V posledních měsících jsou investoři svědky bezprecedentních kroků ze stran centrálních bank po celém světě. Nejvýznamnější z nich – Federální rezervní systém, nezůstal stranou. Před pár týdny Fed oznámil, že začne nakupovat napřímo individuální korporátní bondy v objemu až 750 miliard dolarů s cílem vytvořit široce diverzifikované portfolio amerických korporátních dluhopisů. Doposud Fed nakupoval pouze burzovně obchodované fondy ETF.
Jedná se o jeden z další stimulů americké ekonomiky centrální bankou v tzv. QEi (kvantitativní uvolňování do nekonečna, neboli Quantitative easing to infinity), kdy od března Fed nastartoval rotačky a zaplavuje trh likviditou. Otázka je, kam až s těmito stimuly může zajít, když se nedávno šéf Fedu Jerome Powell nechal slyšet, že „pomoc ekonomice bude pokračovat do té doby, dokud to bude potřebovat“. Zajde zmíněná pomoc tak daleko, že bude Fed vykupovat dluhopisy společností v bankrotu? Dluhy na kreditních kartách? Private equity nebo přímo akcie na burze? Ničemu z toho bychom se pravděpodobně nemohli divit. Pro ilustraci lze uvést, že v dubnu Fed vykupoval dluhopisy na trhu v objemu 70 miliard dolarů denně, což je suma, kterou v minulých krizích vynakládal na odkupy v měsíčních intervalech. Pokud by Fed tyto prostředky přelil na akciový trh, dokázal by si za 22 dní koupit celou společnost Apple, největší firmu, která je v Americe na burze. K takovému znárodnění snad ve větší míře nedojde.
Rozvaha americké centrální banky mezitím narostla do nebeských výšin. Rok začínala na 4,173 bilionech dolarů, v současnosti je na úrovni 7,1 bilionu dolarů a to ještě zdaleka nemusí být konečné číslo. Fed mimochodem vlastní již více než pětinu vládního dluhu USA.
Vliv kroků Federálního rezervního systému na akciové trhy je zřejmý. Mimo to, že vlivem úrokových sazeb Fed zlevnil peníze, se taky postaral o výrazný nárůst peněžní zásoby v USA. Objem peněz v ekonomice je často přehlížený, avšak pro dlouhodobého investora naprosto klíčový aspekt, který funguje jako hrubý odhad toho, jak rychle porostou zisky podniků. Ty následně táhnou nahoru i ceny akcií.
Jestliže peněžní zásoba (měřeno měnovým agregátem MZM, který je z hlediska investora nejdůležitější – zahrnuje všechny likvidní peníze, které mohou být teoreticky investovány do akciového trhu) v USA roste dlouhodobě tempem 7-8 % ročně, tak od začátku letošního roku do poloviny června vzrostla o 23,6 %. Vztah mezi objemem peněz v ekonomice a růstem akcií (S&P 500) dobře ilustruje následující graf, ze kterého lze vypozorovat, že na březnový prudký nárůst peněžní inflace v USA (modrá křivka) okamžitě reagoval růstem i akciový index (černá křivka). Ponecháme nyní stranou úvahy o tom, zdali je hodnota indexu S&P 500 úměrná pokleslým ziskům korporací nebo ne. Směrem nahoru vytáhl index především přetlak peněz, které jsou na trh vháněny centrálními bankami. Je potřeba také dodat, že v případě nárůstu modré křivky se nejedná o bublinu, ale o vlastnost finančního systému, který se v dohledné době měnit nebude.
Objem peněžní zásoby, která exponenciálně roste, je skutečně silným a spolehlivým motorem, který dlouhodobě pohání ceny akcií. Tento motor nevysadí, ať už bude prezidentem republikán nebo demokrat, v Kongresu bude mít převahu jedna strana, nebo druhá a v guvernérské židli centrální banky bude sedět kdokoli. Musela by nastat změna v měnovém systému zpátky ke zlatému standardu, ale k tomu již patrně nikdy nedojde, jelikož vlády k tomu nemají motivaci. Dá se tedy očekávat růst peněžní inflace i v budoucích letech, a pokud to bude stejným tempem jako v minulosti, bude za 30 let v ekonomice Spojených států zhruba osmkrát více peněz než teď. Ceny akcií pak čeká o více či méně podobný násobek stejný růst a investor s opravdu dlouhým investičním horizontem na tom bude profitovat.
Držet hotovost? Raději akcie
Co si z přístupu americké centrální banky může odnést drobný investor? Především to, že v kombinaci s velmi nízkými či dokonce zápornými reálnými úrokovými sazbami, které nás nyní dlouhé měsíce čekají, je lepší omezit nyní investice do dluhových aktiv a většinu investic směřovat do aktiv majetkových (akcií), která mají určitou schopnost kompenzovat znehodnocování kupní síly peněz. Zde patří hlavně akcie, ideálně americké. Vhodným instrumentem je například iShares Core S&P 500 UCITS ETF z nabídky instrumentů Portu, kopírující index S&P 500, který zahrnuje akcie 500 největších společností v USA dle tržní kapitalizace.
——————————————————-
Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?
– Článek není investičním doporučením
– Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
– Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
– Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
– Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tematické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
