Český aukční dům utržil přes 10 milionů za jedinou minci
V česko-slovenském aukčním domě s numismatikou Macho & Chlapovič se v pátek vydražil 10 dukát Albrechta z Valdštejna z roku 1631 za 10,5 milionu korun. Mince ze 17. století byla hlavním tahákem aukce. Její vyvolávací cena byla pět milionů korun, nakonec se prodala za více než dvojnásobek. Mince má kromě své vnitřní ceny zlata a umělecké hodnoty také velmi silný příběh. Císař Ferdinand II. totiž po Valdštejnově zavraždění v roce 1634 přikázal roztavit všechny jeho mince – dochovalo se jich tak velmi malé množství.
Maradonův dres z MS 1986 jde do aukce
Dres legendárního Argentince Diega Maradony ze čtvrtfinále mistrovství světa 1986 v Mexiku, ve kterém vstřelil kontroverzní gól „boží rukou“, míří do aukce a mohl by se mohl stát nejdražším fotbalovým dresem historie. Velmi pravděpodobně překoná dosavadní rekord 157 750 liber (asi 4,6 milionu korun), který drží Pelého dres z finále mistrovství světa 1970. Aukční společnost Sotheby’s jeho hodnotu odhadla na čtyři miliony liber (asi 117 milionů korun). Dres z jednoho z nejslavnějších fotbalových zápasů světových šampionátů vlastní bývalý záložník Steve Hodge, jenž byl u porážky Anglie 1:2 osobně na hřišti.
Socha z bazaru má hodnotu téměř čtvrt miliardy
Socha, kterou si přes 20 lety zakoupil jeden britský pár za 5 000 liber (necelých 150 tisíc korun) jako zahradní dekoraci, skrývala tajemství. Zjistilo se totiž, že se jedná o jedno z posledních děl slavného italského klasicistního mistra Canovy. Hodnota Ležící Magdalény byla stanovena na osm milionů liber (více než 237 milionů korun). Sochu zakoupil v roce 1819 za 1 200 guinejí Lord Liverpool, v přepočtu na dnešní měnu by to odpovídalo sumě 110 tisíc liber (více než tři miliony korun). Dvacet let po smrti Lorda jeho rodina dílo prodala. Postupně se pak střídali různí majitelé, a nakonec skončila v bazarovém prodeji. Současní majitelé plánují dát Ležící Magdalénu do aukce, konat se má v červenci.
Rony Plesl na 59. ročníku Bienále v Benátkách
Rony Plesl, předně mezinárodně uznávaný český umělec v oblasti skleněné plastiky, se představí na letošním Bienále s instalací „Stromy rostou z nebe“. Pleslova instalace představuje světovou premiéru unikátní technologie tavení skla v globálním kontextu, která dovoluje vytvořit skleněnou plastiku bez jakýchkoli omezení. Výstava bude veřejnosti přístupná od 23. dubna do 27. listopadu 2022 v kostele Santa Maria della Visitazione v Benátkách.
Registrační značka za dvě stě milionů korun
Na dubajské charitativní aukci se prodala místní registrační značka AA 8 za 35 milionů dirhamů, tedy přibližně 209,3 milionů korun. Podle emirátského webu National News se tak stala šestou nejdražší registrační značkou na světě. Na stejné aukci, nazvané Most Noble Numbers, se prodaly také značky F 55, V 66 a Y 66 za ceny lehce nad milionem dolarů, tedy 22,7 milionu korun. Výtěžek z aukce poputuje na charitu One Billion Meals, která má za cíl rozdat miliardu jídel hladovějícím lidem v 50 zemích světa.
Zemřela Meda Mládková, jedna z nejvýznamnějších žen našich novodobých dějin
V úterní tiskové zprávě tuto smutnou zprávu oznámila Nadace Jana a Medy Mládkových a Museum Kampa, které Mládková založila. Známé historičce umění, mecenášce, filantropce, galeristce a sběratelce bylo 102 let. Ačkoliv se její aktivity v posledním čtvrtstoletí soustředily do pražských Sovových mlýnů (dnešní Museum Kampa) a blízké Werichovy vily, její příběh je mnohem komplexnější. Od roku 1948 žila v emigraci. Po celou dobu života v zahraničí, nejdříve ve Švýcarsku, později ve Francii a ve Spojených státech, pomáhala krajanům a kupovala obrazy československých umělců, které svazoval tehdejší režim a železná opona. Díky ní se stalo světoznámým jméno František Kupka, manželům Mládkovým se podařilo zakoupit na dvě stovky jeho obrazů. Celou kolekci po smrti manžela v roce 1989 věnovala městu Praha. Po revoluci pro ni vybrala zchátralou budovu Sovových mlýnů, kterou s pomocí založené nadace opravila a významně se podílela na obnově pražského kulturního života.
Magické světy Holcové a Uldrycha stále k mání
Úpis unikátních obrazů Veroniky Holcové a Jana Uldrycha stále probíhá. Níže přikládáme video, ve kterém oba umělci komentují nejen své obrazy, ale také svoji cestu světem umění. Využijte unikátní příležitosti a diverzifikujte svá investiční porfoila o současné české umění.
Na co se můžete v dubnu na Portu Gallery těšit
V měsíci květnu nás čekaji další zajímavé investiční úpisy. Již ve čtvrtek 5. 5. jsme představili úpis sady 3 jedinečných prstenů české šperkařky se srbskými kořeny Janji Prokić. Následující týden, 12. 5., bude následovat další úpis drahých kamenů – konkrétně východoafrických smaragdů. Ve druhé polovině měsíce se můžete těšit na sadu padesátikorunových bankovek z území českých zemí od roku 1800 až do současnosti, fotografické album Františka Drtikola, či víno z proslulé vinařské oblasti Bordeaux ve Francii.
Janja Prokić – Prsteny
Začátek úpisu: 5. 5. 2022 v 18:00
Cílová částka: 1 030 000 Kč
Portu Gallery vám poprvé od jejího vzniku přináší příležitost investovat do unikátních osobních šperků – prstenů. Konkrétně se jedná o sadu třech prstenů ze tří jedinečných kolekcí přední české šperkařky a designérky se srbskými kořeny Janjy Prokić – Homa, Mitmem a Sadalsuud. Vstupte s námi do zbrusu nového a velice opojného světa českého šperkařství.
Čím je úpis Janja Prokić – Prsteny unikátní?
Janja Prokić se narodila v roce 1984 v srbském Bělehradě, od devíti let žije v Praze. Studovala AVU v ateliéru malíře Vladimíra Skrepla, VŠUP u sochaře Kurta Gebauera a diplomovala v ateliéru K.O.V. designérky Evy Eisler. Šperkům se věnuje od roku 2011, kdy byla poprvé nominována na cenu Czech Grand Design za svou kolekci LURE. V rámci tohoto ocenění následovalo několik nominací, které vyvrcholily o tři roky později získáním titulu Designér šperku roku 2014 za kolekci Hidden Place a roku 2018 za kolekci HOMA. Janjiny šperky jsou součástí mnoha sbírek soukromých klientů a některé rozměrnější kusy se nachází i ve veřejných sbírkách.
Tvorba Janji není jenom předmětem designu, ale má přesah i do volného umění. Díky použití drahých kovů, precizně vybíraných kamenů nejvyšší kvality a jiných ušlechtilých materiálů, roste nejenom její umělecká hodnota, ale i finanční ocenění.
Šperk pro Janju není jen vizuální záležitost, musí mít hlubší význam. Všechny kolekce určitým způsobem vychází z jejího osobního života, sama je nazývá svými deníky. V tvorbě se inspiruje studiem šamanismu, symbolismu či bílé magie i svým dětstvím, sny a pohádkami. Její největší múzou je však příroda. Každá Janjina kolekce je jedinečná a věnuje se jiným motivům. V rámci každé kolekce vznikají také sběratelské šperky, které jsou samotnou Janjou vyráběny pouze v jednom exempláři. Designérka vytváří i šperky na zakázku. Svá díla vystavuje po celém světě, od Prahy přes Florencii až po New York. V prosinci 2017 otevřela vlastní studio v Praze.
