Search
Close this search box.

Češi berou nadprůměrné důchody. Za nejvyššími musíme do Norska

duchody

Finanční příprava na důchod se stává čím dál větším tématem. Důvodem je to, že důchodové systémy po celém světě čelí několika problémům, na které je potřeba hledat řešení. Stárnoucí populace, rostoucí délka života, nebo zvyšující se dluh států vzbuzují otázky ohledně toho, jestli jsou důchody ufinancovatelné a udržitelné i do budoucna. 

Spousta států tak řeší úpravy nastavení svých důchodových systémů, nebo motivují občany, aby se na důchod zabezpečili sami. Příkladem může být dlouhodobý investiční produkt (DIP), který mohou Češi využívat od začátku letošního roku. V tomto článku se proto podíváme na to, jak jsou nastaveny důchody v různých částech světa a jestli by se mohlo Česko v něčem inspirovat.

Kde se peníze na důchody berou?

Nejdříve zopakujme, jak se důchody financují. Způsoby jsou v podstatě dva a to systémy s průběžným financováním a systémy s fondovým financováním. U průběžného financování se využívá tzv. mezigenerační solidarity a redistribuce. V tomto případě jsou starobní důchody hrazeny z příspěvků na sociální pojištění, které do systémů vkládají ekonomicky aktivní lidé. Často se pro tento způsob důchodů využívá zkratka PAYG (Pay as you go). Právě tento systém se využívá pro financování státních důchodů v Česku. 

U fondového financování se naopak příspěvky vkládají do specializovaného fondu, který je investuje. Tento způsob financování je založen na dlouhodobé kumulaci relativně nízkých finančních částek, kdy důchod je v takovém případě odvislý od množství naspořených příspěvků do daného fondu a výnosů z investovaných aktiv prostředků. V Česku je fondové investování na důchod čistě na dobrovolné bázi a poskytované soukromým sektorem, například v rámci penzijního spoření nebo dlouhodobého investičního produktu (DIP).

Je vyplácení důchodů udržitelné?

V poslední době se čím dál častěji objevuje tvrzení, že české státní důchody jsou v současné podobě neudržitelné. Co si pod tím představit? Česko čeká v příštích letech další stárnutí populace, zvyšování podílu i počtu osob ve starších věkových skupinách, a naopak snížení zastoupení a velikosti populace osob v ekonomicky aktivním věku a dětí. 

V současnosti připadá 72 osob ekonomicky neaktivních na 100 osob ekonomicky aktivních. Koncem tohoto století se ale podle například Českého statistického úřadu poměr výrazně změní, a to až v podstatě k početnímu vyrovnání obou skupin. Na jednoho ekonomicky aktivního občana tak bude připadat jeden ekonomicky neaktivní. V takovém prostředí by tak jeden pracující musel „živit“ jednoho ekonomicky neaktivního občana a je tak otázka, jakou částku ze svého výdělku by museli ekonomicky aktivní solidárně převést.

Nejlepší důchodový systém má Nizozemsko

Na stav jednotlivých penzijních systémů 47 států světa se dívá ve své každoročně publikované správě i společnost Mercer. Instituce hodnotí důchodové systémy podle adekvátnosti, udržitelnosti a integrity.

Nejlepší penzijní systém mělo podle výzkumu v roce 2023 Nizozemsko, následoval Island a třetí skončilo Dánsko. Nejhůře na tom naopak byly Argentina, Filipíny a Indie. Česko v žebříčku bohužel nefiguruje, podle studie z Masarykovy univerzity z roku 2018 je náš systém lehce nadprůměrný. Podle tehdejších výsledků má český důchodový systém „některé dobré parametry, ale zároveň zásadní rizika a opomenutí, které by měly být řešeny. Bez těchto úprav je efektivita systému jeho dlouhodobá udržitelnost nejasná.“

Nizozemský důchodový systém se skládá z paušálního státního důchodu a kvazi-povinných zaměstnaneckých důchodových systémů závislých na výdělku, domlouvaných se zaměstnavateli v pracovních smlouvách. Země momentálně mění svůj důchodový systém na více individualizovaný, i po reformě by měl ale systém nabídnout solidní finanční zabezpečení v důchodu. 

Český penzijní systém patří podle dostupných údajů k nadprůměrným, rozhodně je ale co zlepšovat. Český státní penzijní systém využívá systém PAYG, žádná část povinných odvodů na důchodový systém není odkládána na budoucí výplaty. Autoři Mercer indexu navrhují, aby alespoň část povinně odváděných prostředků ze mzdy nebyla použita okamžitě na úhradu současných penzí, ale byla dále zhodnocována formou investic.

Nejlépe se mají norští důchodci

Životní úroveň důchodců v jednotlivých zemích se pochopitelně liší. Pokud jde o absolutní výši důchodové dávky, tedy první pilíř, nejvyšší ji mají v Norsku. Podle údajů společnosti Picodi ze 44 zemí světa dostávali norští důchodci v přepočtu přes 46 tisíc korun. Za nimi následovali švýcarští penzisté s důchodem necelých 44 tisíc korun a na třetím místě byli obyvatelé USA s částkou přes 38 tisíc korun. Češi si v absolutním srovnání vedli nadprůměrně s částkou překračující 16 tisíc korun. Nejhůře na tom byli naopak důchodci na Ukrajině, v Moldavsku a Albánii.

Samozřejmě to, že Norové mají důchod téměř třikrát vyšší než Češi, ještě neznamená, že si za něj mohou koupit třikrát více. Například v Norsku mohou být zboží i služby třikrát dražší, a tak na tom mohou být důchodci podobně. Pro lepší porovnání proto analytici z Picodi sestavili potravinový koš. Jeho složení vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) pro potravinový příjem průměrného seniora. Přestože se každý spotřebitel může chovat odlišně, můžeme tak lépe porovnat ceny základních potravin s průměrnými důchody v různých zemích.

Nejlepší poměr cen potravin a důchodů byl zaznamenán v Norsku, Rakousku a Francii. V těchto zemích tvoří základní koš potravin 13,4 %, 13,7 % a 14,3 % průměrného důchodu. Česko se ze 44 sledovaných zemí zaujímá devatenáctou pozici, u nás tvořil tento potravinový koš 23,5 % průměrného důchodu. To odpovídá i číslům Českého statistického úřadu, podle kterého byl pro důchodce poměr výdajů na potraviny a nealkoholické nápoje a celkových výdajů roven 22,6 %. Nejhůře na tom v tomto srovnání byli penzisté v Albánii, Bělorusku a na Ukrajině. Jen na koš základních potravin spotřebovali 72,8 %, 76,7 % a 84,9 % důchodu. 

Důchodové zabezpečení hraje klíčovou roli v sociálním pojištění a zajišťuje stabilitu jednotlivců i ekonomik napříč celým světem. Různorodost důchodových systémů po celém světě odráží rozmanitost ekonomických, sociálních a politických kontextů jednotlivých zemí. Přestože každý systém má své vlastní výhody i problémy, je důležité hledat inovativní řešení, která budou zajišťovat důstojné důchody pro všechny občany v rámci udržitelných a spravedlivých systémů.


Na co si dát po přečtení tohoto článku pozor?

  • Článek není investičním doporučením
  • Historická výnosnost není nikdy zárukou budoucích výnosů
  • Investice na kapitálových trzích jsou vždy rizikové
  • Portu negarantuje dosažení výnosů z investice na kapitálových trzích
  • Nejste si jistí, jaký rizikový profil je pro vás vhodný nebo zda je pro vás vhodné například tematické investování? Vyplňte si náš investiční dotazník a my vám poradíme.

Nejnovější články

Vaše peníze mají na víc

Budujte své bohatství s Portu. Volnou hotovost zhodnocujte s úrokem 4,3 % ročně a k tomu investujte dlouhodobě do portfolií ušitých vám na míru.

Doporučujeme

Portu Vánoční soutěž

Vánoční soutěž Portu

Perníčky, kam se podíváš. Vůně vánočních perníčků vykouzlí úsměv na tváři každému z nás. Kdy

#15 – Letní bizár edice

Vítejte u dalšího vydání Portu Crypto newsletteru, ve kterém se podíváme na ty nejzajímavější události ze světa kryptoměn

Finanční předsevzetí pro rok 2024

S novým rokem máme příležitost stanovit si nové cíle. Ty mohou mít různou podobu. Co takhle dát si finanční předsevzetí, která budete dodržovat?