Na finančním trhu by měl přibýt produkt, který bude alternativou ke státem daňově podporovaným finančním produktům spoření na stáří, jako jsou penzijní fondy a životní pojištění. Mělo by se jednat o tzv. účet dlouhodobých investic, se kterým počítá chystaná novela zákona. Sloužit by tento produkt měl především k vytváření úspor na stáří. Portu takový krok vítá. Jak přesně budou parametry zákona a produktu vypadat zatím jasné není, ale inspiraci pro představu můžeme hledat v zahraničí, například v Německu nebo Velké Británii, kde již podobný produkt funguje. Účet dlouhodobých investic by se měl do praxe v Česku dostat v roce 2022.
Jak by to mělo fungovat?
Dle ministryně financí Aleny Schillerové jsou běžní občané příliš konzervativní a investují své prostředky především do bankovních vkladů, ze kterých mají minimální výnosy. Tuzemské firmy jsou zase velmi závislé na financování z úvěrů, ačkoliv ne vždy je to vhodný nástroj k jejich rozvoji. Kapitálový trh ale nabízí domácnostem zajímavé možnosti zhodnocení jejich úspor a firmám otevírá mnoho investičních příležitostí.
Účet dlouhodobých investic by měl být nástroj, jehož prostřednictvím bude možné investovat do akcií, dluhopisů či investičních fondů a vytvářet si tak úspory na stáří. Klient si bude moci sám zvolit investiční strategii a přizpůsobit ji svým požadavkům. Sám by si také mohl rozhodnout, jaký produkt k budování úspor na důchod zvolí – a tím může být třeba i Portu, které je pro dlouhodobé investování vzhledem ke svým nízkým poplatkům a pasivní investiční strategii ideální.
Výhodou účtu má být flexibilita, protože investorovi umožní přehodnocovat investice a transformovat je do různých investičních nástrojů, aniž by přišel o daňová zvýhodnění. Podle návrhu ministerstva financí majetek z účtu dlouhodobých investic nesmí být vyveden před dosažením věku 60 let majitele účtu. Výběr je umožněn po minimální spořicí době 60 měsíců od založení účtu. Při předčasném výběru by majitel účtu přišel o daňovou podporu.
Tento produkt by měl také podnítit širokou veřejnost k investování na kapitálovém trhu. Ze srovnání se západní Evropou je zřejmé, že Češi investují výrazně méně do dlouhodobých aktiv, která mohou generovat vyšší výnos. Nejenže mají nižší podíl majetku v investičních aktivech, ale tato aktiva jsou navíc příliš konzervativně alokovaná, takže mnohdy nestačí pokrýt ani inflaci.
Češi drží své rezervy nejčastěji na běžných účtech, které nenesou prakticky žádný úrok. Hodnotu jejich úspor postupně snižuje inflace. V srpnu činila míra inflace v ČR 3,3 % a meziročně se zvýšila o 0,4 %. K jejímu pokrytí běžné účty (spořicí účty, termínované vklady a podobně) nestačí a jen tak stačit nebudou.
Podle dalšího průzkumu Světové banky české domácnosti investují pouze 19 % peněz do akciových fondů, zatímco smíšené fondy tvoří 40 % a dluhopisové 35 % jejich portfolií. Až 51 % majetku drží Češi v hotovosti nebo na bankovních účtech. Nejvýraznější rozdíl je znát na penzijních produktech, kde mají Češi naspořeno v průměru třináctkrát méně než Evropané.
Ačkoli mají Češi v rámci Evropské unie jedny z nejvyšších úspor, jejich bohatství je nižší než bohatství obyvatel západní Evropy. Příčinou je konzervativní přístup českých domácností, ty drží úspory ve finančních produktech, které jim neumožňují peníze efektivně zhodnocovat. Tento rozdíl v přístupu vede k tomu, že majetek českých domácností roste pomaleji v porovnání s majetkem domácností v západní Evropě. Účet dlouhodobých investic by toto zaostávání českých domácností za vyspělou Evropou mohl zmírnit.
„Konečně se i u nás, i když bohužel až po Zprávě Světové banky, legislativa vydala stejným směrem, jako na Západě. Zavedením účtu dlouhodobých investic, který srovnává daňová pravidla pro produkty zajištění na stáří, se odstraní regulatorní znevýhodnění moderních nebo alternativních investičních produktů, které by pro investování na důchod mohly být pro lidi už nyní výhodnější, a to jak cenově, tak výnosově, než stávající penzijní fondy,“ říká k novele zákona Radim Krejčí, šéf Portu.
„Pokud bude celý systém nastaven správně, a detaily ještě neznáme, mohli by lidé investovat na stáří nejen přes penzijní fondy, ale přímo do akcií, dluhopisů nebo prostřednictvím online asset managementu typu Portu, nebo do mixu těchto nástrojů. Krom zjevných výhod, jako je třeba právě lepší rizikově vážený výnos a širší nabídka produktů a tedy větší konkurence na trhu, to obecně může přimět lidi k aktivnějšímu a zodpovědnějšímu přístupu k penězům. Nést určité riziko při dlouhém investičním horizontu se postupně stane normální i v Česku. Pokud se budeme spoléhat pouze na bezpečné formy bankovního spoření, tak na slušné důchody v současném prostředí nízkých úroků můžeme zapomenout. A to bychom si všichni měli uvědomit,“ uzavírá Krejčí.
Zdroj dat: MFCR
