Na naší planetě se zachovalo až překvapivě mnoho meteoritů, jeden z nich se již 13. 6. objeví na Portu Gallery. Některé dopadly když lidstvo ještě neexistovalo, jiné pády byly natočeny a sdílí se na sociálních sítích. Stejně tak se málo ví, že meteority se mezi sebou velmi liší. Některé přináší svědectví o zrodu sluneční soustavy a jsou to slepence prachu a kamení, jiné pochází z větších těles a mohou se pyšnit mnohem bouřlivějším životopisem.
Mezi takové se řadí i náš železný meteorit Muonionalusta, který byl kdysi součástí jádra prastaré planetky, která již zanikla. A aby ve vesmíru vznikla větší masa železa, musí dojít k takzvané diferenciaci planety nebo asteroidu. Diferenciace není nic jiného než rozdělení roztaveného materiálu na těžší prvky, které jsou gravitací vtaženy do svého středu. Úplně stejným procesem vzniklo železné jádro naší planety a pevná kůra po které chodíme.
Dávná kolize
Planetka, ze které pochází náš 36kilogramový meteorit Muonionalusta však neměla takové štěstí jako naše Země. Nedorostla do takové velikosti a jednoho nešťastného dne se střetla s jiným obřím vesmírným tělesem. Výsledkem byla ničivá katastrofa, před kterou by strachy zbledl i Bruce Willis. Došlo k tak silnému nárazu, že bylo roztrháno samotné jádro této planetky a jeden ze žhnoucích úlomků se vydal na dlouhou cestu studeným vesmírem, při které opět zchladl a vytvořil přenádhernou strukturu, kterou dnes můžeme společně obdivovat.
Nevíme, jak dlouho obíhal kolem Slunce, víme ale, že do kolizního kurzu s naší matičkou Zemí se dostal zhruba před 800 tisíci až jedním milionem let. Škoda, že tu tenkrát nebyl nikdo, kdo jeho přílet mohl natočit, protože muselo jít o výjimečnou podívanou. Meteorit při vstupu do atmosféry vážil pravděpodobně desítky tun a audiovizuální doprovod jeho příletu musel brát dech. Obrovská žhavá koule mnohonásobně přesvítila Slunce a hromobití bylo slyšet na stovky kilometrů, když se meteorit rozpadl na nepočítaně kusů, které posely zmrzlé severní Švédsko.
Šťastný nález
Pak se po meteoritu slehla zem. Doslova. Postupně jeho úlomky překryla vegetace a nakonec i půda. I proto se první záznam o nálezu datuje až do roku 1906. Pochází z vesnice Kitkiöjärvi ve Švédsku z oblasti nad polárním kruhem, od té doby bylo ale učiněno mnoho objevů v oblasti o velikost téměř 150 km2. Jedním z největší nalezených kusů byl 950 kg vážící meteorit, který je vystaven ve Štefánikově muzeu v Praze a je to největší meteorit v České republice a jeden z největších meteoritů v Evropě.
Postupně se však zprvu četné výpravy za polární kruh začaly vracet s prázdnou a dnes je nález většího kusu velkou raritou. I proto vzbudil v červenci roku 2023 více než 38kilový nález českého hledače meteoritů Petra Leeho v komunitě sběratelů meteoritů malé pozdvižení. Dnes už jsou nálezy takto velkých kusů skutečnou raritou.
Charakteristika meteoritu
Po odkoupení meteoritu začal proces čištění a konzervace. Meteorit sice přežil v zemi téměř milion let, ale jakmile se k němu po této době opět dostane vzduch, může to nastartovat korozní procesy. Tento mimozemský návštěvník, který přežil zničení své mateřské planetky a vesmírnou pouť dlouhou miliardy kilometrů, by se mohl během desítek let rozpadnout na prach.
Meteorit byl tedy pomocí speciálních technologií a nesmírně pracného mechanického čištění trvajícího více než měsíc zbavován veškeré rzi, až začala vynikat jeho unikátní krystalická struktura železa a tím i jeho nezpochybnitelný mimozemský původ.
Nakonec byl meteorit ošetřen, aby se rez již nevrátila a v tomto stavu je uchován na další věky.
Meteorit Muonionalusta je železný meteorit typu oktahedrid s vysokým obsahem (přes 8 %) niklu. To je další důkaz mimozemského původu, protože v pozemském železe se takový podíl niklu nevyskytuje. Stejně jako Stishovit, což je extrémně tvrdá a hustá forma oxidu křemičitého. Nejvýraznějším znakem vesmírného původu je však jeho mřížkovitá struktura, která může vzniknout jen a pouze v průběhu extrémně pomalého (tisíce a tisíce let) tuhnutí v prostředí vakua.
Investiční příležitost
Hodnota meteoritu je určena mnoha znaky. Základním vodítkem je jeho vzácnost. Podle aktuálních statistik pouze necelých 6 % pozorovaných pádů jsou železné meteority. Díky tomu, že železné meteority snadněji upoutávají pozornost, je jejich zastoupení mezi nalezenými meteority vyšší než těchto 6 %, přesné číslo však není známo. Každopádně v mezinárodní databázi meteoritů (www.lpi.usra.edu) je jen 90 železných meteoritů tohoto typu (IVA).
Dalším významným faktorem je vzhled a kvalita. Meteority jsou často přirovnávány k uměleckým dílům a v tomto ohledu je tento meteorit dílem světového formátu.
Za nejcennější aspekt v případě tohoto kusu však považujeme jeho příběh. Drtivá většina meteoritů na světovém trhu jsou anonymní kusy, často úlomky nebo odřezky větších kusů, které prošly desítkami rukou. Tento nyní 36 kg vážící meteorit je celý kus tak, jak dopadl před milionem let a jeho rodokmen je jasně popsaný. Od českého nálezce ho koupili Milan Zvára a Zdeněk Schneider zastupující značku Alien Rocks, kteří zajistili jeho identifikaci, vyčištění, konzervaci a výrobu stojanu na míru.
Díky Portu Gallery se nyní můžete stát spolumajiteli něčeho nadpozemského. To, co bylo nejdříve skryto v jádru prastaré planetky, nyní můžeme společně obdivovat a těšit se na neustále rostoucí hodnotu tohoto meteoritu. Je totiž jisté, že žádný další Muonionalusta už z nebe nespadne. A “zásoby” tohoto slavného meteoritu, které posledních 100 let vydávala nehostinná krajina severního Švédska, se zdají být již zcela vyčerpané.
Data a specifikace
Název: Muonionalusta
Typ: Železný meteorit
Váha: 36 kg
Složení: 91 % železa, 8,4 % niklu a vzácné prvky jako galium, germanium a iridium
Datum nálezu: 24. července 2023
Místo nálezu: Švédsko
