Meziroční míra inflace v ČR v lednu podle Českého statistického úřadu klesla o 4,6 p. b. na 2,3 %. Tempo růstu tak z prosincových 6,9 % výrazně zpomalilo. Za meziročním růstem inflace stojí především zdražení cen bydlení. Ceny elektřiny zmírnily v lednu svůj růst na 13,3 % (v prosinci 142,4 %), vodného na 10,9 % (v prosinci 16,3 %) a stočného na 10,5 %. Naproti tomu ceny potravin meziročně klesly. Cena mouky v lednu meziročně klesla o 23,6 %, masa o 6,6 %, jogurtů o 7,6 %, sýrů a tvarohů o 9,7 % a cukru o 21,9 %.
Ze 41 sledovaných evropských států měla Česká republika při využití meziroční hodnoty inflace 2,3 % 30. nejvyšší inflaci, o toto umístění se dělí země s Kosovem a Portugalskem. Česko tedy mělo ze sledovaných evropských států inflaci 10. nejnižší. Země si tak oproti údajům z před měsíce výrazně polepšila, při minulém porovnání měla země 5. nejvyšší inflaci.
Nejvyšší inflaci v Evropě mělo stejně jako v předchozím měsíci Srbsko (7,6 %). Následuje Rumunsko (7,41 %), Rusko (7.4 %) a Island (6,7 %). Ze sousedních států byla inflace v Česku nejnižší. Vyšší byla inflace v Polsku (4,1 % (odhad)), na Slovensku (4,3 % (odhad)), v Rakousku (4,3 % (odhad)), i v Německu (2,9 %). Nejnižší inflaci v Evropě měla Litva (0,7 %), následuje Itálie (0,76 %) a Lotyšsko (0,9 %).
Meziměsíčně spotřebitelské ceny v lednu vzrostly o 1,5 %. Ceny elektřiny se zvýšily o 12,1 %, vodného o 10,9 %, zemního plynu o 3,6 %, stočného o 13,4 %, tepla a teplé vody o 3,2 %, nájemného z bytu o 0,9 % a výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 1,5 %. Nižší byly naopak ceny potravin, a to například ceny chleba o 3,5 %, uzenin o 2,4 % a cukru o 8,2 %.
Jak to vidí ČNB?
Česká národní banka na svém lednovém zasedání pokračovala ve snižování úrokových sazeb. ČNB potvrdila většinová očekávání trhu a přistoupila k razantnějšímu snížení. Tento krok ze strany ČNB byl víceméně očekávaný, i když část trhu tvrdila, že sazby sníží pouze o čtvrt procentního bodu. Koruna v reakci na snížení sazeb razantně oslabila na 25 Kč za euro.
Klíčová dvoutýdenní reposazba, kterou ČNB reguluje množství peněz v oběhu a od které banky odvozují svoje úroky se snížila ze 6,75 % na 6,25 %. Současně rozhodla centrální banka o snížení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 5,25 % a lombardní sazby na 7,25 %. Diskontní sazba je úrok, za který si komerční banky ukládají u ČNB své volné peníze nad rámec repo operací. Lombardní sazba je svým způsobem opakem sazby diskontní a určuje, za kolik si komerční banky půjčují od ČNB.
Meziroční inflace v lednu ve výši 2,3 % zvyšuje šance na další snižování úrokových sazeb Českou národní bankou. Česká koruna po oznámení výše inflace oslabuje, trh totiž sází právě na další uvolňování měnové politiky ve formě poklesu sazeb. Krátce po oznámení koruna oslabila až za hranici 25,5 Kč za euro.
Inflace ve světě
Inflace v eurozóně podle prvotního odhadu v lednu klesla, v meziročním vyjádření dosáhla na 2,8 % což je pokles o 0,1 p. b. z prosincových 2,9 %. Jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny potravin a energií, zpomalila meziroční růst na 3,6 % z prosincových 3,9 %. Údaje za celou EU a další podrobnosti budou zveřejněny 22. února.
Inflace v USA v lednu sice klesla o 0,3 p. b. na 3,1 % oproti prosincovým 3,4 %, čekal se ale o 0,2 p. b. vyšší pokles na 2,9 %. Jádrová inflace, do které se nezahrnují kolísavé ceny energií a potravin v lednu zůstala na 3,9 %, zatímco se čekal její pokles na 3,7 %. Lednová data o vývoji spotřebitelských cen v USA ukazují, že ještě není vyhráno.
Na svém prosincovém zasedání Fed ponechal klíčovou úrokovou sazbu v pásmu 5,25 % až 5,5 %, tedy na nejvyšší hodnotě za posledních 22 let. S největší pravděpodobností máme cyklus utahování měnové politiky za sebou a v letošním roce můžeme počítat s uvolňování měnové politiky. Centrální bankéři uvedli, že nedávné ukazatele naznačují, že hospodářský růst zpomalil a přírůstek pracovních míst se zmírnil, ale zůstává silný, a míra nezaměstnanosti zůstává nízká. Jako nejpravděpodobnější se tak v současné době jeví scénář toho, že v březnu Fed se úrokovými sazbami hýbat nebude a prvního snížení bychom se mohli dočkat v květnu.
Čína se nemůže dostat z deflace. Spotřebitelské ceny v Číně se v lednu meziročně snížily o 0,8 %, což je nejvíce za posledních 14 let a hůře, než předpokládal trh, který očekával pokles o 0,5 %. Jednalo se o čtvrtý měsíc poklesu indexu spotřebitelských cen v řadě, což je nejdelší série poklesu od října 2009.
