se k němu uchylují z důvodu příliš nízké hodnoty akcie s cílem zlepšit si reputaci (budit lepší dojem vyšší hodnotou akcie) či – v nejhorším případě – udržet se na burze. Burzy často nenabízejí akcie pod určitou cenu, spojení akcií tak může být jediným způsobem, jak může neúspěšná firma na burze zůstat.
Dividendy
Dividendy se vyplácejí akcionářům jako podíl na zisku společnosti. Jsou zpravidla vypláceny zaběhlými společnostmi, které tím zatraktivňují své akcie. Naopak třeba startupy většinou dividendy nevyplácejí, protože všechny zisky reinvestují do svého růstu. Dividendy se mohou vyplácet i ve formě akcií, například v případě, že společnost nemá dostatečnou hotovost, to však zvýší celkové množství akcií a má negativní vliv na jejich cenu. Více o dividendách a o tom, jak se s nimi nakládá v Portu, se dočtete tady.
Akvizice a fúze
Příklad velice zásadní změny ve struktuře společnosti. V obou případech se dvě společnosti mění v jednu, liší se jen ve velikosti a rovnosti těchto společností. K fúzi dochází na základě dohody dvou víceméně rovnocenných společností, zatímco v případě akvizice velká společnost pohlcuje menší, která nemusí nutně zaniknout. Vliv na cenné papíry je jasný – akcie jedné z těchto společností zaniknou. Akcionářům této společnosti jsou pak jako náhrada věnovány buď akcie společnosti, která akvizici provedla, nebo peníze, případně kombinace peněz a akcií.
Zvláštním případem je takzvaná reverzní akvizice, kdy společnost, která nenabízí své akcie na burze, nakoupí většinový podíl společnosti, která se na burze obchoduje, čímž si zajistí vstup na burzu bez nutnosti IPO (initial public offering – první veřejná nabídka akcií, jedná se o zdlouhavý a nákladný proces, kterému se tímto dá vyhnout).
Korporátní akce a Portu
Svým investorům Portu pravidelně připisuje dividendy, na tom není nic zvláštního. Dne 6. května 2019 však proběhla první složitější nucená korporátní akce v Portu.
Na instrumentu s názvem ETF SPDR Bloomberg Barclays High Yield Bond ETF se uskutečnilo reverzní dělení akcií v poměru 1:3, což znamená, že za každé 3 akcie dostali klienti pouze jednu. Ta má však trojnásobnou hodnotu. Emitent instrumentu uvedl několik důvodů, proč k reverznímu dělení přistoupil. Zaprvé se tím mohou snížit potenciální transakční náklady pro investory, kteří platí poplatky za kus (to se ale netýká investorů na Portu, jelikož ti platí pouze poplatek za správu). Dále to zlepšuje možnost emitenta otevírat výhodněji opční pozice, protože opce se obchodují po půl nebo celých dolarech. Při vyšší ceně jsou tyto skoky relativně menší a umožňují větší přesnost. A nakonec emitent uvedl, že při zvýšení nominální hodnoty instrumentu bude užší relativní spread mezi nákupní a prodejní cenou, což je opět pro investory výhodné.
