Turbulentní situace na trzích nám kromě mnohého připomněla i mechanismus, s jehož využitím jsme se na americké půdě mohli setkat naposledy v roce 2008. Jde o jistič akciového trhu, který v praxi funguje podobně jako klasický elektrický jistič. Ve chvílích, kdy se akciový trh řítí strmě dolů zareaguje a obchodování vypne. Rozžhavený trh tak dostane aspoň pár minut na vydechnutí. V posledních týdnech si investoři „vydechnout“ mohli hned několikrát. Je proto na čase si tento mechanismus v dnešním článku blíže představit.
V roce 1987 došlo ve Spojených státech k doposavad největšímu jednodennímu propadu na akciovém trhu. Dow Jonesův index zamířil v pondělí 19. října hned po otevření strmě dolů a za jediný den si připsal více než 22% pokles. Objem obchodů byl tak obrovský, že je systém nestíhal vypořádat a na provedení příkazu se často čekalo i více než hodinu. K rychlosti poklesu přispěly především tzv. Stop Loss příkazy, které umožňují automatický prodej, ve chvíli, kdy hodnota aktiv klesne pod určitou hranici. Právě to se stalo impulzem k vytvoření mechanismu, který by (zčásti automatické) výprodeje zbrzdil.
Kdy dochází k pozastavení obchodování?
Situace na různých světových trzích se liší. V tomto článku se proto věnujeme pouze americkému trhu, který je mnohými považován za nejdůležitější. Zde rozlišujeme 3 úrovně jističů vedoucí k různým důsledkům:
- Pozastavení 1. úrovně nastane ve chvíli, kdy index S&P 500 poklesne o 7 % oproti uzavírací ceně z předchozího dne. Stát se tak musí dříve než v 15:25 místního času – tedy nejpozději 35 minut před uzavřením burzy. V takovém případě dojde k pozastavení obchodování na 15 minut. S tímto jističem jsme se za poslední měsíc setkali hned třikrát. Poprvé 9. března, poté 12. března a nejaktuálněji také v pondělí 16. března.
- Pozastavení 2. úrovně nastane ve chvíli, kdy index S&P 500 poklesne v jeden den o 13 %. I zde platí podmínka, že se tak musí stát nejpozději 35 minut před uzavřením burzy. Pokud takováto situace vznikne, zastaví se obchodování na americké burze na dalších 15 minut. S druhým pozastavením jsme se od zavedení jističů na amerických burzách ještě nesetkali. Nejblíže k tomu měl právě 16. březen, kdy se index S&P 500 propadl téměř o 12 %.
- Pozastavení 3. úrovně je zdaleka nejradikálnější. Pokud v jeden den poklesne hodnota indexu S&P 500 o 20 %, je s obchodováním pro daný den konec. K takovému poklesu došlo v historii pouze jednou a to právě v tzv. Černé pondělí (19.října 1987), které k zavedení jističů vedlo.
K pozastavení burzy může dojít i z jiných důvodů. Nejznámějším příkladem jsou teroristické útoky z 11. září, které vedly k pozastavení obchodování na amerických burzách. Ty se otevřely až po necelém týdnu. Důvodem bylo nejen zabránění paniky na akciových trzích, ale i zajištění bezpečnosti na newyorské burze.
Jističe fungují nejen pro celý trh, ale i pro jednotlivé akcie. U těch největších, které jsou součástí indexu S&P 500 nebo Russel 1000 dochází k pozastavení při 5% poklesu (pokud je cena za akcii vyšší než 3$). K zavedení těchto opatření vedl bleskový propad burzy v roce 2010. Začátkem května došlo během několika minut k enormnímu poklesu, během kterého se z burzy vypařilo přes bilion dolarů. Cena se ovšem vrátila na původní hodnoty dříve, než si američtí vlci z Wall Street stihli dovařit kávu a uvědomit si, co se vlastně stalo. Za manipulaci trhu byl později odsouzen Navinder Singh Sarao, který měl za pomoci sofistikovaných algoritmů propad způsobit. Vyvázl nakonec s trestem domácího vězení na jeden rok.
——————–
Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?
– Článek není investičním doporučením
– Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
– Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
– Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
– Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás dostupné tematické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
