Prokrastinace, strach a neochota vzdát se části svého bohatství. Především kvůli těmto faktorům se nám nedaří spořit tolik, kolik bychom chtěli. Alespoň to tvrdí behaviorální ekonomové Shlomo Benartzi a držitel Nobelovy ceny za ekonomii Richard Thaler.
Právě oni se v 90. letech rozhodli využít těchto negativních emocí a nasměrovat je způsobem, který navždy změnil způsob, jak Američané spoří své peníze. Založili program Save More Tomorrow (SMarT), kterým obyvatele USA naučili, že uspořit víc peněz je jednodušší, než by se mohlo zdát.
Behaviorální „ekonomie“
Klasická ekonomická teorie mluví o tzv. hypotéze životního cyklu, kterou zformuloval italsko-americký ekonom Franco Modigliani. Předpokládá, že racionálně smýšlející člověk chce mít během života rovnoměrnou spotřebu. Zatímco v mládí jsou jeho příjmy minimální a na spotřebu si musí půjčovat, v dospělosti se mu podaří dosáhnout dostatečného příjmu. Ten vystačí nejen na předem určenou hladinu spotřeby, ale i splacení dluhů z mládí a naspoření dostatečného množství peněz pro bezstarostné stáří.
Obrázek 1: Grafické znázornění hypotézy životního cyklu
Behaviorální ekonomové s tímto tvrzením nesouhlasí. Přesněji řečeno nesouhlasí se samotnou podstatou tradiční ekonomie, která tvrdí, že lidé jsou racionálně přemýšlející bytosti ženoucí se za nejlepší možnou variantou. Místo toho vidí člověka spíše jako chybující bytost, která se snaží dělat správná rozhodnutí, jež však nemusí být vždy racionální.
Snad nejvíce lidé chybují ve spoření. Zatímco racionální by byla snaha o maximalizaci úspor na základě aktuální a budoucí úrokové míry, realita je často jiná. Nechceme ztrácet čas něčím, co ani nelze pořádně odhadovat a už vůbec se nám nechce do omezování přítomné spotřeby.
Mnoho obézních lidí si uvědomuje, že vyšší váha má negativní vliv na jejich zdravotní stav. Stejně tak si mnoho lidí uvědomuje, že nízké, či žádné spoření může negativně ovlivnit jejich budoucnost. Uvědomění je důležité, ale zdaleka nestačí. Přes 80 % lidí, odhodlaných v rámci několika měsíců zvýšit procento svých úspor, selhalo a ani po 4 měsících nezměnilo své spořící návyky. Tak jako se lidem systematicky nedaří začít cvičit nebo přestat kouřit, tak se jim nedaří ani začít (více) spořit.
Prokrastinace
Jednou z největších nástrah na cestě za spořením je prokrastinace. Začít spořit je často zbytečně složité. Jeden z autorů programu SMarT, Shlomo Benartzi, to ve svém vystoupení na konferenci TED připodobňuje k problému se zaškrtnutím políčka. Říká, že lidé jsou ze své podstaty líní a neradi s něčím začínají, obzvlášť pak se složitějšími věcmi.
Benartzi poukazuje na zajímavé zjištění ohledně zaškrtávání políček. Jak v Německu, tak v Rakousku musíte při vydání řidičského průkazu rozhodnout, zdali souhlasíte či nesouhlasíte s posmrtným darováním vašich orgánů. Obyvatelé obou relativně podobných zemí odpovídají na podobně znějící otázku. Jediným rozdílem je fakt, že v Německu musíte zaškrtnout políčko pokud souhlasíte, zatímco v Rakousku zaškrtáváte políčko pokud nesouhlasíte.
Obrázek 2: Problém zaškrtnutí políčka – darování orgánů (zdroj)
Tento na první pohled miniaturní rozdíl má však obrovské následky. Zatímco v Německu se k darování orgánů zapíše jen necelá osmina, v Rakousku se množství dárců blíží sto procentům. Jednoduché řešení, v podobě nutnosti zaškrtnout políčko, vede k záchraně mnoha lidských životů.
A jinak tomu není ani u spoření. Například ve Velké Británii stoupl počet zaměstnanců zapojených do penzijního spoření z 60 na 90 %. Jak? Odstraněním nutnosti zažádat o zapojení do penzijního spoření. Místo toho spoří každý zaměstnanec automaticky a žádat musí o jeho zrušení.
Averze ke ztrátě
Dalším problémem je nechuť ke ztrátě. Jaká ze situací by vám byla příjemnější? Dostat jako dar 100 Kč a nebo dostat darem 200 Kč, z čehož by vám po chvíli někdo polovinu ukradl?
Většina lidí intuitivně preferuje první možnost a to i přes to, že výsledek je nakonec stejný. Tak i tak si odneseme stovku, tak proč se nám druhá možnost tak příčí?
Behaviorální ekonomové mluví o tzv. averzi ke ztrátě. Zjednodušeně rádi získáváme a neradi ztrácíme. A to je kámen úrazu, na který narážíme při spoření. Pro většinu lidí je spoření spjato s omezením své aktuální spotřeby. Dává to smysl. Pokud chcete mít více v budoucnosti, musíte se vzdát něčeho v přítomnosti. Jednoduché pravidlo, které však podstatnou část lidí děsí a riskují raději nejistou budoucnost, díky čemuž si mohou užít příjemnější přítomnost.
SMarT řešení?
Behaviorální ekonomové jsou často kritizováni, že vytvářejí bezvýznamné studie, které poukazují na problém, ale nenabízí reálné řešení. Richard Thaler a Shlomo Benartzi se proto rozhodli ukázat, že behaviorální ekonomie má ve vědeckých kruzích své místo a může vytvářet řešení pro rozsáhlé ekonomické problémy.
Věděli že chtějí vytvořit program, kterým přimějí obyčejné lidi více spořit a zároveň si uvědomovali, jakým překážkám čelí. Potřebovali program, který bude jednoduchý a zároveň v lidech nebude vzbuzovat pocit, že je spoření něco stojí. A to přesně je program Save More Tomorrow.
Poprvé byl vyzkoušen v roce 1998 u ve všech ohledech průměrné americké firmy. Jeho princip je velmi jednoduchý. Zaměstnanci odsouhlasí, že s každým zvýšením mzdy zvýší i částku kterou pravidelně spoří. V praxi to vypadá spíše tak, že zaměstnavatel, který se stará o spoření zaměstnance, alokuje část navýšení mzdy na penzijní spoření zaměstnance a druhou (společně se zbytkem mzdy) na osobní účet zaměstnance.
Tímto jednoduchým trikem se zbavujeme hlavních problémů, na které jsme v předchozí části článku naráželi. SMarT program v člověku nevytváří pocit ztráty a ve své podstatě je velmi jednoduchý. Žádné počty, žádné formuláře, žádné úřady. Zbývá tak jediná otázka. Funguje?
SMarT v praxi
Program Save More Tomorrow zaznamenal úspěch hned v první společnosti, ve které byl testován. Pokud se podíváme na skupinu zaměstnanců, kteří souhlasili se zapojením do SMarT programu, můžeme sledovat jasné zvýšení pravidelně spořené částky. V roce 1998, kdy do programu vstupovali, spořili zaměstnanci v průměru 3,5 % platu. Tedy jen pouhou čtvrtinu oproti roku 2002. Za pouhých 5 let se zaměstnancům, kteří tvrdili že spořit více není v jejich silách, podařilo dosáhnout 13,6% míry úspor.
Tím však program Save More Tomorrow ani zdaleka neskončil. Díky úspěchům, které Thaler a Benartzi popsali, začali o SMarT program projevovat zájem další a další americké společnosti. Program Save More Tomorrow se stal alternativou ke klasickému spoření, kterou nyní nabízí většina amerických společností.
Behaviorálním ekonomům se podařilo spustit revoluci v oblasti spoření a vytvořit alternativu pro lidi, kteří se nedokážou vzdát své přítomné spotřeby.
Krom slov chvály se však program SMarT dočkal i své kritiky. Tou, která zaznívá nejčastěji, je že celý program je až přehnaně paternalistický. Mnoha liberálně smýšlejícím lidem vadí způsob, kterým lidé do programu vstupují. Většina behaviorálních ekonomů totiž doporučuje řešení, která se lidí neptají, zdali chtějí vstoupit, nýbrž zdali chtějí vystoupit z něčeho, do čeho se sami ani nezaregistrovali.
Sami behaviorální ekonomové to označují za liberální paternalismus, který lidem nabízí možnost volby a pracuje v jejich prospěch.
SMarT Portu
Pokud váš zaměstnavatel podobný program nenabízí, můžete si vytvořit svůj vlastní SMarT program. Co takhle slíbit sám sobě, že z každého dalšího navýšení mzdy budete půlku spořit? Pokud se nebojíte investování, můžete začít klidně s námi. Posílat můžete třeba jen tisícovku a svůj vklad v závislosti na výši mzdy kdykoliv měnit.
Hlavní je držet se svého plánu a všechno ostatní můžete nechat na nás.
Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?
- Spoření není investování – hlavním rozdílem je, že při spoření zpravidla nemůžete přijít o vloženou částku, zatímco u investování můžete dle stupně rizika získat, ale i ztratit značnou část vkladu
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme
