Každý nový investor, ať je sám milovníkem whisky, nebo ne, se pochopitelně setká se spoustou nových pojmů a procesů. Investování do celých sudů se skotskou whisky bylo ještě před pár lety neznámým konceptem. Kdo neměl kontakty v palírnách nebo s lidmi z odvětví, neměl moc šancí, jak k takovému sudu přijít. V dnešní době ale patří sudy s whisky k jedné z nejziskovějších alternativních investic vůbec. Rozhodli jste se investovat do sudů se skotskou whisky, ale stále nerozumíte polovině dostupných materiálů? Pak jste na správném místě. Pojďme si zodpovědět ty nejčastěji kladené otázky a objasnit pár důležitých aspektů.
OLA/RLA
OLA = Original Liters of Alcohol (objem tekutiny v sudu v den naplnění)
RLA = Re-gauged Liters of Alcohol (objem tekutiny v sudu v den posledního měření)
S věkem whisky lehce klesá její objem, díky tzv. angel’s share, kdy se voda i alkohol ze sudu odpařuje a při každém přeměření (re-gauge) sudu se zjistí, jakou rychlostí a zda je tedy kvalita sudu v pořádku. Součástí tohoto procesu je také zjistit přesnou sílu alkoholu, která postupem zrání klesá tzv. ABV (alcohol by volume). Pokud zatím nebyl sud od svého naplněné přeměřen, v dokumentaci se uvádí počet litrů s označením OLA. Po přeměření je to pak RLA, k tomu dochází až po několika letech zrání (cca 5 – 7), v době, kdy je vhodné whisky i ochutnat a nebo ji přelít do jiného sudu pro tzv. re-racking. Následně se přeměřování koná každé tři roky, po dosažení 15 let je to pak každoročně.
Jedná se o relativně pracný proces, sudy jsou těžké, regály ve skladech několik metrů vysoké a dostat jeden sud do požadované pozice a zpátky na své místo může zabrat několik hodin. K urychlení procesu jsou využívané nejmodernější technologie, ale samotné přeměření a zaznamenání údajů je odpovědností proškolených pracovníků, kteří k tomu použijí hustoměr, podobně jako u měření chladící kapaliny v autě.
U každého nákupu sudů s whisky nebo investice do jednoho je jedním z prvních údajů, kterého si všimneme, právě počet litrů alkoholu v sudu. Toto číslo bude indikovat, kolik láhví naplníme a za kolik peněz je následně prodáme, pokud by to bylo účelem. Pro představu se podívejme na sud s whisky Bowmore z roku 1997, který držel 88 litrů (RLA) při síle 58 % ABV. Díky rychlé matematice se každý zájemce může dopočítat počtu láhví, který ze sudu přibližně dostane:
RLA/ % ABV/ 0,75 l (nebo jakákoliv jiná velikost láhve) = počet láhví
88/ 0,58/ 0,75 = 202 láhví
Je nutné brát na vědomí, že během celého procesu přelévání sudů do láhví nebo do jiného sudu se o pár litrů přijde.
Co je angel’s share?
Angel’s share neboli „podíl andělům“ se používá jako označení pro ztracenou tekutinu při odpařování alkoholu a vody ze sudu. Ve Skotsku se sudy naplňují 63%-68% alkoholem a každoroční ztráta okolo 2 % tekutiny (whisky) je normální součástí procesu zrání v sudech. Rychlost klesání jak celkového počtu litrů whisky v sudu, tak i síly alkoholu, závisí na kvalitě použitého sudu, skladování, teplotě, vlhkosti, …
Díky skotskému podnebí se alkohol vypařuje rychleji než voda a proto čím starší whisky je, tím nižší procento alkoholu obsahuje. Naopak při zrání americké Bourbon whiskey v Tennessee se voda vypařuje rychleji než alkohol, síla whiskey tak s věkem stoupá.
V případě nadměrného úbytku whisky se může jednat o vadný sud, je to velice neobvyklá situace a každá palírna (i nezávislý sklad) je pro tyto případy pojištěna.
Co znamená Cask Strength whisky?
Cask Strength označení na etiketě láhve znamená, že whisky zamířila ze sudu přímo do láhve a síla alkoholu nebyla „stažena“ pomocí vody. Doslova to tedy znamená „sudová síla“, ale i mimo Velkou Británii se na etiketách běžně používá právě anglický výraz. Koupit skotskou whisky o síle přes 50 % je pak možné převážně ve specializovaných obchodech a od nezávislých maloobchodníků, tzv. independent bottlers. V barech a restauracích také není obvyklé vidět na policích cask strength whisky.
V klasických obchodech běžně narazíme na 5, 9, 12, 15, 18letou whisky o síle 40–43 %, což znamená, že po vylití ze sudu se tekutina zředí vodou, aby se dostala na požadovanou sílu. Čekat na přirozené dozrání whisky na 43% by se většině obchodníků nevyplatilo, protože poptávka po whisky je i tak vyšší než nabídka a takové čekání u jednoho sudu by mohlo trvat 40 let. Nemluvě o tom, že by každá láhev z tak starého sudu zamířila přímo do aukcí místo do supermarketů.
Přidáním vody se samozřejmě zvýší objem, naplní se více láhví a whisky je na trhu cenově dostupnější. Ve světě whisky platí, že každý by ji měl pít tak, jak ji má rád a začít se slabší sílou, kde zjistí, co mu chutná a pak pokročit k cask strength whisky, která bývá podstatně dražší a silnější. Ale pozor, vrátit se z cask strength zpátky není už vůbec jednoduché.
Kdo jsou Independent bottlers?
Independent bottlers jsou nezávislí obchodníci s whisky, kteří nakupují sudy různých palíren a stáčí je do láhví pod vlastní značkou. Každá palírna má vlastní stejnojmennou značku (jako Glen Moray, Caol Ila, Jura, atd.) a jejich láhve jsou pak ty, co vídáme na policích v obchodech a barech. Mezi milovníky whisky je ale populární nákup láhví od independent bottlers, kteří jsou právě ti, co vysedávají v aukcích a nakupují zajímavé sudy pro tzv. single cask bottling. Mezi nejznámější a nejstarší nezávislé obchodníky patří Cadenhead’s ze Skotska, kteří vlastní nesčetně obchodů s whisky po celé Británii a jejich značka je oblíbená po celém světě.
Rozdíly mezi single cask/single malt/blended malt
Mezi nejzákladnější typy skotské whisky, které najdeme uvedené na etiketě každé láhve, patří single cask, single malt a blended malt.
Single cask doslova znamená, že láhev byla naplněna jen whisky z jednoho konkrétního sudu. Číslo sudu je pak uvedené na etiketě.
Single malt je pak whisky z jedné palírny (jedné značky), může být ale z několika různých sudů. Věk uvedený na etiketě je určen nejmladším použitým sudem.
Blended malt je whisky, která může být namíchaná z různých palíren a tím pádem různých sudů. Věk na etiketě opět určitě nejmladší použitý sud. Výjimkou jsou neobvyklé sudy, kdy se v rámci experimentu majitel rozhodne „namixovat“ tekutinu vypálenou v různých palírnách do jednoho sudu i na dobu zrání. Jednat se pak může o single cask blended malt.
Při označení malt se jedná jen o whisky ze 100% sladového ječmene, tedy bez použití jiného obilí. Americká whiskey tedy nikdy nemůže být označena jako „single malt“ , protože se pálí z kukuřice. Označuje se pak jako single grain whiskey/blended (grain) whiskey.
Re-racking/fist fill/second fill
Re-racking označuje proces, kdy se whisky z jednoho sudu přelije do jiného. Tato situace může nastat z několika důvodů – vadný originální sud anebo požadavek na tzv. finish, kdy se na pokračující zrání whisky použije například sud po portském víně nebo sherry ( poté označení ex-sherry). Vybraný finish pak obohatí chuť tekutiny (čokoláda, hřebíček, sušené ovoce) a je populární především na asijském trhu.
Za first fill sud se označuje ten, do kterého se skotská whisky nalévá poprvé po vyprázdnění americkým bourbonem. Protože i prázdný sud dokáže ve dřevě udržet až 6 litrů předchozí tekutiny, first fill sudy se skotskou whisky nasáknou silnou vanilkovou, skořicovou a karamelovou chuť. Americká bourbon whisky je nutně naplněna vždy do nového sudu z dubu bílého, použité sudy tedy následně míří do Skotska, protože tam se whisky naopak plní jen do už použitých sudů.
Označení second fill se pak používá pro sudy, do kterých se skotská whisky nalévá podruhé. Každý sud si udrží dostatek síly a chuti pro opakované použití, zvykem je sud „zrecyklovat“ přibližně třikrát (v závislosti na délce zrání každé whisky). Následně projde procesem, který se nazývá charring – sud je zevnitř vypálen, dřevo je oživeno a je připraveno k dalšímu použití.
Whisky/whiskey
Rozdíl v názvech je pouze v původu a označení – whisky je používáno při skotské a kanadské, u americké nebo irské je to pak whiskey. Ve Velké Británii si při nesprávném označení v psaném projevu může každý znepřátelit všechny, co se o tom doslechnou. Je tedy rozhodně dobré v tom mít jasno.
