Každý týden přinášíme přehled nejdůležitějších událostí, které hýbou českou ekonomikou. Nahlédněte s námi pod pokličku klíčových čísel, trendů i faktorů, které ovlivňují trh, podnikatelské prostředí i peněženky Čechů.
1. Průmysl ožil, obchod překvapil. Ale cla z USA mohou všechno změnit
Český průmysl v únoru po čtyřech měsících poklesu konečně meziročně vzrostl – o 1,5 %. Zahraniční obchod navíc pozitivně překvapil přebytkem 35,5 miliardy korun, který výrazně překonal očekávání trhu. Naopak stavebnictví stagnovalo, přestože meziročně vzrostlo o 0,9 %, meziměsíčně bylo mírně slabší. Podle analytiků stojí za průmyslovým růstem hlavně mimořádně silný výkon ve výrobě energií, která těžila z nízké srovnávací základny loňského roku.
Nad dalším vývojem se však stahují mračna v podobě hrozících celních bariér ze strany USA. Spojené státy sice nejsou mezi hlavními přímými exportními partnery Česka, ale kvůli zapojení českých firem do globálních řetězců může mít zavedení cel silný nepřímý dopad. Obavy analytiků posiluje fakt, že USA jsou pro Česko třetím nejdůležitějším partnerem z hlediska vývozu přidané hodnoty. Riziko navíc zvyšuje možná eskalace obchodních sporů a odvetná opatření ze strany EU.
Stavebnictví v únoru zůstává rozpolcené. Inženýrské stavby, jako dopravní a energetické projekty, dosáhly nejlepšího výkonu od dubna 2022 – díky vyšším veřejným investicím. Naopak výstavba budov zůstává utlumená, brzděná byrokracií, zastaralými územními plány i drahým financováním. Oživení v této části sektoru tak zatím nepřichází.
2. ČNB stále zvažuje další snižování sazeb, ale rizika inflace přetrvávají
Bankovní rada ČNB se sice na posledním jednání rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 %, zároveň však zdůraznila, že proces snižování sazeb považuje za neukončený. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady o nastavení úrokových sazeb, který ČNB zveřejnila. Hlavním důvodem opatrnosti jsou přetrvávající inflační tlaky – jak v domácím prostředí, tak i ze zahraničí. Členové rady upozorňují například na růst cen potravin a služeb nebo rizika plynoucí z amerických cel a uvolněné fiskální politiky v Německu.
Podle některých členů rady, jako je Karina Kubelková či Jan Kubíček, se současná úroveň sazeb již blíží tzv. neutrální hodnotě, která nebrzdí ani nepodporuje ekonomický růst. Kubíček proto podpořil střídmý přístup – občasné snížení sazeb střídající pauzy. Naopak viceguvernérka Eva Zamrazilová a Jan Procházka upozornili, že měnová politika by měla zůstat mírně restriktivní, neboť proces dezinflace není podle nich u konce.
Zasedání se konalo ještě před oznámením amerických cel na dovoz z EU, které podle Procházky mohou krátkodobě posílit inflaci, ale dlouhodobě poškodit růst. Vzhledem k těmto nejistotám členové rady – včetně Fraita, Seidlera a Procházky – volí vyčkávací strategii a další kroky chtějí přizpůsobit aktuálnímu vývoji v Česku i ve světě.
3. Firmy se odklánějí od daňových úlev. Výzkum raději financují z dotací
Daňovou podporu na výzkum a vývoj v roce 2023 využilo nejméně firem za posledních 13 let – jen 731 podniků. To je téměř o polovinu méně než v roce 2015, kdy tuto možnost využilo rekordních 1 306 firem. Společnosti si díky daňovým odpočtům ušetřily 2,7 miliardy Kč, což je meziročně pokles o 12 %. Mnohem častěji ale firmy využívají přímé dotace ze státního rozpočtu nebo z fondů EU.
Od roku 2015 klesá podíl firem, které si snižují daňový základ díky výdajům na výzkum a vývoj. Zatímco tehdy daňový odpočet uplatnila více než polovina podniků v dané oblasti, loni už jen čtvrtina. Přímou dotaci na výzkum v roce 2023 získalo téměř dvakrát více firem než těch, které využily daňový nástroj. Z veřejných zdrojů (státní rozpočet + EU) si firmy na výzkum a vývoj celkově přišly na 6 miliard Kč, což je více než dvojnásobek oproti daňovým úsporám.
Za posledních deset let tak firmy získaly z veřejných rozpočtů na výzkum a vývoj celkem 72 miliard Kč, z toho nejvíce formou přímých dotací. Daňová podpora tvořila přibližně třetinu této částky. Pokles jejího využívání tak potvrzuje, že podniky dávají přednost jistějším a dostupnějším formám podpory.
4. Prodej nových aut v Česku roste, daří se hlavně Škodě a SUV
V prvním čtvrtletí roku 2025 se v Česku prodalo 59 686 nových osobních aut, což je meziročně o 3,6 % více a zároveň návrat na předcovidovou úroveň. Silný byl především březen, kdy prodej vzrostl o 19,3 %. Přibližně tři čtvrtiny nových vozů nakoupily firmy.
Pro celý rok se očekává mírný růst kolem 2 %, k čemuž přispívá klesající inflace, snižování sazeb a růst mezd. Negativně by mohl trh ovlivnit příliv čínských značek nebo cla a nové regulace EU.
Nejvíce aut prodala Škoda (21 015 ks), následuje Hyundai, Volkswagen, Toyota a Kia. Nejprodávanější modely byly Škoda Octavia, Kamiq a Karoq. SUV tvořila téměř polovinu prodejů, auta s alternativním pohonem 32,6 %, elektromobily pak 5,2 % – víc než za celý loňský rok.
Zatímco osobním autům se daří, jiné segmenty zaostávají. Prodej lehkých užitkových vozů klesl o 24 %, nákladních vozidel o 11,6 % a motocyklů o 14 %. Naopak prodej autobusů vzrostl téměř o třetinu, táhnou ho hlavně linkové a dálkové spoje.
5. Češi znovu více spotřebovávají elektřinu i plyn. Úspory ale přetrvávají
Trend úspor energie, který nastal po energetické krizi v roce 2022, se v Česku zastavil. Spotřeba elektřiny a plynu rostla už druhé čtvrtletí po sobě, i po očištění o vliv počasí. Přesto ale zůstává oproti předkrizovým letům stále nižší.
Spotřeba elektřiny meziročně vzrostla o 5,3 %, očištěně o 3,1 %. Důvodem může být přechod na technologie využívající elektřinu místo plynu – například tepelná čerpadla. Oproti průměru let 2017–2021 však úspora klesla z loňských 10 % na letošních 5 %.
Rostoucí roli hraje výroba z obnovitelných zdrojů – solární elektrárny pokryly 59 % obnovitelné výroby, celkově se zelené zdroje podílely na 7,3 % spotřeby. O čtvrtinu překonaly dlouhodobý průměr.
Spotřeba plynu vzrostla o 15,2 %, očištěně o 3 %, což ovlivnila i nižší cena plynu. V porovnání s předkrizovými lety zůstává ale úspora kolem 13–14 %. Spotřeba je tak i nadále dobrým ukazatelem ekonomické aktivity a vlivu nových technologií.
Minulé vydání z rubriky Týden v české ekonomice:
