Inflace v září pokračovala v sestupné tendenci. V Česku v září inflace klesla překvapivě rychle a v meziročním vyjádření dosáhla na 6,9 %.
Inflace v České republice
Meziroční míra inflace se v ČR v září oproti předchozímu měsíci snížila o 1,6 procentního bodu na 6,9 %. Jedná se o nejnižší hodnotu od prosince 2021. Zpomalení meziročního cenového růstu způsobily hlavně ceny bydlení, potravin a nealkoholických nápojů. Ceny nájemného z bytu vzrostly o 7,9 %, vodného o 16,3 %, stočného o 26,9 % a tepla a teplé vody o 36,2 %. Z potravin měly na meziroční růst cenové hladiny největší vliv cena brambor (63,4 %) a cena cukru (44,6 %). Vyšší byly ceny vajec (7,5 %), ovoce (7,3 %) a zeleniny (20,4 %). Naopak ceny polotučného trvanlivého mléka byly v září meziročně nižší o 21,1 %, olejů a tuků o 13,0 %. Ceny zboží souhrnně vzrostly o 7 %, ceny služeb se zvýšily o 6,7 %.
Meziměsíčně klesly spotřebitelské ceny v září o 0,7 %. S končící letní sezónou výrazně klesly ceny dovolených o 21,9 %. Zlevnila i většina potravin a nealkoholických nápojů. Ceny ovoce se snížily o 3,8 %, zeleniny o 2,9 %, z čehož ceny brambor byly nižší o 2,7 %. Ceny vajec klesly o 9,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,3 % a vepřového masa o 1,8 %. Zlevnilo i bydlení. Ceny zemního plynu se snížily o 3,6 %, elektřiny o 2,0 % a tuhých paliv o 1,3 %. Zdražila naopak doprava, především kvůli zvýšení cen pohonných hmot a olejů 2,8 %.
Jak je na tom ČR v evropském srovnání
Ze 41 sledovaných evropských států měla Česká republika 13. nejvyšší inflaci (v meziročním vyjádření). V srpnu zaujímala ČR 9. pozici.
Nejvyšší inflaci má nadále Maďarsko (12,2 %). Vyšší inflace než v ČR je nadále třeba v Srbsku (11,5 %), Rumunsku (9,43 %), Moldavsku (8,6 %), Černé Hoře (8,6 %), na Ukrajině (7,1 %). Ze sousedních států je inflace vyšší na Slovensku (8,84 %) a v Polsku (8,2 %), nižší je na druhou stranu v Rakousku (6,1 %) a Německu (4,5 %).
Nejnižší inflaci z evropských státu má Nizozemsko (0,2 %). Nízká je inflace také v Dánsku (0,9 %), Lichtenštejnsku (1,6 %) a Švýcarsku (1,7 %). Inflace se bude v Česku dále snižovat, klesající trend se ale pravděpodobně dočasně přeruší vlivem statistického efektu úsporného energetického tarifu, který byl zaveden v říjnu loňského roku. Po odeznění tohoto efektu inflace pravděpodobně na začátku příštího roku skokově klesne do blízkosti 2% inflačního cíle.
Jak to vidí ČNB
Členové bankovní rady ČNB na svém posledním měnověpolitickém jednání 27. září podle očekávání ponechali úrokové sazby na stávající úrovni a klíčová dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 7 %. Na této hladině se nachází od června loňského roku.
Meziroční míra inflace v ČR je sice na jednociferné hodnotě už od června, ČNB je však zatím zdá se odhodlána své úrokové sazby neměnit a s nejvyšší pravděpodobností zůstane ohledně snižování sazeb velmi opatrná. Inflace by totiž mohla znovu začít růst v návaznosti na růst mezd. Rychle rostoucí mzdy by mohly oživit spotřebitelskou poptávku, ta se pak může projevit na růstu cen zboží a služeb. Zároveň začátek roku je u řady obchodníků spojen s tradiční úpravou ceníků, ti by tak mohli skokově zvýšit ceny. Dlouho vyhlížené snižování úrokových sazeb ČNB tak lze nejspíše čekat nejdříve v příštím roce.
Inflace ve světě
Inflace v eurozóně podle prvotního odhadu v září výrazně klesla, v meziročním vyjádření dosáhla na 4,3 % a byla nejnižší za 2 roky. Jádrová inflace, která nezahrnuje volatilní ceny energií a potravin, se meziročně snížila ze srpnových 5,3 % na 4,5 %. Inflace však stále zůstává výrazně nad 2% cílem Evropské centrální banky (ECB).
V eurozóně pomaleji rostly ceny služeb (4,7 % oproti 5,5 % v srpnu), neenergetického průmyslového zboží (4,2 % oproti 4,7 %) a potravin, alkoholu a tabáku (8,8 % oproti 9,7 %). Mezitím se prohloubila deflace v nákladech na energie (-4,7 % oproti -3,3 %).
Zářijová meziroční inflace v USA bude zveřejněna ve čtvrtek 12. září. Očekává se mírný pokles na 3,6 % ze srpnových 3,7 %. Americká ekonomika zůstává stále silná, napjatý zůstává i tamní trh práce, což přidělává vrásky na čele zejména tamním centrálním bankéřům.
Na svém zářijovém zasedání Fed ponechal klíčovou úrokovou sazbu v pásmu 5,25 % až 5,5 %, tedy na nejvyšší hodnotě za posledních 22 let. Zároveň zástupci Fedu naznačili, že v letošním roce by mohlo dojít k dalšímu zvýšení. Ačkoliv tak třeba podle CME FedWatch Tool ponechá Fed na svém listopadovém zasedání sazby na stávající úrovni se tříčtvrtinovou pravděpodobností, další zvýšení je stále ve hře. Nereálné se v tuto chvíli naopak zdá jakékoliv snižování sazeb.
V Číně se v září inflace podle odhadů drobně zvýšila na 0,2 % ze srpnových 0,1 %. O měsíc dříve v červenci v Číně meziročně inflace dosáhla na -0,3 % a země tak poprvé za více než dva roky čelila deflaci. Inflace by se měla v Číně postupně zvyšovat s tím, jak bude slábnout vliv vysoké srovnávací základny z loňského roku.
