Průměrná cena 250 gramů másla začátkem října dosahuje téměř 60 korun. Davy šílí a vykupují máslo ze všech obchodů. Cena dále roste, teď už nejen kvůli vyšší výrobní ceně, ale i kvůli zvýšené poptávce. Ekonomové apelují na hysterické obyvatele, aby přestali podporovat cenový růst tím, že plní své lednice máslem. Představme si, že po čase výrobní cena másla klesne, čímž se sníží i jeho maloobchodní cena. Davová hysterie najednou ustane, lidé budou mít doma spoustu draze nakoupeného másla, které však nebude o nic lepší než máslo levnější, jehož budou plné obchody. Protože si lidé udělali zásoby, poptávka po másle klesne, čímž se ještě víc sníží jeho cena. A v tu chvíli vyrazí do obchodů ti, kteří se nenechali unést nákupní horečkou, a nakoupí za stejnou cenu mnohem více másla.
A dost podobně fungují trhy s cennými papíry. Nezkušení investoři vidí, že hodně lidí kupuje určité akcie, a tak je koupí taky. Cena akcií přijatelně kolísá, dokud nezačne krize. Investoři vidí, že začali prodělávat a zlepšení je v nedohlednu, a tak akcie prodají, aby omezili ztráty. Celou svou investici tak uzavírají v červených číslech a ještě si myslí, že předešli katastrofě, když vidí, o kolik hlouběji hodnota daných akcií klesá v následujících týdnech a měsících. Už je ale nenapadne, že kdyby nakoupili akcie právě v době, kdy je jejich hodnota na dně, mohli by je za pár let prodat s velkými zisky.
Je to přirozená reakce – když ceny rostou, vidím, že bych se mohl svézt na vlně růstu a vydělat. A když klesají, bojím se o svoje peníze a nechci jen přihlížet tomu, jak mi protékají mezi prsty. Pokud se však budete řídit emocemi, stane se přesný opak toho, čeho chcete dosáhnout – nakoupit levně a prodat draze.
Graf: ideální je nakoupit během burzovního krachu a prodat třeba těsně před prasknutím technologické bubliny. Index S&P 500, který sleduje vývoj akcií 500 velkých amerických firem, za 13 let od Černého pondělí v roce 1987 posílil o více než 400 %…
… Problém je, že nikdo nevidí do budoucnosti. Během krize nedokážeme předem určit, kdy budou akcie v nejnižším bodě a za jak dlouho se trh vzpamatuje z recese. Stejně tak nedokážeme říct, kdy je nejvhodnější chvíle prodat. Pokud bychom například neodhadli vrchol technologické bubliny v roce 2000, opět by nastala nepříjemná jízda z kopce:
Mnoho investorů se proto přiklání k názoru, že snahy předvídat vývoj trhu nemají cenu a nejlepší je prostě investovat pravidelně bez ohledu na to, jestli je recese, nebo zrovna indexy boří rekordy. Do karet této strategii hraje dlouhodobý vývoj. Pokud se znovu podíváme na graf vývoje S&P 500 a natáhneme ho na delší horizont, zjistíme například to, že pokud bychom opravdu využili „ideální“ příležitosti nakoupit během recese v roce 1987 a prodat na vrcholu technologické bubliny v roce 2000, byli bychom chudší, než kdybychom si aktiva podrželi do roku 2013, kdy index dosáhnul nového historického maxima (bez započtení inflace byl vrchol z roku 2000 dokonce překonán již v roce 2007). A nejen to. Všimněte si, že i investice těsně před začátkem hypoteční krize v roce 2007, tedy na historickém vrcholu před 10 lety, by dnes byla výnosná:
A tak je to odjakživa. Objevují se recese a období růstu, dlouhodobě však vždy dosáhne S&P 500 za nějakou dobu nového maxima:
Pravda, může se stát, že zrovna v době, kdy plánujete odejít do důchodu a začít žít ze svých investic, na tom světová ekonomika nebude moc dobře. Pořád platí, že nevidíme do budoucnosti, a tak dokážeme pouze na základě historických údajů říct, jaká je nejvyšší možná ztráta a její pravděpodobnost. Proto je nutné si uvědomit nejen pravděpodobnost zisku, ale i ztráty, a počítat s tím, že nic se nedá zaručit na 100 %. Dá se však říct, že ochota přijmout určité riziko je pořád lepší než 100% jistota, že vám hodnotu úspor během života okouše inflace. Výše rizika spojeného s investováním potom záleží na preferencích konkrétního investora, proto se v Portu o vaše cíle zajímáme již při tvorbě nového účtu.
zdroj grafů: macrotrends.net
