Téměř sto let ztracený obraz visí u Madonny na schodišti
Rozměrné plátno nazvané Diana a Endymion od neoklasicistního malíře Jérôma-Martina Langloise bylo dokončeno v roce 1822 a vzniklo na objednávku krále Ludvíka XVIII. V průběhu bouřlivých francouzských dějin se obraz v roce 1873 stal majetkem státu a několik desítek let byl vystaven v muzeu v Amiensu. Odtud ovšem zmizel v roce 1918, kdy město silně bombardovali Němci. Od té doby také panovaly obavy, že by dílo mohlo být zničeno. Francouský deník Le Figaro však nedávno informoval, že byl obraz v roce 1989 prodán zpěvačce na burze v New Yorku za 1,3 milionu dolarů. Její legální nákup tohoto díla tak nikdo nezpochybňuje, nicméně francouzské muzeum v Amiensu již podalo trestní oznámení na neznámeho zloděje, které se ale na Madonnu vztahovat nebude.
Sklářská firma Lasvit nechala vystavět největší spékací pec v Evropě
Spékací pec nevídaných rozměrů se nově nachází v Novém Boru v areálu sklářské společnosti TGK. Bude zde možné vyrábět tabule ze skla o rozměrech až tři krát šest metrů a jednatel Lasvitu Martin Šikola uvádí, že se jedná o největší pec svého druhu nejen v Evropě, ale zřejmě i na světě. Vznikla z důvodu rostoucí poptávky po velkých skleněných deskách potřebných na skleněnou fasádu. Tento architektonický trend započala sama firma Lasvit, když své sídlo proměnila ve skleněnou roubenku. Při výstavbě neobvyklé skleněné budovy však nejspíš ještě netušila, že odkryje novou možnost pro rozšíření svého byznysu. Nový objekt totiž dává sklářské firmě velkou konkurenční výhodu při zaměření na speciální projekty pro své klienty. Podle zakladatele navíc bude možné skleněnými deskami vybavit jak novostavbu, tak již dlouho stojící domy.
Generace N – nová publikace radí, do koho se vyplatí investovat
Nová publikace nabízí nejen bohatý vhled do české umělecké scény, ale také spoustu investorských tipů. Jsou zde mapována díla osmdesáti osmi českých mladých umělců, z nichž většina se narodila mezi lety 1980 až 1990 a jsou tak teprve na počátku své umělecké cesty. Označení mladé umělecké generace v názvu knihy, tedy Generace N, odkazuje k tomu, že jsou to umělci zatím většinou „neznámí“, „novátorští“ či „ničící“ stará dogmata. Tato kniha je dle autora Patrika Šimona určená pro mladé lidi, sběratele, galeristy, ale i pro historiky umění a pro všechny, kteří se o umění zajímají.
Ceny Jindřicha Chalupeckého již mají vítěze
Cena Jindřicha Chalupeckého se udílí od roku 1990 z podnětu dramatika a bývalého prezidenta Václava Havla, básníka a výtvarníka Jiřího Koláře a malíře Theodora Pištěka. Jedná se o nejvýznamnější českou uměleckou cenu pro autory a autorky do 35 let. Letošní 34. ročník byl s přihlášeným počtem 108 portfolií rekordní. Porota letos nejvíce ocenila, že autoři dokáží reflektovat zájmy své generace a upouští od postupů, které si osvojili v ateliérech uměleckých škol. Z vítězství se tak radovali Kryštof Brůha, Lenka Glisníková, Petra Janda, Gabriela Těthalová a kolektiv Stony Tellers. Jejich společná výstava začne 1. listopadu v ostravské galerii PLATO a potrvá až do prvních měsíců roku 2024.
Umělá inteligence a generování obrazů – nástroj, či hrozba?
Malují obrazy jako od Pabla Picassa nebo jiných malířských mistrů, vyfotí kohokoliv a nepotřebují foťák, navíc už stihly vyhrát cenu v umělecké soutěži. Řeč je o obrazových generátorech, které pomocí umělé inteligence a strojového učení dokáží dát téměř jakýmkoliv představám reálné kontury. S tím se začínaly objevovat i panické hlasy o tom, že umělci či designéři začnou přicházet o práci. Mohlo by se tak zdát, že svět technologií ten umělecký nezadržitelně pohlcuje, ve výsledku nicméně záleží na tom, jakou cenovku za umělecká díla dají sběratelé. A ti, minimálně v Česku, vykazují značnou dávku konzervatismu. My v Portu Gallery jsme již pár obrazů zkusili vytvořit. Můžete posoudit níže, jak se nám povedly. Tak se nebojte, popusťte uzdu fantazii a vytvořte i vy umělecké dílo.
A co si o tom myslí samotná umělá inteligence?
Umělá inteligence může být pro umělce jak nástrojem, tak hrozbou. Na jedné straně může být využívána k vytváření nových uměleckých děl nebo k automatizaci rutinních úkolů, na druhé straně může ohrozit tradiční způsoby tvorby a práci umělců. Budoucnost umělé inteligence v umění bude záviset na schopnosti umělců a technologických společností najít rovnováhu mezi využitím jejích možností a ochranou tradičních hodnot umění. (Vygenerováno v OpenAI Chat GPT3)
Legendy amerického automobilového průmyslu objeveny pod vrstvou prachu v osamělé stodole
Podařilo se najít vzácné kousky amerických veteránů na neupřesněném místě ve Spojených státech a celý objev je zdokumentován na youtubovém kanálu Raula Burgose. Nálezy starých „amerik“ ve stodolách a opuštěných objektech není v USA až tak neobvyklou situací. Tento objev však stojí za zmínku, neboť zde se jedná o opravu raritní kousky. Déle než 30 let pod plachtou stojí ve stodole Ford Mustang Boss 429 z roku 1969 a hned vedle něj Dodge Challenger R/T Convertible z roku 1970. Oba tyto vozy se vyráběly ve velmi limitovaném počtu, a to méně než 1 000 kusů. Za předpokladu renovace by se jejich cena vyšplhala na stovky tisíc dolarů.
Starožitný hrnek z Velké Británie překvapil všechny svou aukční cenou
Otlučený hrnek s vyobrazením krále Karla II. byl nejprve prodán na bleším trhu za pouhé 2 libry. Na první pohled tento hrnek totiž zdaleka nepůsobil takovou hodnotou, jakou v sobě skutečně ukrývá. Noví majitelé tento potenciál objevili a rozhodli se ho nechat prověřit u odborníků. Ukázalo se, že jde o cenný historický předmět starý více jak 360 let. Jedná se právě o období nástupu krále Karla II. na trůn. Při dražbě v aukční síni jsme poté mohli pozorovat, kam až se vyšplhá jeho opravdová hodnota. Nakonec totiž dostal hrnek cenovku 14 tisíc liber, což v přepočtu činí více než 386 tisíc korun.
