Ani ne 10 % mladých Čechů do 25 let nemá žádný vlastní příjem. Většina z těch, kteří na brigády chodí, svůj výdělek zcela neutratí a dokáže si odkládat stranou. Jak hospodařit s penězi, se mladí lidé dozvídají hlavně z internetu. Vyplývá to z průzkumu investiční platformy Portu ve spolupráci s organizací Nekrachni, která pomáhá mladým lidem finančně dospět a zlepšuje jejich finanční gramotnost, sběr dat provedla agentura IPSOS.
Češi ve věku 16–25 let nechtějí být zcela finančně závislí na svých rodičích. Proto se snaží si přivydělávat – až 67,2 % respondentů generace Z tak pracuje buď celoročně, nebo přes léto. Necelá pětina z nich už práci má, bez vlastního příjmu je jen každý desátý mladý Čech. Na Slovensku je situace o poznání horší.
Takové výsledky přináší aktuální průzkum, který si nechala zpracovat investiční platforma Portu na vzorku 498 respondentů v České republice a 207 respondentů na Slovensku. Sběr dat proběhl prostřednictvím výzkumné agentury IPSOS.
Z průzkumu vyplývá, že mladí Češi jsou aktivnější než Slováci. Více než třetina z nich pracuje celoročně a více než 30 % chodí na brigády v létě. Mladí lidé generace Z jsou tak nejen méně finančně závislí na svých rodičích, ale zároveň se učí s vlastními penězi zacházet.
„Výsledek ukazuje, že nejlepší školou je vlastní zkušenost. Není optimálnější situace, než když mladí lidé jsou ochotni si peníze vydělat, a přemýšlejí, jak s nimi naložit. V dnešní době není problém si informace o investování dohledat, a to i velmi detailní a odborné. Klíčové je chtít a začít. Do budoucna tak vyrůstá nová generace zkušených investorů,“ doplňuje Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh a garantka Indexu investiční gramotnosti.
Z regionálního pohledu si prací při studiu přivydělává nejvíce mladých lidí v Libereckém kraji (88,9 %), nejméně v Praze (55,7 %). Naopak v hlavním městě je podíl pracujících ve věku 16–25 let nejvyšší (26,2 %) a také nejvíce mladých Pražanů si své přivýdělky odkládá (91,8 %).
Nezávislost láká
Proč si většina Čechů generace Z brigádami přivydělává? Protože chce mít vlastní finance a nakládat s nimi podle vlastního uvážení (68,1 %), a také proto, že se chce osamostatnit a nebýt zcela závislá na svých rodičích (42,4 %). Mladí Češi a Češky touží mít své peníze a rozhodovat o nich podle sebe. Dobrou zprávou je, že neutratí vše, co vydělají. Téměř 85 % z nich si dokáže část výdělku odkládat stranou, v 55,7 % případů jim přispívají i rodiče. Ukazuje se, že spoření v mladém věku je důležité – zejména v případě investování dokážou plnoletí dosáhnout díky dlouhodobému investičnímu horizontu vysokého výnosu i z relativně malých částek.
Naopak vyzkoušet si různé pracovní oblasti uvádí jako důvod své motivace si přivydělat nejméně respondentů (26 %). Přibližně třetina brigádníků pak chce získat pracovní zkušenosti do svého životopisu.
Když škola nepomůže, nastupuje internet
Průzkum také ukázal, že odpovědi na otázky, jak nejlépe zacházet s vydělanými penězi, hledají mladí Češi a Češky hlavně na internetu, protože nejsou spokojeni s úrovní finančních znalostí ze školy. „Škola jako místo, kde lze informace o finanční gramotnosti získat, zaostává. Tři čtvrtiny respondentů generace Z (74,7 %) tvrdí, že v této oblasti nemají dostatečné znalosti. 30,7 % mladých nemělo finanční gramotnost ve škole vůbec, 44 % pak téma probíralo, ale z jejich pohledu nedostatečně,„ upozorňuje Lukáš Raška, analytik Portu.
Hlavním zdrojem znalostí a dovedností o světě financí tak není pro mladé ani škola, ani rodiče, ale internet (54,5 %). Mezi českou generací Z jsou populární tzv. finfluenceři, až 33,7 % sleduje alespoň jednoho, jejich obsahová tvorba častěji oslovuje muže (40,3 %) než ženy (27,7 %). Oblíbeným zdrojem informací jsou také knihy nebo webové stránky zaměřené na finance, které čte 31,5 % mladých Čechů a Češek, 22,1 % z nich pak poslouchá alespoň jeden finanční podcast.
Finanční gramotnost pokulhává Zájem české generace Z o finance se také projevuje v rostoucí investiční gramotnosti. Tu Portu každoročně měří svým Indexem investiční gramotnosti nejen v České republice a na Slovensku, ale i v Polsku. U nás se finanční gramotnost meziročně zlepšuje ve všech věkových kategoriích – přesto, že jsou na tom mladí Češi zatím nejhůře, svůj nedostatek dohánějí nejrychleji.
Z Indexu také vyplývá, že nejmladší generace respondentů ve věku 18–26 let dosahuje ve srovnání s ostatními věkovými kategoriemi nejlepších výsledků v diverzifikaci svých investic a porozumění složenému úročení. „Výsledek nám dává naději, že když se mladí lidé budou vzdělávat a snažit se při studiu vydělávat, budou schopni kompenzovat celorepublikově nízkou úroveň výuky finanční gramotnosti ve školách. Bylo by samozřejmě lepší, kdyby se ve školství zároveň zvýšila četnost i kvalita finančního vzdělávání, aby se mladí nemuseli v praxi tak často učit na vlastních chybách,“ uzavírá Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha, který je také garantem Indexu investiční gramotnosti.
O průzkumu
Sběr dat provedla agentura Ipsos prostřednictvím aplikace Instant Research ve dnech 19. až 24. července 2024 na vzorku 498 respondentů ve věku 16 až 25 let v České republice a mezi 207 dotazovanými na Slovensku.
Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?
- Článek není investičním doporučením
- Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
- Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
- Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
- Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tematické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
