Každý týden přinášíme přehled nejdůležitějších událostí, které hýbou českou ekonomikou. Nahlédněte s námi pod pokličku klíčových čísel, trendů i faktorů, které ovlivňují trh, podnikatelské prostředí i peněženky Čechů.
1. Nezaměstnanost v Česku v únoru vzrostla na 4,4 %
Nezaměstnanost v ČR v únoru vzrostla na 4,4 % z lednových 4,3 %, což je nejvyšší úroveň za osm let. Počet uchazečů o práci dosáhl 326 223, což je meziměsíčně o 5707 více. Důvodem jsou sezónní faktory i slabý výkon průmyslu, ale analytici očekávají pokles nezaměstnanosti v dalších měsících díky sezónním pracím a silné poptávce ve službách.
Nejvyšší nezaměstnanost zůstává v Ústeckém kraji (6,6 %), nejnižší v Praze (2,9 %). Počet volných míst meziměsíčně vzrostl o 5 % na 88 062. V průměru na jedno místo připadá 3,7 uchazeče, přičemž na Karvinsku je to až 27,1 uchazeče, zatímco na Mladoboleslavsku pouze 0,7.
2. Hypotéky v Česku mírně zlevňily
Průměrná sazba hypoték v březnu klesla na 5,05 %, nejnižší úroveň od jara 2022. Pokles je však jen kosmetický – meziměsíčně o 0,07 p. b. Nejvýhodnější nabídky jsou u tříletých fixací, kde lze dosáhnout sazeb pod 4 %.
Další výraznější pokles sazeb brzdí nejistota kolem inflace a opatrnost ČNB. Nyní se zdá, že se hypoteční trh přizpůsobil „novému normálu“ kolem 5 %, a čekání na návrat extrémně nízkých sazeb z covidového období už nedává smysl.
3. Podle odhadů inflace v únoru zpomalila
Z předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) vyplývá, že meziroční inflace v Česku v únoru klesla na 2,7 % z lednových 2,8 %. Hlavním faktorem poklesu bylo zlevnění energií, zatímco ceny služeb dál rostly o 4,7 %.
Přetrvávající drahé služby mohou brzdit další pokles inflace. ČNB proto pravděpodobně na březnovém zasedání úrokové sazby nesníží a odloží rozhodnutí na květen. Vývoj navíc komplikuje nejistota ohledně globální ekonomiky a obchodních válek.
4. Rodiny s dětmi více ohrožuje chudoba, senioři si polepšili
Čisté příjmy českých domácností v roce 2023 sice nominálně vzrostly, avšak po zohlednění inflace (10,7 %) reálně klesly o 3,1 %. Největší pokles zasáhl úplné rodiny s dětmi, jejichž příjmy se snížily o 6,5 %. Naopak senioři si polepšili, jejich příjmy jako jediné rostly i po očištění o inflaci (3,9 %).
Podíl osob ohrožených příjmovou chudobou klesl na 9,5 %, ale situace se výrazně zhoršila u domácností s dětmi, kde ohrožení vzrostlo z 10,3 % na 12 %. Nejzranitelnější skupinou zůstávají samoživitelé, u nichž dosahuje podíl chudobou ohrožených osob 36,3 %.
Výdaje na bydlení meziročně vzrostly o 6,7 %, průměrně dosahují 8 869 Kč měsíčně. Přesto jejich podíl na celkových příjmech zůstal téměř stejný (16,6 %). Míra materiální a sociální deprivace, tedy podíl domácností, které si nemohou dovolit více základních věcí, mírně klesla na 6,1 %.
Minulé vydání z rubriky Týden v české ekonomice:
