Psychologie hraje v osobních financích často stejně důležitou roli jako čísla. Způsob, jakým spoříme, utrácíme a investujeme, je ovlivněn naším myšlením a pocity, a to zejména pokud jde o jakousi přípravu na události v budoucnosti, jako je třeba odchod do důchodu.
Spoření na důchod je v dnešní době zásadní. Až totiž nebudeme chodit do práce, budeme potřebovat poměrně tučnou finanční rezervu, z které budeme postupem času ukrajovat. Nejlepším způsobem, jak být ve stáří zajištěn, je spořit a investovat co nejvíce ve chvíli, dokud ještě pracujete. Teď. Na stát se v tomto směru bohužel spolehnout nedá.
Zpočátku však může být těžké si to uvědomit. Náš mozek nám navíc nijak neusnadňuje začít spořit na něco, co se může zdát tak daleko. Pokud jde o spoření, investování a přijímání jakýchsi opatření, která nám přinesou dlouhodobý prospěch, existuje mnoho psychologických nástrah, kterým naše mysl podléhá.
Tady je krátký přehled toho, jakou roli hraje náš mozek při rozhodování o spoření na důchod.
Neděláme dostatečná rozhodnutí s ohledem na budoucnost
Pokud jste na vysoké škole nebo vám je kolem dvaceti, pravděpodobně neplánujete odchod do důchodu dříve než za takových čtyřicet let. Jestli patříte mezi třicátníky, do důchodu vám nejspíš zbývá ještě dalších minimálně třicet let. Podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) totiž průměrný Čech v současnosti odchází do důchodu kolem 63 let, přičemž dnešní dvacátníci a třicátníci by měli do důchodu chodit ještě o několik let později.
Z toho důvodu v nás může převládat pocit, že odchod do důchodu je záležitost daleké budoucnosti a že máme spoustu času, než se na něj budeme muset začít finančně připravovat. V důsledku toho si mnozí raději dopřejí věci, které si mohou užít hned teď, místo toho, aby se nějakým způsobem finančně připravili na budoucnost, která je vzdálená desítky let. Tomuto myšlenkovému procesu se říká hyperbolické diskontování a dochází k němu ve chvíli, kdy jsme náchylnější k rozhodnutím přinášejícím okamžitou odměnu spíše než k rozhodnutím nesoucím odměnu, kterou si budeme moci vychutnat někdy v budoucnu. Jinými slovy řečeno, raději bychom měli sto korun hned teď než dvě stě za týden. Spíše tedy své peníze použijeme na to, abychom si něco koupili hned teď, než abychom tytéž peníze investovali a utratili je až v důchodu.
To samozřejmě neznamená, že bychom si nikdy nemohli nic dopřát a udělat si čas od času nějakou materiální radost. Vytvoření osobního rozpočtu a nějakého základního finančního plánu do budoucna nám ale může pomoci zjistit, kolik můžeme pohodlně utratit za věci, které máme rádi, teď a kolik bychom si měli odložit na důchod. Ke sledování čistého jmění, výdajů a tvorbě rozpočtu můžete zdarma využít nástroje pro osobní finance, jako jsou aplikace Spendee, Wallet nebo Mint. Pokud zrovna nepatříte mezi fanoušky aplikací, můžete si vaše příjmy a výdaje sepisovat ručně třeba do diáře nebo speciálního deníku.
Nedělat nic je snazší, než něco změnit
Nejenže se vám může zdát, že je odchod do důchodu vzdálený desítky let, může vám také připadat poněkud skličující zjišťovat, co všechno to obnáší. Málokdo je v investičním světě jako doma, člověk se v něm lehce ztratí. Když si konečně vyjasníte všechna specifika a vyberete si takovou formu investice či spoření, která vám na míru sedne, je třeba si peníze začít odkládat co nejdříve a neodkládat to na později – a právě v tom někteří lidé selhávají.
Z „udělám to zítra“ se stane „udělám to tento víkend“ nebo „udělám to příští víkend“. Neustálé posouvání a prokrastinace. Než se nadějete, uplynou měsíce a vy situaci stále neřešíte. Neděje se to však jen v případě spoření na důchod. Tento myšlenkový pochod si jistě vyčítáme při opakování téměř jakéhokoli úkolu – při úklidu domácnosti, pravidelném cvičení nebo třeba při rušení různých předplatných a členství.
Často je to způsobeno tím, že máme tendenci setrvávat se stávající situaci, protože je mnohdy snazší ponechat věci tak, jak jsou než podnikat určité kroky vedoucí ke změně. Říká se tomu předpojatost ke stávajícímu stavu a jednou z jejích hlavních příčin je nedostatek pozornosti, jak popisují Richard Thaler s Cass Sunstein ve své knize Šťouch, jak postrčit lidi k lepšímu rozhodování o zdraví, majetku a štěstí (Nudge: Improving Decisions About Health, Wealth and Happiness).
Lidé mají tendenci říkat „jo, to je fuk“ v situacích, kdy jim setrvání ve výchozí nebo stávající situaci bezprostředně neublíží nebo nezpůsobí velkou ztrátu. A tak dál platí x set korun za členství v posilovně, které vůbec nevyužívají a nechávají špinavé nádobí hromadit ve dřezu. Samozřejmě, že tyto situace mají určitou úroveň následků (například zbytečné utrácení peněz za něco, co absolutně nevyužijeme). Jednoduše si nemyslíme, že rozsah těchto důsledků je dostatečně velký na to, abychom kvůli tomu podnikli nějaké kroky.
Podceňujeme, jak dlouho nám bude trvat, než dosáhneme požadovaných úspor
Kolikrát jste si řekli, že úkol zvládnete za určitou dobu, ale ve finále vám trvalo mnohem déle (někdy i dvojnásobek původního předpokladu), než jste ho úspěšně dokončili? Nesčetněkrát. Tzv. plánovací omyl patří bohužel mezi až příliš časté jevy – zejména pokud jde o naše finance. Máme tendenci podceňovat, jak dlouho nám bude dokončení nějakého úkolu trvat, a to často i přesto, že nám předchozí podobné úkoly trvaly déle, než jsme si naplánovali.
Proto mnoho lidí odkládá spoření na důchod až do svých třiceti nebo čtyřiceti let v domnění, že by měli být schopni nashromáždit tolik, kolik budou pro poklidný důchod potřebovat, během pouhých dvou desetiletí. Jakmile však zohlední své současné výdaje a finanční závazky, zjistí, že vytvoření pohodlné finanční rezervy pro penzi bude ve skutečnosti trvat mnohem déle, než se původně domnívali.
Ptáte se, kdy je tedy nejlepší čas začít? Teď. Pokud máte do důchodu hodně daleko, dávejte si stranou alespoň nižší částky. Ty by se měly s věkem postupně zvyšovat a stát se pravidelnějšími. Ať už se tedy rozhodnete pro pasivní investování přes robo-advisory platformy, podílové fondy, důchodové pojištění či jinou formu zabezpečení do budoucna, snažte se o to, aby vám vaše peníze vydělávaly. Zvolte si proto takovou formu spoření či investování, při které vaše peníze nebudou ztrácet na hodnotě. V ideálním případě zkombinujte několik z nich. Čím více si našetříte, tím bezstarostnější důchod vás čeká.
—————————————————————–
Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?
– Článek není investičním doporučením
– Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
– Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
– Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
– Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tematické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
