Meziroční míra inflace v ČR v květnu podle Českého statistického úřadu dosáhla na 2,6 %, což bylo o 0,3 p. b. méně než v dubnu. Odhady přitom počítaly s hodnotou 2,8 %, tento pokles tak příjemně překvapil. Meziroční růst cen zpomalil především kvůli změnám cen potravin a nealkoholických nápojů. Ceny mouky byly v květnu nižší o 23,5 %, masa o 5,8 %, vajec o 23,5 % a ovoce o 6,7 %. Naproti tomu na meziroční růst cenové hladiny měly velký vliv ceny bydlení. Ceny nájemného z bytu vzrostly o 7,2 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4,6 %, vodného o 10,9 %, stočného o 10,5 %, elektřiny o 11,1 % a tepla a teplé vody o 3,6 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,9 % a ceny služeb o 5,3 %.
Ze 41 sledovaných evropských států měla Česká republika v květnu při využití meziroční hodnoty inflace 2,6 % 23. nejvyšší inflaci. V dubnu skončila Česká republika přesně v polovině žebříčku, když měla 21. nejvyšší inflaci. Země si tak oproti údajům z dubna mírně polepšila. Nejvyšší inflaci v Evropě mělo Rusko (7,9 %). Vysokou inflaci měl i Island (6,2 %), Bělorusko (5,7 %) a Černá Hora (5,5 %). Ze sousedních států byla inflace vyšší pouze v Rakousku (3,3 %), naopak nižší inflaci měli v Polsku (2,5 %), Německu (2,4 %) i na Slovensku (2,3 %). Nejnižší byla naopak inflace v Lotyšsku (0,1 %), následovala Litva (0,5 %) a Itálie (0,8 %).
Meziměsíčně se spotřebitelské ceny v květnu nezměnily. Úroveň cen tak v květnu zůstala stejná jako v dubnu. Mezi jednotlivými položkami spotřebního koše byly však značné rozdíly. Meziměsíčně klesly například ceny pohonných hmot a olejů o 1,8 %, ceny spotřebičů pro domácnost o 1,6 % nebo se snížily ceny některých potravin například drůbežího masa o 2,0 %, vepřového masa o 1,7 % a vajec o 4,6 %. Naopak se zvýšily ceny stravovacích služeb o 0,4 % a ubytovacích služeb o 2,2 % a z potravin byly vyšší zejména ceny másla o 4,4 % a brambor o 6,1 %. Ceny zboží úhrnem klesly o 0,2 %, zatímco ceny služeb o 0,2 % vzrostly.
Jak to vidí ČNB?
Česká národní banka na svém květnovém zasedání pokračovala ve snižování úrokových sazeb. ČNB potvrdila většinová očekávání trhu, když sazby snížila 0,5 p. b. Klíčová dvoutýdenní reposazba, kterou ČNB reguluje množství peněz v oběhu a od které banky odvozují svoje úroky, se snížila z 5,75 % na 5,25 %.
V dubnu se v české ekonomice znovu projevily inflační tlaky, nejnovější údaj o květnové inflaci ale zvyšuje šanci na to, že ČNB na svém červnovém zasedání sníží základní úrokovou sazbu o 0,5 p. b. na 4,75 %. Koncem roku by se základní dvoutýdenní repo sazba mohla pohybovat kolem 4 %.
Inflace ve světě
Inflace v eurozóně podle prvotního odhadu v květnu poprvé po pěti měsících o 0,2 p. b. mírně vzrostla na 2,6 %. Předpovědi počítaly s o něco mírnějším růstem na 2,5 %. Meziroční jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií, se v květnu také zvýšila na 2,9 % z dubnových 2,7 %. Evropská centrální banka na svém zasedání 6. června snížila úrokové sazby. I v návaznosti na květnový vývoj inflace centrální banka ale uvedla, že inflační tlaky zůstávají silné, boj s inflací v eurozóně tak není u konce, a kdy dojde k dalšímu poklesu, není jisté.
Inflace v USA podle odhadů v květnu dosáhla na 3,4 %. Na stejné hodnotě tedy 3,4 % byla inflace i v dubnu. Data o vývoji spotřebitelských cen v USA tak ukazují, že ještě není vyhráno. Fedu se inflaci nedaří snížit k 2% cíli, přestože základní úroková sazba ve Spojených státech je v pásmu 5,25 % až 5,50 % už od července 2023 a na nejvyšší hodnotě za posledních 22 let. Tamní centrální bankéři uznali, že inflace se sice za poslední rok zmírnila, ale zůstává zvýšená a v posledních měsících nebyl zaznamenán další pokrok směrem k dosažení cíle centrální banky. Předseda fedu Powell přesto uvedl, že nepředpokládá, že by došlo ke zvýšení sazeb. Snižování sazeb je ale zdá se v nejbližší době vyloučeno.
Spotřebitelské ceny v Číněvzrostly v květnu 2024 podle odhadů meziročně o 0,4 %. Čína po období deflace je zdá se z nejhoršího venku a spotřebitelské ceny tam mírně rostou. Důvodem je pokračující oživení domácí poptávky, kterému pomohly zásahy tamní vlády s cílem pomoci skomírajícímu trhu.
