Od začátku roku si Češi mohou investovat na důchod díky novému Dlouhodobému investičnímu produktu (DIP). Měli by se lidé na důchod připravovat sami, jak se nový produkt liší od už existujícího penzijního spoření a může DIP k investování přivést více lidí? To a mnohem více jsme v rozhovoru probrali s Director Wealth Management ve WOOD & Company a bývalým generálním ředitelem penzijního fondu Stabilita od ČSOB Petrem Benešem.
Myslíte si, že je současný důchodový systém udržitelný? Měli by se lidé spoléhat pouze na státní důchod, nebo by se měli připravovat i sami?
Současný důchodový systém bude schopný do budoucnosti poskytovat jen velmi malé penze ve srovnání s průměrnou mzdou a především s životními náklady, které musí důchodci bezpodmínečně pokrýt, jako je bydlení, teplo, jídlo a léky. To je všeobecně známý fakt a neexistuje žádné zázračné jednoduché opatření, kterým by vláda mávla kouzelným proutkem a v krátké době změnila demografické křivky. Sociální inženýrství 70. let se ukázalo jako kontraproduktivní a podobně je to i s živelnou imigrací. O tom nám své mohou říci sousedé v Německu, Francii nebo Anglii.
Stát se tedy rozhodl v této oblasti kapitulovat, ale alespoň svým obyvatelům nelže a dlouhodobě říká, že se nebude moci postarat o důstojné důchody pro všechny. Ze svých zdrojů stát bude schopen zabezpečit jen minimální základní životní úroveň. Přesouvá tak odpovědnost za dostatečně velké příjmy v důchodovém věku na své obyvatele. Za tímto účelem inicioval před 30 lety vznik penzijních fondů a dalších možností, jak investovat na důchod (investiční životní pojištění a různé investiční fondy). Dnes vznikem Dlouhodobého investičního produktu jen zesílil akutnost své základní zprávy a ta zní: „Milí občané, o důstojné penze se postarejte sami. Stát vám trochu pomůže, ale hlavní odpovědnost leží na vás.“
Můžete v krátkosti shrnout rozdíly mezi penzijním připojištěním a doplňkovým penzijním spořením?
Když před 30 lety vzniklo penzijní připojištění, potřebovalo získat důvěru obyvatel jako stabilní nástroj finančního zabezpečení. Z tohoto důvodu byl jasně daný požadavek na správce penzijních fondů, že každý rok musí poskytovat kladné zhodnocení. Tento původně dobře míněný požadavek se však v dlouhém období ukázal jako kontraproduktivní. Aby správce aktiv dosáhl v každém jednotlivém roce kladného zhodnocení, musí investovat velmi konzervativně a hlavně krátkodobě. Tudíž výnosy pro klienty jsou malé, obvykle nedosahují ani míry inflace. Zdaleka tak neodpovídají potenciálu dlouhodobých vyšších výnosů, které poskytují například akciové trhy nebo jiné dlouhodobé třídy aktiv jako například nemovitosti.
Tento základní neduh se podařilo alespoň částečně napravit v roce 2013, kdy bylo zavedeno doplňkové penzijní spoření, které umožnilo správcům představit nové dlouhodobé investiční profily, kde již není nutné každý rok dosahovat kladného zhodnocení a dlouhodobě lze dosáhnout vyšších výnosů. Starý konzervativní profil však zůstal v platnosti jako jedna z alternativ pro investování a bohužel je stále hojně využíván, čímž klienti sami sebe okrádají o dlouhodobé vyšší výnosy. Penzijní společnosti jsou tak často, dle mého soudu neoprávněně, označovány odbornou veřejností jako málo efektivní nebo nevhodné pro investování na důchod, a to z důvodu nízkého zhodnocení. Ve skutečnosti si každý klient může zvolit svůj vlastní vhodný investiční profil, k tomu čerpat státní příspěvky, příspěvky zaměstnavatele a daňové úlevy. Pokud je tento produkt správně využíván, jde naopak o vynikající investiční příležitost.
Proč se penzijnímu spoření říká spoření, když jde o investování?
Velmi dobrá a zajímavá otázka. Domnívám se, že slovo investování s sebou nese riziko, zatímco spoření evokuje bankovní vklad, tedy spíše bezrizikovou variantu. A vzhledem k tomu, že pro politiky je slovo riziko spojeno s negativní a nepopulární konotací, na které těžko mohou vydělat pozitivní politické body, nazvali tento systém nesprávně spoření místo správného termínu investování. Práce s rizikem je však základním elementem jakékoliv lidské činnosti, nejen investování.
Myslím si, že velkým tématem jsou právě malé znalosti a zkušenosti s investováním, tedy s prací s rizikem. Pokud mám dlouhé období a ještě investuji pravidelně, tak riziko akciových trhů jako nejvýnosnější třídy aktiv významně klesá. Naopak bezrizikové, krátkodobé a tudíž málo výnosné vklady pro mě znamenají v dlouhém období téměř jistotu, že nepokryjí ani inflaci a dlouhodobě reálná hodnota mých úspor bude klesat.
Ve „starém“ penzijku (penzijní připojištění) je stále více účastníků než v tom novém. Čím myslíte, že to je? Myslíte si, že DIP bude pro ty se starým penzijkem dostatečně atraktivní, aby do něj přešli?
Jedním z důvodů může být rostoucí průměrný věk účastníků, díky němuž se jim zkracuje investiční horizont a tudíž i ochota vstupovat do dlouhodobého investičního profilu.
Dalším a pravděpodobně významnějším důvodem může být nízká finanční gramotnost účastníků, kteří preferují každoroční nízké kladné výnosy před dlouhodobým, sice více kolísavým, ale výrazně vyšším zhodnocením.
Pokud se podaří v rámci diskuse okolo DIP zvýšit povědomí účastníků o základních principech investování, pak se může podařit i přesun většího objemu investovaných prostředků ze „starého“ do „nového“ penzijka. Samotný DIP představuje vlastně zvýšení daňových úlev, které se budou týkat širší palety investičních produktů. I to může trochu pomoci v přechodu od krátkodobého bezrizikového investování k tomu dlouhodobému s vyššími výnosy.
Popularita třetího pilíře důchodového systému posledních 10 let klesá. Cílem DIP je tak třetí pilíř znovu zatraktivnit. Myslíte si, že je to správná cesta?
Za poslední tři roky výrazným způsobem klesly díky inflaci reálné mzdy. Téměř 40 % domácností nemá vůbec žádné finanční rezervy. Není proto divu, že se do třetího dobrovolného pilíře příliš nezapojují. Pro ně bude i v novém DIPu velmi nesnadné odložit měsíčně 4000 Kč pro pravidelné investování a naplnit jeho možnosti. Ostatní si ale část svých příjmů mohou dovolit ušetřit a investovat je. DIP je určitě velmi vhodná forma zahrnující širokou paletu investičních produktů, do které navíc mohou přispívat i zaměstnavatelé. Díky nim se může dramaticky zvýšit průměrná měsíční úložka k investování tak, aby se v důchodovém věku podařila akumulovat dostatečně vysoká částka, která významně zvedne příjmy budoucím důchodcům.
Zaznamenal jste za svou kariéru, že by lidé při plánování penze/důchodu dělali nějaké chyby? Jaké to jsou?
Dnes je velmi populární žít teď a tady. To je jistě správná životní filosofie, ale v žádném případě neznamená, že bychom neměli myslet na budoucnost a jen si hédonisticky užívat současného okamžiku. Do slova „teď“ patří i to, že teď musím myslet na to, co budu dělat zítra, za týden, za rok, ale i 10 nebo 20 let. I některá zvířata si plánují budoucnost, například schraňují oříšky na zimu. O to víc by člověk, tvor rozumný, měl alespoň v základních obrysech myslet na rizika, která se týkají jeho budoucnosti. A stáří či lépe stárnutí je jedna z největších výzev, kterým bude vystavena většina z nás. A čím dříve se finančně začnu na stáří připravovat, tím menší může být moje současná oběť. Jinými slovy, pokud si na stáří začnu pravidelně investovat od mládí, bude mi stačit mnohem menší měsíční úložka, než když začnu třeba v 50 letech, abych docílil dostatečného objemu prostředků na důchod.
Tedy první chybou, se kterou se setkávám zejména u mladých lidí, je názor, že důchod je nepředstavitelně daleko a není potřeba to teď řešit. Druhou chybou při zabezpečení důchodu je spoléhání se na jiné osoby. O státu jsem již mluvil, z jeho strany bude pomoc nedostatečná. Ale setkal jsem se i s názorem, že řada lidí se spoléhá na své děti. Určitě je správné vychovávat své děti v úctě a starostlivosti ke svým starým rodičům, ale není moudré se na to spoléhat jako na jedinou variantu zabezpečení důchodu. A třetí chybou je neefektivní využití finančních produktů, které jsme měli doposud k dispozici. Nyní se tyto možnosti díky DIP ještě rozšiřují a věřím, že se lidé znovu zamyslí, jak nejlépe je využít.
Přemýšlíte, že si DIP sám založíte? Například u Portu?
Já už svůj „DIP“ mám více než 25 let, kdy jsem začal s penzijním připojištěním. Od té doby jsem postupně rozšiřoval formy pravidelného investování v dynamických akciových profilech. Portu se mi velmi líbí a investuji tam už 4 roky nejen na sebe, ale také na své děti. Pro mě osobně se s novým DIPem mnoho nezmění, ale samozřejmě vítám větší daňové úlevy a u penzijního spoření i větší státní příspěvek.
