V jednom z minulých článků na blogu, jsme vám lehce poodkryli, co pro vás chystáme v oblasti finanční gramotnosti a proč je důležité budovat finanční gramotnost již od mládí. Tentokrát si vysvětlíme, co to vlastně finanční gramotnost je a jak si v této oblasti česká populace vede. V závěru pak porovnáme zajímavé výsledky měření finanční gramotnosti z roku 2015 a 2020.
Finanční gramotnost můžeme definovat jako soubor znalostí, dovedností a postojů nezbytných k dosažení finanční prosperity prostřednictvím zodpovědného finančního rozhodování. Finančně gramotný člověk se orientuje v problematice peněz a cen a je schopen odpovědně spravovat osobní/rodinný rozpočet, včetně správy finančních aktiv a finančních závazků s ohledem na měnící se životní situace.
Struktura finanční gramotnosti podle OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) obsahuje tři základní roviny. Na nejnižší úrovni se jedná o principy, ke kterým není třeba velkých matematických schopností. V další úrovni finanční gramotnosti je pak člověk schopen základní principy správně aplikovat v souvislostech. Nejvyšší úroveň finanční gramotnosti zahrnuje schopnost aplikovat principy v složitých souvislostech a konkrétních životních situacích i s ohledem na život ve společnosti.
První dvě složky finanční gramotnosti se jistě dají snadno naučit ve škole. Ovšem finančně gramotné (tj. rozumné, zodpovědné) rozhodování ovlivňují také nekognitivními faktory, které formální vzdělávací proces už příliš ovlivnit nedokáže. Jedná se především o přístup k informacím a vzdělání, přístup k penězům a finančním produktům, osobní postoj k finančním otázkám a sebedůvěra při jejich řešení a nakonec skutečné jednání na základě vlastních zkušeností. Jinými slovy teoretickou znalost finančních nástrojů se jednoduše dozvíme ve škole, na internetu, od rodičů, finančních poradců a od kohokoliv jiného, pro nás důvěryhodného. Mnohem důležitější však je, které produkty jsou pro nás vhodné a dokázat rozlišit rozdíly.
A proč je finanční gramotnost důležitá?
Aby byl člověk finančně gramotný, nemusí se nutně stát odborníkem na všechno, důležité je si uvědomit vlastní odpovědnost za své finance. Zjednodušeně řečeno, jde o to být schopný zajistit své životní potřeby i svá přání. Je jen na vás jak toho dosáhnete. Finanční gramotnost totiž nemá žádnou předem stanovenou metu nebo hranici, která by určovala zda je někdo finančně gramotný nebo není. Pokud se často dostáváte do situace, že jen tak tak měsíčně vyjdete s výplatou na pokrytí nezbytných životních nákladů a už vám nezbývá na to si dopřát to, po čem toužíte, natož přemýšlet nad tím, jak spořit či investovat, možná je nejvyšší čas zamyslet se na tím, kde máte z pohledu finanční gramotnosti mezery.
Zajímavé je, že ze sociologických výzkumů vyplývá, že se bohatí lidé nejvíce soustředí na dosažení finanční nezávislosti. Tedy stavu, kdy nejsou odkázáni pouze na výplatu od svého zaměstnavatele a vykonávají práci na základě svého rozhodnutí a ne z ekonomické nutnosti. Při nákupech se nesoustředí příliš na cenu, nýbrž na kvalitu a smysluplnost samotného nákupu. Jen si představte, jaké má asi takový bohatý člověk pracovní výsledky, když svou energii vynakládá přesně na to, co mu dává smysl. A když to hodně přeženeme, jak svým vědomím zacházením s financemi v oblasti nákupů ovlivňuje své nejbližší (rodiče, partnery a děti) nebo například životní prostředí.
R.T. Kiyosaki, americký podnikatel, investor a spisovatel, představuje svůj alternativní postoj k finanční gramotnosti ve své knize s názvem Bohatý táta, chudý táta, kde hlavním mottem celé knihy je: „Bohatí nepracují pro peníze, nechávají peníze, aby pracovaly pro ně.“ No nebylo by to skvělé, kdybychom všichni byli finančně nezávislí?
Ministerstvo financí provedlo měření úrovně finanční gramotnosti dospělé populace České republiky v lednu 2020. Výsledky průzkumu shrnují, jak na tom Češi jsou v oblasti finančních znalostí a ekonomické zodpovědnosti celkově i s ohledem na různé demografické ukazatele. Oblasti zkoumání byly definovány jako domácí rozpočet, finanční rezervy, finanční produkty a spotřebitelské úvěry, ochrana spotřebitele na finančním trhu a jak umíme nebo neumíme počítat a nakonec postoje k financím a chování na finančním trhu. Podrobné výsledky jednotlivých kategorií naleznete zde.
Z výsledků vyplývá, že úroveň finanční gramotnosti, která se skládá z finančních znalostí a ekonomické zodpovědnosti, se od posledního měření v roce 2015 mírně zvýšila a také narostla úroveň ekonomické zodpovědnosti. Současně ale výsledky jednoduchých příkladů prokazují na to, že jsme se zhoršili v oblasti základních matematických dovedností (prosté dělení, zlomky, procenta, trojčlenka, jednoduché a složené úročení). Nikoho asi nepřekvapí, že vyšší úroveň finančních znalostí mají převážně lidé s vysokoškolským vzděláním, lidé s vyššími příjmy a živnostníci a to platí i pro zkoumaný prvek „ekonomická zodpovědnost“. Ekonomicky zodpovědný člověk je ten, který lépe využívá finanční produkty nebo se zodpovědněji rozhoduje ve světě financí. Zajímavostí je, že vyšší úroveň finančních znalostí prokazují obyvatelé Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje, naopak nižší úroveň prokazují ti, kteří žijí v Olomouckém a Zlínském kraji. Z pohledu ekonomické zodpovědnosti je na tom dle demografického ukazatele nejlépe Plzeňský a Jihočeský kraj.
Když se porovnávala kombinace úrovně finančních znalostí a zároveň ekonomické zodpovědnosti, výsledky byly následující. Nejvyšší počet respondentů (přesně 44 % populace) výzkumu spadá do kategorie vyšší úroveň ekonomické zodpovědnosti a zároveň vyšší úroveň finančních znalostí, což opět nezní moc překvapivě, spíš logicky. Stejně tak i výsledek druhé nejpočetnější kombinace (26 % populace) nižší úroveň ekonomické zodpovědnosti a zároveň nižší úroveň finančních znalostí. Velmi zajímavý, hlavně z pohledu zacílení finančního vzdělání, je výsledek kategorie vyšší ekonomická zodpovědnost a nižší úroveň finančních znalostí (25 % populace), kde vnímáme největší potenciál ke zlepšení.
Celkově lze ve srovnání s rokem 2015 pozorovat mnohem aktivnější přístup k vlastním financím. Skokově narostl podíl těch, kteří začali spořit (z 35 % v roce 2015 na 69 %), stanovili si jasný finanční plán (z 39 % v roce 2015 na nynější 64 %) nebo omezili některé své výdaje (z 35 % v roce 2015 na 62 % v roce 2020). Mladí lidé do 29 let a lidé se základním vzděláním si častěji hledali novou práci a jiné zdroje vyšších příjmů. Dvě třetiny domácností si vytvářejí rezervu pro případ ztráty příjmu. Zvyšuje se také podíl lidí, kteří se poradí se svými blízkými či s odborníky před podepsáním smlouvy nebo v případě finančních potíží. Přestože postupně roste povědomí o finančních produktech, aktivně využíváme pouze jejich malou část. Opět nikoho asi nepřekvapí, že mezi nejvyužívanějšími produkty patří běžný účet, spořící účet, penzijní připojištění (popřípadě důchodové spoření) nebo využívání kreditních karet. Velmi výrazný nárůst od roku 2015 můžeme pozorovat u akcií a dluhopisů nebo kolektivního investování, ovšem jejich využívání (procentuálně vyjádřené ve výsledcích průzkumu) výrazně zaostává za ostatními již zmíněnými finančními produkty.
A to je výzva pro nás! V Portu se dlouhodobě snažíme přinášet informace a rozšiřovat vám obzory ve světě investic, financí i finanční gramotnosti.
Chystáme edukativní kampaň zaměřenou především na mladou generaci. V tomto případě totiž skutečně platí: „čím dříve, tím lépe!“
V následujících článcích si představíme jednotlivé kroky a pomůcky k tomu, jak si vytvořit vlastní přehled o výdajích a příjmech a základní pojmy ze světa financí, se kterými se často setkáváte.
—————————————————————–
Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?
– Článek není investičním doporučením
– Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
– Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
– Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
– Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tematické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.
—————————————————————–
Zdroje:
