Pokud se alespoň okrajově zajímáte o investování, tak jste pravděpodobně na tyto dva pojmy již narazili. Jestli se o nich chcete dozvědět víc a lépe porozumět jejich charakteristikám z pohledu investora, čtěte dál.
Jak podílové fondy, tak burzovně obchodované fondy (ETF – Exchange traded funds) se u Čechů těší čím dál větší oblibě. Přestože mají mnoho společného, právě jejich rozdíly určují, jestli je investování do nich tou správnou volbou právě pro vás. Pro které se rozhodnete závisí na vašem investičním horizontu, cílech a celkovém finančním plánu.
Aktivní vs. Pasivní správa
Jak podílové fondy, tak ETF jsou de facto koše akcií, dluhopisů či jiných finančních aktiv, ve kterých si investoři mohou koupit podíl. Podílové fondy investují peníze vybrané od klientů podle předem stanovené strategie fondu (akciové, dluhopsiopvé, smíšené aj. fondy). Většina podílových fondů je spravována aktivně, což znamená, že složení jejich koše stanovují investiční experti – portfolio manažeři fondu. Ti se sami rozhodují, jak s penězi od klientů naloží – tedy kdy a co do fondu nakoupí nebo prodají. Pouze některé podílové fondy jsou spravovány pasivně. Při pasivní správě o složení fondu nerozhoduje portfolio manažer sám, ale strukturu nastaví podle skladby nějakého indexu – například amerického S&P 500.
Na rozdíl od fondů jsou ETF spravované většinou pasivně a sledují konkrétní index, ať už akciový, dlohopisový nebo komoditní. Pouze výjimečně jsou ETF spravované aktivně. Hybridní (kombinovanou) formou ETF jsou například Smart Beta ETF, o kterých jsme psali v tomto článku. Smart Beta ETF je aktivní v tom, že se snaží překonat tradiční index vlastním způsobem po důkladné analýze trhu. Na druhou stranu pasivita spočívá v tom, že složení fondu se řídí jasně stanovenými pravidly, které jsou portfolio manažer transparentně nastaví jednou na začátku a nadále je již nemění.
Podle toho, zda investor preferuje spíše aktivní nebo pasivní přístup ke správě portfolia, by měl volit mezi podílovými fondy a ETF. O tom, který z přístupů je lepší, se vede debata už dlouhá léta. Četné studie však uvádějí, že většina portfolio manažerů fondů není schopna svým aktivním přístupem zajistit investorům vyšší výnos, než kdyby investovali pasivně. Důvodem jsou jednak vysoké náklady na tvorbu analýz ale například i možná lidská chyba nebo špatný odhad budoucího vývoje. Na těchto poznatcích zakládá svůj investiční přístup také Portu.
Poplatky, aneb hodně muziky za málo peněz?
Je téměř pravidlem, že aktivně spravované fondy jsou nákladnější, než ty spravované pasivně. Důvod je zřejmý: investování, které pouze sleduje index, do značné míry snižuje náklady lidské práce. Přestože i ETF vyžadují alespoň částečnou správu fondu pověřenou osobou, náklady jsou mnohonásobně nižší než u podílových fondů. Výše poplatků za správu portfolia je přitom extrémně důležitá, protože snižuje jeho hodnotu. Z toho, co podkladová aktiva vydělají si ukrojí správce portfolia do své kapsy a výnosy pro konečného investora jsou tak nižší. Zvláště při investování na delší čsové období se efekt poplatků výrazně negativně promítá do celkových výnosů. Při vysokých nákladech, potažmo poplatcích, se invetorům po každém odečtení poplatků zhodnocuje méně a méně tak i vydělají.
Podílové fondy si navíc často neúčtují jeden správcovský poplatek, jako ETF, ale navíc i vstupní poplatek, který se může pohybovat až do výše několika procent z celkové vložené částky, a v některých případech i výstupní poplatek, který má přesvědčit investora, aby peníze před uplynutím stanovené lhůty nevybíral. Podle serveru Měšec.cz, činí průměrný celkový poplatek (tzv. TER – total expense ratio) u podílových fondů ročně 1,67 %. K tomu je navíc potřeba připočíst v čase rozložený již zmíněný jednorázový vstupní poplatek, který se může pohybovat v rozmezí 1 – 6 % z hodnoty investice. U ETF je nákladovost podstatně nižší, nejčastěji do 1 % ročně z celkové částky, obvykle mezi 0,07 – 0,40 % ročně.
Flexibilita v investování
Jak jsme již zmínili, aktivně spravované fondy najímají investiční experty, nebo týmy expertů, kteří rozhodují o tom, jak investovat vaše peníze. Strategie fondu určuje parametry, které musí manažeři fondu dodržovat, a jejich výkonnost se odvíjí od toho, nakolik dobře vyberou dané instrumenty. Na druhou stranu většina ETF nemá žádný prostor pro flexibilitu, takže pokud se indexu daří, daří se i vašemu portfoliu a naopak.
Pouze teoreticky mají aktivně spravované fondy tu výhodu, že jejich manažer může změnit složení portfolia tak, aby se vyhnul velkým krátkodobým propadům. Jak ale píšeme výše, to se ne vždy podaří načasovat správně a rostou tím náklady.
Transparentnost
Pokud vlastníte ETF, víte přesně, do jakých konkrétních instrumentů investujete – jsou totiž uvedené v indexu, který vaše ETF sleduje. U podílových fondů se všetšinou k těmto informacím jen tak nedostanete – na internetu jejich aktuální složení většinou nenajdete a pokud už svůj koš instrumentů zveřejní, většinou je to se několikaměsíčním zpožděním. Investoři se tak často dozvídají až zpětně, poté, co fond instrument prodal, jaké vlastně bylo složení fondu, který si koupili. Nicméně to většině investorů nevadí, protože pouze málo z nich se zajímá o to, jaké investiční instrumenty jejich portfolio obsahuje.
Obchodování
Poslední velký rozdíl mezi tradičními podílovými fondy a ETF je způsob, jakým jsou obchodovány.
Podílové fondy, resp. jejich podílové listy mohou být koupeny a prodávány pouze jednou denně, někdy jednou za týden. Hodnota podílového listu je vyhlašována přinejlepším jednou denně. ETF (burzovně obchodované fondy) jak název napovídá se obchodují v průběhu celého dne na burze, stejně jako například akcie. Jejich likvidita tak bývá vysoká a cena transparentně dohledatelná k jakémukoliv okamžiku.
Je důležité zdůraznit, že dlouhodobí investoři – například ti, kteří investují pro důchod, od kterého jsou ještě dekády daleko, by se neměli snažit načasovat trh, ať investují prostřednictvím podílových fondů, nebo ETF.
Zatímco v České republice roste počet investorů do podílových fondů a investovaná částka se za posledních 10 let zdvojnásobila na současných téměř 500 miliard korun, v zahraničí je trend spíše opačný. V Americe investoři začínají přicházet ETF na chuť čím dál tím víc, často na úkor podílových fondů, které se ukazují jako méně výhodné.
Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?
- Článek není investičním doporučením
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme
