Inflace v České republice
Meziroční míra inflace v ČR v říjnu podle Českého statistického úřadu dosáhla na 8,5 %, což bylo o 1,6 p. b. více než v září. Zrychlení meziročního růstu cen bylo způsobeno především loňským promítnutím Úsporného tarifu do cen elektřiny. Při nezahrnutí Úsporného tarifu by cenový růst činil 5,8 %.
Meziměsíčně spotřebitelské ceny v říjnu vzrostly o 0,1 %. Z potravin se zvýšily zejména ceny vepřového masa o 5,0 %, vajec o 10,8 %, ovoce o 3,0 %, zeleniny o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 5,8 % a másla o 5,0 %. Vyšší byly také ceny oděvů o 2,2 % a obuvi o 3,2 %. Meziměsíčně naopak poklesly ceny bydlení, když klesla cena elektřiny o 1,7 %, zemního plynu o 3,0 % a tepla a teplé vody o 0,8 %.
Ze 41 sledovaných evropských států měla Česká republika při využití hodnoty meziroční inflace 8,5 %5. nejvyšší inflaci. V září zaujímala ČR 13. pozici. Pohoršení je ale způsobeno zmíněným vlivem Úsporného tarifu. Při jeho nezahrnutí by ČR zaujala 16. pozici.
Nejvyšší inflaci má nadále Maďarsko (12,2 %). Vyšší inflace než v ČR je třeba v Srbsku (10,2 %), Rumunsku (8,83 %) a Moldavsku (8,63 %). Na Slovensku je inflace 8,2 %, v Polsku 6,5 %, Rakousku 5,4 % a Německu 3,8 %.
Nejnižší inflaci z evropských státu má Nizozemsko, země dokonce zaznamenala deflaci (-0,4 %). Nízká je inflace v Belgii (0,36 %), Dánsku (0,9 %), Řecku (1,6 %), Lichtenštejnsku (1,7 %) a Švýcarsku (1,7 %).
Inflace bude ve zbytku roku v Česku pravděpodobně klesat. Na začátku roku by poté měla inflace skokově klesnout do blízkosti 2% inflačního cíle.
Jak to vidí ČNB
Členové bankovní rady ČNB na svém posledním měnověpolitickém jednání 2. listopadu ponechali úrokové sazby na stávající úrovni a klíčová dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 7 %. Na této hladině se nachází od června loňského roku.
Inflace v meziročním vyjádření by se na úroveň blízkou 2% cíli měla podle ČNB vrátit v první polovině roku 2024. Podle guvernéra České národní banky Aleša Michla bude případné snižování úrokových sazeb mírné a postupné, neboť výhled jádrové inflace pro rok 2024 zůstává na úrovni 3 %.
Inflace ve světě
Inflace v eurozóně podle prvotního odhadu v říjnu výrazně klesla, v meziročním vyjádření dosáhla na 2,9 %. Pokles způsobily především snižující se ceny energií. Jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny energií a potravin, se meziročně snížila ze zářijových 4,5 % na 4,2 %. Inflace však stále zůstává výrazně nad 2% cílem Evropské centrální banky.
Nejnovější tempo růstu spotřebitelských cen se tak výrazně přiblížilo inflačnímu cíli Evropské centrální banky. Ta stanovila svůj inflační cíl na 2 %. Pro srovnání, nejvyšší míra inflace v eurozóně činila 10,6 % v říjnu loňského roku.
Říjnová meziroční inflace v USA bude zveřejněna v úterý 14. listopadu. Očekává se mírný nárůst na 3,8 % ze zářijových 3,7 %. Americká ekonomika zůstává stále silná, napjatý zůstává i tamní trh práce, což přidělává vrásky na čele zejména tamním centrálním bankéřům.
Na svém listopadovém zasedání Fed ponechal klíčovou úrokovou sazbu v pásmu 5,25 % až 5,5 %, tedy na nejvyšší hodnotě za posledních 22 let. Zástupci Fedu zatím další zvýšení zcela nevyloučili, trh ale s dalším zvyšováním příliš nepočítá. Například podle CME FedWatch Tool ponechá Fed na svém prosincovém zasedání sazby na stávající úrovni s 85% pravděpodobností. Vzhledem k přetrvávající síle americké ekonomiky je snižování sazeb zdá se v nedohlednu.
V Číně v říjnu spotřebitelské ceny klesly o 0,2 %, země tak v meziročním vyjádření zaznamenala deflaci. V září se v Číně spotřebitelské ceny meziročně nezměnily. Čína deflaci čelila už v červenci, pokles cen je způsoben především dobrou úrodou, která znamená vyšší nabídku a s ní spojený pokles cen potravin.
